Gaston Maspero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gaston Maspero
Gaston Maspero.jpg
Rodné jméno Gaston Camille Charles Maspero
Narození 23. června 1846
Paříž
Úmrtí 30. června 1916 (ve věku 70 let)
Institut de France - Collège des Quatre Nations
Místo pohřbení Montparnasse
Alma mater École normale supérieure
Lycée Louis-le-Grand
Zaměstnavatelé Collège de France (1874–1916)
Supreme Council of Antiquities
Institut Français d'Archéologie Orientale
École pratique des hautes études
Boulaq Museum
Ocenění komandér Řádu čestné legie
rytíř komandér Řádu sv. Michala a sv. Jiří
Děti Georges Maspero
Henri Maspero
Jean Maspero
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaston Camille Charles Maspero (23. června 1846 Paříž30. června 1916 Paříž) byl francouzský egyptolog židovského původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Již ve čtrnácti začal samostatně studovat egyptské hieroglyfické písmo. V jednadvaceti (1867), během studia na École normale, mu egyptolog Auguste Mariette poskytl dva nově objevené hieroglyfické texty. Maspero je přeložil za necelé dva týdny a svůj překlad také brzy publikoval, což mu zajistilo mimořádnou reputaci, v oboru, který byl teprve v plenkách. Roku 1869 začal učit egyptské písmo a archeologii na École pratique des hautes études, v roce 1874 na Collège de France.

Roku 1880 byl poslán do Egypta, kde vznikal pod vedením Marietta francouzský egyptologický výzkum (Institut français d'archéologie orientale). Po Mariettově smrti se Maspero ujal jeho vedení. Nasměroval archeologický výzkum, vzhledem ke svému zaměření, hodně lingvisticky, soustředil se na hroby vybavené hieroglyfickými nápisy. Objevil takto 4000 řádků hieroglyfů.

Roku 1881 zavedl do egyptologie pojem Mořské národy, užívaný dodnes.

Při pokusu omezit nezákonný vývoz egyptských památek zatkl bratry Abd al-Russuly z vesničky Gorna, od nichž nakonec při tvrdém výslechu zjistil úkryt královských mumií v Deir el-Bahri a v červenci 1881 je objevil. Navzdory této akci byl ovšem mezi místními hledači a rabovači považován spíše za pragmatika, s nímž se dalo dohodnout na "rozdělení úkolů", velký boj mezi hledači a egyptology nastal teprve po Masperově odchodu z Egypta.

Roku 1886 odkryl další část Sfingy, když odstranil 20 metrů písku. Marně pod Sfingou však hledal hrobky (ač tam byly). Poté musel odjet do Paříže.

Do Egypta se znovu vrátil v roce 1899. 3. října toho roku se při zemětřesení v Karnaku zhroutilo 11 sloupů Královského paláce. Maspero se postavil do čela rekonstrukčního týmu, když odmítl názory některých romantiků, že zříceniny mají zůstat tak, jak jsou. Díky těmto pracem v roce 1903 na jednom z nádvoří paláce objevil alabastrovou dlažbu a pod ní šachtu, která vedla k velké komoře ukrývající téměř 17 000 soch.

Objevil též Amenemhatovu pyramidu, ovšem v již velmi nezachovalém stavu.

Mezi jeho hlavní knižní práce patří třídílná Histoire ancienne des peuples de l'Orient classique (1895-1897), velká syntéza popisující historii celé Blízkého východu od počátků až po vp8d Alexandra Velikého. Založil také časopis Recueil de travaux relatifs à la philologie et à l'archéologie égyptiennes et assyriennes.

Velkou práci udělal také při katalogizaci sbírek Egyptského muzea v Káhiře, v roce 1909 měl jeho katalog již 24 svazků.

Ještě před svým odjezdem z Egypta v roce 1914 doporučil vedoucímu britského výzkumu, Georgi Herbertovi, 5. hraběti z Carnarvonu, aby pro plánovanou expedici do Údolí králů přijal do služeb sedmnáctiletého nadšence Howarda Cartera. Ten se později stal objevitelem Tutanchamonovy hrobky.

Jeho syn Henri Maspero se stal významným sinologem. Byl zabitý nacisty v Buchenwaldu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaston Maspero na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]