Kostel svatého Pavla (Ústí nad Labem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel apoštola Pavla
v Ústí nad Labem
pohled na kostel z ulice Winstona Churchilla
pohled na kostel z ulice Winstona Churchilla
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
ObecÚstí nad Labem
Souřadnice
Základní informace
Církevčeskobratrská evangelická (ČCE),
československá husitská
SeniorátÚstecký (ČCE)
SborÚstí nad Labem (ČCE)
Současný majitelFarní sbor Českobratrské církve evangelické v Ústí nad Labem a Náboženská obec Církve československé husitské v Ústí nad Labem
Datum posvěcení1906 (dokončení)
Architektonický popis
ArchitektJulius Zeissig
Stavební slohnovorománský
Výstavba1904–1906
Specifikace
Šířka12,4 m
Výška41 m (věž)
Stavební materiálbeton, železobeton, keramický obklad
Další informace
AdresaHorova 12
Ústí n. Labem, 400 01
UliceHorova
Kód památky50197/5-5843 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel apoštola Pavla (také chrám apoštola Pavla či lidově Červený kostel) je evangelický kostelÚstí nad Labem, nacházející se při křižovatce ulic Horova, Bratislavská a Churchillova, nese jméno svatého apoštola Pavla. O kostel, v němž probíhají pravidelné bohoslužby, se společně starají Českobratrská církev evangelická a Církev československá husitská. V roce 1998 byl Ministerstvem kultury prohlášen kulturní památkou.[1]

Historie a popis[editovat | editovat zdroj]

Základní kámen byl položen 28. září 1904 a samotná výstavba probíhala do roku 1906, kdy byl kostel dokončen. Postaven byl v tehdy nejluxusnější ústecké ulici (dnes Churchillova)[2] dle plánů lipského architekta Julia Zeissiganovorománském slohu se secesními prvky. Stavbu financovaly rodiny místních podnikatelů, které se do Ústí v 19. století přestěhovaly z protestantských oblastí Německa[3] (Fam. Wolfrum, Ludwig, Bornemann, Siegfried). Stavby se zhostila ústecká společnost Alwin Köhler & Co. (mezi její další realizace patřila například ústecká synagoga), a byla při ní použita progresivní technologie v podobě částečně předpjatých železobetonových příhradových nosníků systému Visintini (dle vynálezce vídeňského architekta Franze Visintiho), které zaklenuly 12,4 m širokou loď. Tyto nosníky se již v té době používaly pro stavbu železničních mostů, ale zde byly vůbec poprvé použity pro nosník klenby.[3] Kostel je jednoduchou stavbou polokruhovou apsidou, půlkruhově zaklenutými okny a s věží vysokou čtyřicet metrů. Nad portálem je fronton a nad ním novorománské okno. Nad vchodem a bočních stěnách je dřevěná kruchta, na níž se nachází varhany z dílny Hermanna Euleho z Bautzenu (Budyšína).[4] Oltář je z bílého mramoru. Interiéru vévodí socha žehnajícího Krista z karského mramoru (kopie sochy od Bertela Thorvaldsena z hlavního kodaňského chrámu).[3] Stavba vyniká cihlově červenou fasádou, kvůli níž se kostelu apoštola Pavla začalo lidově říkat "Červený kostel". Navzdory všeobecně rozšířené domněnce však budova není z cihel, ale z betonu, na zdech jsou pouze nalepené červené kachlíky imitují cihly.[5]

Ke sklonku druhé světové války byl kostel lehce poškozen spojeneckým bombardováním města a v důsledku výbuchu bomby přišel 17. dubna 1945 o všechna původní okna, jež zdobily výjevy ze života Ježíše Krista a apoštolů Petra a Pavla. Po válce byly všechny německé nápisy zabroušeny či zabíleny.[5] Kostel od té doby spoluvlastní a spravují Českobratrská církev evangelická a Církev československá husitská. Mimo zimní měsíce, kdy se bohoslužby konají ve farních modlitebnách, v něm obě církve konají pravidelné nedělní bohoslužby (ČCE 9:30 a ČCsH v 15:00).[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-24]. Identifikátor záznamu 163235 : Kostel apoštola sv. Pavla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Kostel apoštola Pavla [online]. Hrady.cz [cit. 2014-05-24]. Dostupné online. 
  3. a b c Chrám apoštola Pavla [online]. Ústí///Aussig: architektura severních Čech [cit. 2014-05-24]. Dostupné online. 
  4. a b Ústí nad Labem, kostel apoštola Pavla CČSH – CČE [online]. Noc kostelů [cit. 2014-05-24]. Dostupné online. 
  5. a b LUKÁŠ, Vít. Červený kostel není z cihel, ale z betonu [online]. Ústecký deník, 2014-05-24 [cit. 2014-05-24]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]