Pepi I.
Pepi I. | ||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Pjopej I.[1], Fios (řecky)[1] | ||||||||||||||||||||||||||
Pepi I., bronzová socha | ||||||||||||||||||||||||||
Doba vlády | 2276–2228 př. n. l. [2]
50 let (Beckerath) (přibližně)[3] 20 let (Turínský královský papyrus)[4] 53 let (Manehto)[4] | |||||||||||||||||||||||||
Rodné jméno |
Pepi | |||||||||||||||||||||||||
Trůnní jméno |
Merire „Milovaný Reem“
„Dokonalá je ochrana Horova“ | |||||||||||||||||||||||||
Horovo jméno |
| |||||||||||||||||||||||||
Meriatuej „Milovaný Oběma zeměmi“ [5][6] | ||||||||||||||||||||||||||
Manželky | Anchesenpepi I.[7] = Anchesmerire I.[8]
[9][10] („Ona žije pro Pepiho I. (Merirea)“)[9] Anchesenpepi II.[7] = Anchesmerire II.,[9][10] „Velká žezla“[7] V(W)eret-Iamtes,[11] Nebuunet[5][6] (Nubupet)[9] (Nubunet)[7] Inenek-Inti[5] (Irenek-Intej)[7][9] Meretites[7][9] (nebo manželka Pepiho II.?),[5] anonymní „Starší dcera Krále“ (bezejmnenná),[5][6] Nedžeftet[7] (?)[9], Mehaa[5] | |||||||||||||||||||||||||
Potomci | Merenre I.[12]
Pepi II.[12][13][14] Hornecerichet[5][6] dcery: Vedžebten,[15] Neit,[15] Iput II.[9] | |||||||||||||||||||||||||
Otec | Teti,[16] | |||||||||||||||||||||||||
Matka | Iput I.[16][5][6] (Iput)[17] | |||||||||||||||||||||||||
Narození | 24. století př. n. l. | |||||||||||||||||||||||||
Úmrtí | ~2277 př. n. l. | |||||||||||||||||||||||||
Hrobka | jižní Sakkára,[18])[19][20] | |||||||||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pepi I. byl třetím faraonem 6. dynastie.
I za jeho vlády dále sílila moc úředníků (především v jižních částech země)[3] a kněžstva a centrální moc se tak oslabovala.[16][21] . Pepi I. se proto opřel o velmože Chuje z Abydu[21] (nomarcha?) a oženil se se dvěma jeho dcerami,[16] Anchesenpepi I. (Anchesmerire I.) a Anchesenpepi II. (Anchesmerire II)[8][21][22] (Matkou těchto sester byla Nebet s jedinečným titulem „jižní vezír“.)[5][6] Jejich bratr Džau měl hodnost vezíra[3][18][21].
Za své vlády musel čelit spiknutí (další důkaz slábnoucí centrální autority) v královském harému, kde proti němu intrikovala jeho manželka[23] (nám známá pouze svým titulem jako Veret-Iamtes „Velká žezla“ pravděpodobně totožná s Anchesenmerire II.[8]). Kauzu vyšetřoval soudce Veni[24], který později také velel vojenské výpravě do Palestiny.[16]. Aby Pepi I. zabránil sporům o nástupnictví, jmenoval jako svého spoluvládce staršího syna Merenrea I.[16] K jmenování došlo patrně krátce po tzv. Raverově spiknutí.[p 1][25][5] (první případ koregence v egyptských dějinách). Na ochranném dekretu Pepiho I. se nám dochovala jediná zmínka o zavlažovací funkci kanálu v období Staré říše.[26] Měděné sochy tohoto panovníka byly objeveny v Hierakonpoli.[27]
Významní hodnostáři Pepiho I.
- Chuj z Abydu[21] – nomarcha (?)
- Džau – vezír bratr manželek Anchesenpepi I. a Anchesmerire I.
- Raver – vezír[5]
- Kar (vezír)|Kar[28][29]
- Nechebu (Meri-ptah-anch-merire) – významný stavitel[5]
- Veni[5]
- Nebet – vezír (první známá žena na této pozici)
Sochy faraona
Dochovalo se pouze pár nevysokých alabastrových soch a jedna kovová.[30] Nejznámější alabastrová socha, vysoká 25 cm, je uložena v Brooklynském muzeu v New Yorku.[30] Nejslavnější (měděná[31]) socha v nadživotní velikosti (spolu s ním je zde zachycen i jeho syn), pochází ze staroegyptského Nechenu (řecky Hierakonpolis), z dnešního Kóm el-Ahmaru]u, dnes je uložena v Egyptském muzeu v Káhiře.[30][31] Tato socha je nejstarší kovová socha, u které známe jméno zobrazené osoby, na světě.[30] Dále se nám dochovaly měděné sochy Pepiho I. a jeho syna v životní velikosti.[32]
Hrobka
Jeho pyradamidový komplex Menneferpepi (Mennefer-Pepi (mn-nfr-ppj)[33] = Trvalá je krása Pepiho[33]) dal nové jméno královskému sídlu (původně Bílé zdi) Mennefer (Mennofer)[3][34], řecky známý jako Memfis. Samotná pyramida nesla jméno Pepi je řádný (zákonný) a vznešený vládce[19], případně Pepi je pevný a dobrý.[35] a měla základnu 80×80m.[19] Na její stavbu byl použit mj. těžko opracovatelný křemenec, což bylo vůbec poprvé, kdy byl tento druh kamene použit v hojnějším počtu.[36] Když roku 1880 zkoumal její pohřební komory egyptolog Gaston Maspero, objevil tu Texty pyramid[37], do té doby neznámé.[30] Panovníkův komplex obklopilo 6 menších, které patřily jeho oblíbeným manželkám.[3]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Spiknutí patrně vzešlé z faraonova harému patrně vyvolané manželkou Anchesenmerire II. se událo ve 21. roce vlády Pepiho I. V pozadí byly spory v incestních vztazích dcery Anchesenmerire II. Nejty, která se vdala za nevlastního bratra Pepiho II..
Reference
- ↑ a b ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. Kapitola Pjopej I., s. 238 a 386.
- ↑ HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ a b c d e BÁRTA, Miroslav. Osudy staré 4500 let. Brandýs nad Labem: FOTO-GRAFIKA Kamil Voděra, 2002. 48 s. ISBN 80-238-8726-2. S. 24.
- ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky)
- ↑ a b c d e f VČKOVÁ, Petra. Královské ženy v 6. dynastii [online]. Český egyptologický ústav, 2009. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36 a 37.
- ↑ a b c Anchesenmerire II. [online]. Praha: Univerzita Karlova. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. [s.l.]: Mladá fronta 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola První královny, s. 59.
- ↑ a b KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 29.
- ↑ TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. [s.l.]: Mladá fronta 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola První královny, s. 58.
- ↑ a b SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 132.
- ↑ JACQ, Christian. Egypt velkých faraonů, Historie a legenda. Praha: Rybka Publishers, 2002. 328 s. ISBN 80-86182-60-6, ISBN 80-242-0738-9. Kapitola Pepi II., Nejdelší vláda v dějinách, s. 111.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 246.
- ↑ a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola První královny, s. 61.
- ↑ a b c d e f VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 24.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 215.
- ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 363.
- ↑ a b c ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. Kapitola Pjopej I., s. 238.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 203.
- ↑ a b c d e SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Brno (?): Mladá fronta, 2003. 530 s. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola Stará říše, s. 130.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 29–30.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 30.
- ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Životopis, aneb co jsem vykonal, s. 172.
- ↑ Starověký Egypt [online]. Falgr Pavel, 2017. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13.
- ↑ STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn: Opus Publishing, 1994. 280 s. S. 93.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 364.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 242.
- ↑ BÁRTA, Miroslav. Zapomenutý vezír Kar a jeho synové [online]. Praha: Český egyptologický ústav, 209. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. Kapitola Pjopej I., s. 239.
- ↑ a b STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Londýn: Opus Publishing, 1994. 280 s. S. 158.
- ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola U kořenů Chemie, s. 197.
- ↑ a b KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 66.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 25.
- ↑ VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Poušť a oázy, s. 15.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 268.
- ↑ KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 152.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pepi I. na Wikimedia Commons
Předchůdce: Veserkare |
Egyptský král 2276–2228 př. n. l. |
Nástupce: Merenre I. |