Seznam kulturních památek v Holešovicích
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Holešovice v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Západní část Holešovic spadá od roku 1993 do městské památkové zóny Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice.[1]
Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad a z malé části Vinohrady, Holešovice, Podolí a Smíchov jsou od roku 1971 jako Pražská památková rezervace městskou památkovou rezervací.[2] Z Holešovic jsou součástí rezervace Letenské sady a přilehlý úsek nábřeží.
Praha 1
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kaple svaté Máří Magdaleny pod Letnou (Q12028012)
| 
|
40061/1-1201 Pam. katalog MIS | Holešovice | nábřeží Edvarda Beneše, parc. 2152/3 50°5′36,7″ s. š., 14°24′57,43″ v. d. | Oválná kaple sv. Máří Magdaleny z roku 1635 na centrálním eliptickém půdoryse byla postavena pro cyriacký klášter. Kaple sloužila nejen cyriakům, ale i vinařům a vorařům a byla součásti tehdejší jezuitské zahrady. Po sekularizaci řádového majetku sloužila jako skladiště, svému původnímu určení byla navrácena roku 1908, při pobřežních úpravách byla v roce 1956 posunuta. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
Praha 7
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Elektrárna Holešovice (Q12019987)
| 
|
21855/1-2321 Pam. katalog MIS | Holešovice | Partyzánská 50°6′31,68″ s. š., 14°26′8,65″ v. d. | Motorová elektrárna, s omezením: bez kotelny Loffler, strojovny nap. věže, struskové věže, kůlny na uhlí. Areál bývalé elektrárny pochází z let 1898–1900 s pozdějšími úpravami. Sestává z budovy bývalé strojovny a kotelny (čp. 1), komína, rozvodny a vodárny Háječek, viaduktu a kovárny (čp. 218).
Poznámka: MonumNet uvádí čp. odpovídající adresám Partyzánská 1/7, 188/7a, 218/5, definiční body adres čp. 1 a 188 však nespadají do uvedených parcel, ale jsou na místě novostaveb. | |||||
| Sklad firmy Ferra (Q37280664)
| 
|
105196 Pam. katalog MIS | Holešovice | U Pergamenky 1455/11, Malá Plynární 1455/14, Vrbenského 1455/43, Jankovcova 50°6′35,26″ s. š., 14°26′48,46″ v. d. | Sklad firmy Ferra – administrativní budova s bočním skladem a vrátnicí Poznámka: Záznam z Památkového katalogu zmizel. | |||||
| Holešovický přístav (Q12019992)
| 
|
52141/1-2318 Pam. katalog MIS | Holešovice | Jankovcova, V přístavu, tzv. Maninský ostrov 50°6′30,61″ s. š., 14°27′13,63″ v. d. | Lodní přístav - holešovický, z toho jen: čp. 788, 789, 1057, 1059, 1060, 1366, hradlo a brána. Areál pochází z konce 19. století, je postaven v duchu secese s prvky nastupující moderny. Konstruktivistická budova skladu je z roku 1926. Komplex historických administrativních, provozních a skladových budov holešovického Ochranného a obchodního přístavu. Při hlavním vstupu se uplatňuje výrazná konfigurace budovy celní expozitury a budovy přístavního dozorství s průhledem na služební budovu dráhy a severněji stojící celní skladiště. Zhruba uprostřed severojižní osy se nachází budova bývalých služebních obydlí. Budova železničních zřízenců a hradlo s bránou při čp. 788 tvoří severní hranici areálu.
Památkově chráněno od 29. října 2002. | |||||
| Akciový parní mlýn (Q37280824)
| 
|
100643 Pam. katalog MIS | Holešovice | U Uranie, Na Maninách 1037/56, Jankovcova 1037/49, U parního mlýna 1037/1 50°6′26,87″ s. š., 14°27′13,13″ v. d. | Akciový parní motorový mlýn, s omezením: bez hospodářské budovy na části pozemku 652/1 a pozemků 652/1–652/4, 653/1, 653/2. Postaveno 1901-1911, autor Bohumil Hübschmann. Akciový parní mlýn byl postaven v letech 1905–1909 podle návrhu architekta Bohumila Hübschmanna (Hybšmana).
Památkový katalog udává odlišnou identifikaci budov než MonumNet:
Poznámka: V RÚIAN uvedena adresa Jankovcova 1576/49, U Uranie 1576/14, Na Maninách 1576/56, U parního mlýna 1576/1. Adresy s čp. 1037 jsou v RÚIAN uvedeny také, ale všechny jsou zaměřeny do jednoho bodu ležícího na parkovišti. | |||||
| Měšťanský pivovar Holešovice (Q12019991)
| 
|
10548/1-2240 Pam. katalog MIS | Holešovice | U průhonu 800/13 50°6′18,95″ s. š., 14°27′3,69″ v. d. | Pivovar měšťanský, z toho jen: administrativní budova, sladovna, spilky, strojovna chlazení, varna, ohradní zeď se dvěma branami. Neorenesanční komplex pivovarských budov pochází z let 1896–1897 podle projektu Josefa Bertla a Otakara Bureše. Poznámka: v MonumNetu uvedena též čo. 21, 29 a 42 | |||||
| Kulturní dům Domovina (Q12031888)
| 
|
40976/1-1802 Pam. katalog MIS | Holešovice | Na Maninách 1149/32, 1525/32a 50°6′13,46″ s. š., 14°27′9,7″ v. d. | Činžovní dům „Domovina“. Soubor domů čp. 1149 a 1525 byl postaven v letech 1920–1921 podle návrhu projekční kanceláře Dušek-Kozák-Máca. Nájemní dům s dalšími funkcemi (dvorní budova měla sloužit pro divadelní představení apod.).
Na uliční fasádě je vpravo od vstupu do pasáže mezi 2. a 3. osou umístěna pamětní deska připomínající, že se zde v roce 1929 konal V. sjezd Komunistické strany Československa, kdy byl předsedou KSČ zvolen Klement Gottwald. | |||||
| Továrna na vodoměry (Q37280773)
| 
|
100587 Pam. katalog MIS | Holešovice | Komunardů 1052/3 50°6′4,34″ s. š., 14°27′2,4″ v. d. | Budova bývalé továrny na vodoměry, stavěná a postupně upravovaná v letech 1910–1932, je pozoruhodná stavba, jejíž architektura je ovlivněna historismem i secesí. První stavbou na pozemku byla obytná budova čp. 1052 s dílnami v přízemí, realizovaná stavitelem Josefem Vaňhou podle vlastního projektu z roku 1910 na rohu Jateční ulice. Jeho disposice odpovídá spíše obytné funkci stavby. Vzápětí vznikl podle Vaňhova projektu také patrový trakt podél ulice Jateční, s hladkou bílou omítkou s obdélnými poli režného zdiva. Současně s výrobní částí při Jateční ulici vznikly dále k ní kolmo situované dvoutraktové dílny při západním okraji původního pozemku a rovněž původně samostatně situovaný objekt kotelny s komínem, které jsou dnes označeny novým čp. 1530. Další stavební fázi areálu umožnilo přikoupení sousedního pozemku směrem na sever. Nejprve bylo roku 1915 zednickým mistrem Františkem Cholenským postaveno patrové skladiště, jehož atika nese nápis „založeno 1884“. Až roku 1926 vyprojektoval Josef Vajshajtl největší stavbu areálu, výrobní halu o výšce dvou podlaží, jejíž průčelí se vstupem je orientováno do dnešní ulice Komunardů, tehdy Rohanské. Na halu v zadní části navázalo kolmé, rovněž železobetonové patrové křídlo, které ji propojilo se starší budovou skladiště. To bylo rozšířeno přízemní přístavbou roku 1930 podle projektu stavitele Antonína Řeháka. Týž stavitel také od dva roky později vložil do haly železobetonový strop na dvou řadách sloupů, čímž získala dnešní disposici. Poznámka: Na uvedené parcele 1168/1 je vila majitele, vlastní tovární objekt stojí na pozemku 1168/3. | |||||
| Továrna na barvy F. J. Materna - administrativní budova (Q37280645)
| 
|
104811 Pam. katalog MIS | Holešovice | Osadní 313/10, Dělnická 313/20 a 22 50°6′10,22″ s. š., 14°26′50,83″ v. d. | Administrativní budova býv. továrny na barvy J. Materny. Budovu továrny na barvy J. Materny z roku 1920 navrhl architekt Rudolf Stockar. Jednopatrový objekt s plochou střechou, obestavěný mladšími stavbami. Hlavní průčelí orientované do Dělnické ulice je členěno výraznými výtvarnými prvky v kubistickém stylu. Památkově chráněno od 11. června 2012. | |||||
| Blok domů Tusarova 5–15, Tovární 6–10 (Q37280865)
| 
|
102060 Pam. katalog MIS | Holešovice | Tusarova 1262/5, 1263/7, 1267/9, 1266/11, 1268/13, 1269/15, Tovární 1264/6, 1265/8, 1270/10 50°6′7,64″ s. š., 14°26′42,39″ v. d. | Soubor 9 nájemních domů, tzv. malobytové domy pražské obce, vznikl v letech 1921–1922 podle projektu Rudolfa Hraběte. Architektura objektů je ovlivněna rondokubismem. Pětipodlažní domy s ustoupeným podlažím krytým stanovou střechou, do ulice terasy s atikou. Všechny objekty souboru tvoří nedílný celek spolu s parkovou úpravou ploch mezi jednotlivými budovami.
Památkově chráněno od 7. prosince 2006. | |||||
| Pražská tržnice – Holešovická jatka (Q12046916)
| 
|
12268/1-2185 Pam. katalog MIS | Holešovice | Bubenské nábřeží 306/13, Jateční 306/2, Argentinská 306/2, Komunardů 306/1 50°5′56,43″ s. š., 14°26′45,47″ v. d. | Jatka - nyní Pražská tržnice. Komplex budov jatek byl stavěn v 70. letech 19. století pod vedením městského inženýra Josefa Srdínka. Soubor představuje jedinečně zachovaný areál tohoto typu. V areálu se také nacházejí chráněné sochy od Bohuslava Snircha a Čeňka Vosmíka. Kulturní památku tvoří: dvě sochy mužů s býky, budovy č. 1-2, 4-18, 20, 22-25, 29, 35-36, 39-41. Většina objektů je provedena v historizujícím stylu z režného, omítaného zdiva, v červeno-bílé barevnosti. Objekty nebyly v MonumNetu rozepsány. Rozpis budov dle dostupných plánků:[1] [2]
Západní část:
Střední pás budov, ve směru od hlavního vstupu:
Východní část areálu:
Plastiky na pylonech před hlavním vstupem z nábřeží na kamenných podstavcích s plastickým znakem Prahy:
Poznámka: Soubor dvou plastik mužů s býky byl zapsán 6. 3. 1992 pod číslem 1-2167, areál bývalých holešovických jatek pak 10. 2. 1993 po číslem 1-2185, zápis podle Památkového katalogu nabyl právní moci 7. 1. 1993 (už před zápisem?) | |||||
| Argentinská 1 (Q22074725)
| 
|
41544/1-2173 Pam. katalog MIS | Holešovice | Argentinská 702/1, Bubenské nábřeží 702/12 50°5′55,23″ s. š., 14°26′34,16″ v. d. | Čtyřpatrový nárožní činžovní dům z roku 1894 projektoval Jan Zeyer ve stylu novorenesance. Malby vznikly možná dle předlohy M. Alše. V parapetech oken 1. patra jsou pole s figurálními výjevy z českých dějin na jižní fasádě a výjevy z venkovského života na východní fasádě. Mezi okny jsou v kartuších nahé chlapecké figury s atributy. Nároží vrcholí jehlancovou střechou ukončenou polygonální věžičkou. Památkově chráněno od 21. října 1992. | |||||
| Bubenská nádražní vodárna (Q37280731)
| 
|
101151 Pam. katalog MIS | Holešovice | parc. 2422, Bubenská, Železničářů, Argentinská, Za viaduktem 50°6′7,59″ s. š., 14°26′29,08″ v. d. | Dílny pro opr. vozidel, výtopny a nádraží býv. spol. st. dráhy a Buštěhr. dr., z toho od roku 2008 už jen vodárna. Jedinečný komplex budov a zařízení ve stylu tzv. industriální, v tomto případě typické železniční architektury, která má přímý vztah k nejvýznamnější železniční společnosti na našem území – rakouské Společnosti státní dráhy (StEG). Budovy pocházejí z let 1870 až 1873, kdy společnost přistoupila pod tlakem vzrůstajících přepravních a provozních nároků k vybudování nového nádraží a dílen na dosud nezastavěném území Buben. Vzor pro celou další architekturu železničních staveb v Čechách ve 2. polovině 19. století. Vybudování navazovalo na dokončení spojky ze stanice Bruska (Praha-Dejvice) do Buben. V letech 2004–2008 bylo součástí souboru kulturní památky 8 objektů:
Poznámka: Původně od roku 2004 byl chráněn celý areál nádraží, výtopen a dílen, avšak roku 2008 byla ochrana omezena pouze na objekt nádražní vodárny a objekt dílen byl koncem roku 2015 zbořen. Investorem bylo přitom zmiňováno, že v památkové ochraně zůstaly i vnitřní sloupy budov dílen, ale ty v seznamu nemovitých kulturních památek nejsou uvedeny. Sloupy byly údajně podle předchozí dohody předány památkovému ústavu. | |||||
| Negrelliho viadukt (Q12040558)
| 
|
47337/1-1554 Pam. katalog MIS | Bubeneč, Holešovice, Karlín, Nové Město 50°5′54,18″ s. š., 14°26′25,89″ v. d. | Negrelliho viadukt s viaduktem v Královské oboře a hradlem byl postaven v letech 1846–1849 podle projektu Aloise Negrelliho a Jana Pernera. Na území Holešovic v městské části Praha 7 spadají pod ochranu tyto části stavby:
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
| Hlávkův most (Q12019825)
| 
|
40589/1-1555 Pam. katalog MIS | Holešovice | Holešovice a Karlín, mezi Bubenskou a Těšnovem 50°5′44,69″ s. š., 14°26′13,26″ v. d. | Hlávkův most byl postavený podle projektu Františka Mencla a Pavla Janáka v letech 1909–1912.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Zimní stadion Štvanice (Q8082894)
| 
|
29235/1-2352 Pam. katalog MIS | Holešovice | Ostrov Štvanice 1125 50°5′42,87″ s. š., 14°26′10,78″ v. d. | Zimní stadion Štvanice: Funkcionalistická budova restaurace navazovala na sportovní objekt zimního stadionu Štvanice, pochází z let 1932–1934, obě navrhl architekt Josef Fuchs. První hokejové utkání se na stadionu odehrálo již v roce 1931. Konalo se zde mistrovství světa v hokeji v letech 1933, 1938, 1947, 1959. V souvislosti s pořádáním mistrovství Evropy v basketbale žen byl stadion zastřešen.
Památkově chráněno od 4. ledna 2000. | |||||
| Ostrov Štvanice čp. 858 (Q31029951)
| 
|
40584/1-1553 Pam. katalog MIS | Holešovice | Ostrov Štvanice 858 50°5′44,31″ s. š., 14°26′9,71″ v. d. | Klasicistní budova z 1. poloviny 19. století byla původně využívána jako restaurační podnik. Přestože se na ostrově Štvanice nacházely další dvě obdobné restaurace, dnes představuje poslední dochovaný příklad této architektury na ostrově. Patrová vila na obdélném půdorysu s vystupující rizalitem schodiště. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Vodní elektrárna Štvanice (Q28979542)
| 
|
52008/1-2294 Pam. katalog MIS | Holešovice | Ostrov Štvanice 1340 50°5′40,33″ s. š., 14°25′57,88″ v. d. | Secesní vodní elektrárna byla postavena v letech 1913–1914 podle návrhu A. Dlabače. Byly zde využívány tři Francisovy turbíny. Památkově chráněno od 11. června 2002. | |||||
| Státní plánovací komise (Q37280554)
| 
|
40985/1-1807 Pam. katalog MIS | Holešovice | nábřeží Kapitána Jaroše 1000/7, Dukelských hrdinů, Na ovčinách 50°5′50,4″ s. š., 14°26′1,89″ v. d. | Administrativní budova postavená v letech 1926–1929 podle projektu Jaroslav Rösslera pro Úrazovou pojišťovnu dělnickou v Praze. Po 2. světové válce připadl celý objekt Státní plánovací komisi, v 80. letech začal sloužit potřebám obvodního úřadu. Volně stojící rozlehlá budova na nepravidelném, přibližně lichoběžníkovém půdorysu okolo nepravidelného vnitřního dvora. Hlavní průčelí je obráceno na nábřeží. Uprostřed střední části je trojdílný portál, přístupný po několikastupňovém schodišti. Na římse portálu jsou na soklech čtyři plastiky symbolizující čtyři odvětví průmyslu. Další plastiky zdobí korunní římsy bočních průčelí. Poznámka: V budově sídlily Úrazová pojišťovna dělnická pro Čechy, Státní plánovací komise, Česká konsolidační agentura (ta budovu nyní vlastní a v nájmu v ní působí Úřad městské části Prahy 7 a Finanční úřad pro městské části Praha 6 a Praha 7). | |||||
| Budova Elektrických podniků (Q11360452)
| 
|
40593/1-1559 Pam. katalog MIS | Holešovice | Bubenská 1477/1, Antonínská 1477/1, Strossmayerovo náměstí 1477/6 50°5′54,31″ s. š., 14°26′11,77″ v. d. | Výrazná funkcionalistická budova Elektrických podniků z let 1927–1935 od architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže. Avantgardní stavba v konstruktivistickém duchu. Působivá je zejména monumentální dvorana s ochozy a centrálním schodištěm. Rozsáhlý objekt se skládá z několika kubických těles, vzájemně prostoupených, výškově odlišných. Nejvyšší střední část je sedmipodlažní, kolmo prostupující napříč postavený 6podlažní kubus, obě hmoty vyrůstají z široké třípodlažní podnože umístěné souběžně s přilehlou komunikací. Zadní nízké křídlo polikliniky obrácené ke kostelu sv. Antonína je odděleno od budovy třemi malými dvory. V suterénu budovy jsou umístěny tři společenské sály, dva menší a jeden velký dvouúrovňový, s galerií (první a druhý suterén). Unikátně je dochovaná přízemní hala s přepážkami a kójemi (původně pokladny Dopravního podniku). Další unikát je původní vzduchotechnika (strojovna s chladicím zařízením a kotelna). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kostel svatého Antonína Paduánského (Q2756455)
| 
|
105704 Pam. katalog MIS | Holešovice | Strossmayerovo náměstí, Antonínská, parc. 1284 50°5′55,43″ s. š., 14°26′6,36″ v. d. | Kostel svatého Antonína Paduánského z let 1908–1909 a 1913–1914 byl postaven podle projektu Františka Mikše, sochy sv. Ludmily a Václava na průčelí byly osazeny roku 1926. Novogotický kostel s výrazným dvouvěžovým průčelím představuje spolu s interiérovým vybavením pozoruhodný příklad „Gesamtkunstwerku“. Novogotická trojlodní halová stavba s předstupujícím presbytářem a trojapsidálním závěrem. Západnímu průčelí dominuje dvojice hranolových věží se zvonicemi v horních patrech. Zvonice jsou zakončeny obloučkovým vlysem a nárožními konzolami, nesoucími věžičky kolem osmibokých jehlanových střech. Ve středním poli průčelí je soustředěna umělecká kamenosochařská výzdoba exteriéru (předstupující předsíň se sochami sv. Ludmily a sv. Václava od Fr. Přítele, štít se sochami sv. Cyrila, Antonína Paduánského a Metoděje podle sochaře Šťěpána Zálešáka aj.). Památkově chráněno od 26. srpna 2015. | |||||
| Farského 4 a 6 (Q37280687)
| 
|
12353/1-2186 Pam. katalog MIS | Holešovice | Farského 425/4 a 426/6, Pplk. Sochora 426/7 50°5′58,49″ s. š., 14°26′9,64″ v. d. | Eugen Rosenberg (?): Soubor 2 činžovních domů. Funkcionalistické nájemní domy postavené v letech 1936–1937 podle návrhu architektů Julia Landsmanna a Martina Reinera. Nárožní objekt tvořený dvěma domy se sedmi patry s plochou střechou. Památkově chráněno od 8. ledna 1993. | |||||
| Heřmanova 9 (Q37280908)
| 
|
13004/1-2224 Pam. katalog MIS | Holešovice | Heřmanova 1119/9 50°6′1,3″ s. š., 14°26′6,85″ v. d. | Nájemní řadový šestipodlažní dům (se 7. půdním podlažím) z let 1922–1923 navrhl architekt Josef Gočár pro Anglo-československou banku. V domě dochovány výplňové dveře, mříže a zábradlí dle Gočárova návrhu. Památkově chráněno od 18. října 1994. | |||||
| U smaltovny 16 (Q37280711)
| 
|
101132 Pam. katalog MIS | Holešovice | U smaltovny 245/16 50°6′8,24″ s. š., 14°26′11,09″ v. d. | Nájemní řadový šestipodlažní dům z let 1938–1939 vznikl dle projektu Ervína Katona. Tyto domy vznikaly jako enkláva moderního elektrizovaného bydlení kolem budovy Elektrických podniků. Památkově chráněno od 11. srpna 2004. | |||||
| Šimáčkova 24 (Q37280888)
| 
|
102171 Pam. katalog MIS | Holešovice | Šimáčkova 911/24, Janovského 911/49 50°6′11,68″ s. š., 14°25′59,11″ v. d. | Činžovní nárožní pětipodlažní secesní dům s vestavěným podkrovím, nárožním arkýřem zakončeným tamburem s drobnou oplechovanou kopulí. Postaven roku 1905 patrně podle projektu J. Vaňhy. Památkově chráněno od 11. ledna 2007. | |||||
| Veletržní palác (Q496259)
| 
|
40980/1-1804 Pam. katalog MIS | Holešovice | Dukelských hrdinů 530/47 a 45, Veverkova 530/30, Veletržní 530/27, Heřmanova 530/20 50°6′4,33″ s. š., 14°25′56,47″ v. d. | Monumentální funkcionalistický Veletržní palác od architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse vznikl v letech 1924–1928. Budova je 140 m dlouhá, 60 m hluboká a 35 m vysoká, členěná do sedmi pater. Hlavní prostorotvorný význam mají dvě dvorany: velká, umístěná rovnoběžně s ulicí Dukelských hrdinů, a malá, která je kolmá k velké a kterou obíhají ochozy. Památkově chráněno od roku 1976. | |||||
| Veverkova 25 (Q37280847)
| 
|
102428 Pam. katalog MIS | Holešovice | Veverkova 741/25, Heřmanova 741/31 50°6′1,18″ s. š., 14°25′53,95″ v. d. | Funkcionalistický nájemní nárožní dům z let 1937–1939 navrhli architekti Rudolf Wels a Quido (Guido?) Lagus. Příklad tzv. elektrického domu. Dům je ukončen ustupujícím 5. patrem. Památkově chráněno od 16. dubna 2007. | |||||
| Dukelských hrdinů 39 (Q22138334)
| 
|
40983/1-1806 Pam. katalog MIS | Holešovice | Dukelských hrdinů 694/39, Pplk. Sochora 694/24 50°5′59,62″ s. š., 14°25′59″ v. d. | Nájemní řadový (rohový) třípatrový dům postavený podle projektu architekta Jana Zeyera v roce 1894. Fasáda tohoto novorenesančního objektu je pokryta sgrafitovou výzdobou a nástěnnými malbami, které zobrazují postavy z české historie (sv. Václav, Jan Lucemburský, Karel IV. do ulice pplk. Sochora, Václav IV., Vladislav, Jiří z Poděbrad a Rudolf II. do ulice Dukelských hrdinů). Památkově chráněno od roku 1977. | |||||
| Dukelských hrdinů 37 (Q22138335)
| 
|
40981/1-1805 Pam. katalog MIS | Holešovice | Dukelských hrdinů 693/37, Pplk. Sochora 693/23 50°5′58,56″ s. š., 14°25′58,89″ v. d. | Novorenesanční třípatrový rohový dům postavený podle návrhu Jana Zeyera roku 1895. Nad prvním patrem pásový figurální vlys znázorňující bitvu s Turky do ulice Dukelských hrdinů a Třicetiletou válku do ul. pplk. Sochora. Památkově chráněno od roku 1977. | |||||
| Holešovické lázně (Q12019990)
| 
|
41470/1-2124 Pam. katalog MIS | Holešovice | Dukelských hrdinů 848/17, Kostelní 848/1, Skalecká 848/2 50°5′51,01″ s. š., 14°25′58,24″ v. d. | Budova veřejných lázní v historizujícím slohu byla postavena v roce 1899 podle projektu Františka Velicha. Novorenesanční budova plovárny stojí na obdélném půdorysu. Hlavní střední pavilon je patrový, tříosý k němu se pojí přízemní boční křídla. Památkově chráněno od 1. června 1990. | |||||
| Kostel svatého Klimenta (Q12030862)
| .jpg)
|
40576/1-1547 Pam. katalog MIS | Holešovice | Skalecká, Kostelní 50°5′50,63″ s. š., 14°25′54,86″ v. d. | Kostel sv. Klimenta. Původně gotický kostel sv. Klimenta, vystavěný patrně po roce 1311, byl postupně upravován nejprve v letech 1659–1677 a poté roku 1898, kdy získal současnou podobu. Na tomto místě však nejspíš stával kostel již před 14. stoletím.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Vinařská 6 (Q37280947)
| 
|
13001/1-2227 Pam. katalog MIS | Holešovice | Vinařská 1174/6 50°5′54,51″ s. š., 14°25′52,27″ v. d. | Funkcionalistický nájemní dům z let 1936–1937 navrhl architekt Jan Gillar pro Bertu Porgesovou. Řadový činžovní dům je sedmipodlažní, s posledním podlažím ustupujícím. Památkově chráněno od 15. listopadu 1994. | |||||
| Milady Horákové 25 (Q37280520)
| 
|
40582/1-1552 Pam. katalog MIS | Holešovice | Milady Horákové 612/25 50°5′57,61″ s. š., 14°25′46,67″ v. d. | Novorenesanční nájemní dům z roku 1892 s malířskou výzdobou podle návrhu Mikoláše Alše. Dům si nechal postavit roku 1892 řezbář Krejčík, bratr ilustrátora Karla Krejčíka. Třípatrový řadový činžovní dům o sedmi osách. Po stranách arkýře v 1. patře jsou malé výklenky se soškami sv. Cyrila a Metoděje. Nad okny prvního patra je široký sgrafitový vlys, vytvořený podle kartonu M. Alše, který líčí řezbářství od kácení stromů až po vytvoření sochy (Dřevorubec, Odvážení poraženého kmene, Opracování kmene, Řezbářská dílna, Polychromování sochy, Pobožnost u kapličky). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Haškova 4 (Q31029978)
| 
|
13002/1-2225 Pam. katalog MIS | Holešovice | Haškova 1176/4 50°6′0,07″ s. š., 14°25′42,55″ v. d. | Řadový činžovní dům o pěti podlažích a třech osách byl postaven roku 1915 podle projektu Bohumíra Kozáka. Památkově chráněno od 18. října 1994. | |||||
| Haškova 9 (Q37280537)
| 
|
41469/1-2123 Pam. katalog MIS | Holešovice | Haškova 845/9, Heřmanova 845/48 50°6′1,87″ s. š., 14°25′40,66″ v. d. | Pětipatrový nárožní činžovní dům s vysokým parterem odděleným římsou, z 20. či 30. let 20. století, ovlivněný stylem purismu. Památkově chráněno od 1. června 1990. | |||||
| Sokolovna (Q31029961)
| 
|
41478/1-2130 Pam. katalog MIS | Holešovice | Strojnická 852/6, U studánky 852/6 50°6′7,84″ s. š., 14°25′44,18″ v. d. | Novorenesanční sokolovna byla postavena v letech 1905–1906 podle projektu Františka Josefa Hodka, rozšířena roku 1926 (1927). Tento nárožní dům má obdélný půdorys, tři strany má volně do prostoru, na čtvrté se napojuje na budovu vedlejší školky. Památkově chráněno od roku 1968. | |||||
| Mateřská škola U studánky 4 (Q31029954)
| 
|
12771/1-2198 Pam. katalog MIS | Holešovice | U studánky 851/4 50°6′8,8″ s. š., 14°25′43,33″ v. d. | Novorenesanční budova opatrovny a mateřské školy vznikla v roce 1901 podle projektu Františka Velicha. Ze tří stran volně stojící jednopatrová budova z roku 1901, na pravé straně druhotně spojena přechodem s budovou sokolovny. Budovu obklopuje zahrada s původním dřevěným altánem. Střecha pravé části je sedlová, u levé části valbová, vybíhající do polygonální otevřené cibulové věžičky s profilovanými sloupky. Na uliční fasádě je při nároží asi v polovině výšky nástěnný obraz anděla strážce s dvěma hrajícími si dětmi. Památkově chráněno od 11. ledna 1994. | |||||
| Kamenická 35 (Q37280621)
| 
|
41397/1-2079 Pam. katalog MIS | Holešovice | Kamenická 811/35 50°6′2,27″ s. š., 14°25′36,58″ v. d. | Učitelský družstevní dům. Pozoruhodný nájemní dům postavený v letech 1923–1924 Družstvem pro stavbu učitelských domů podle plánů Otakara Novotného. Objekt představuje nevšední variaci tzv. obloučkového stylu. Památkově chráněno od roku 1987. | |||||
| Palác Letná (Q19971845)
| 
|
52148/1-2319 Pam. katalog MIS | Holešovice | Milady Horákové 387/56 50°6′0,49″ s. š., 14°25′31,78″ v. d. | Eugen Rosenberg: Činžovní dům Palác Letná, s obchodním domem v 1. a 2. NP. Funkcionalistický sedmipatrový řadový nájemní dům s obchody navrhl v roce 1937 Evžen Rosenberg. Památkově chráněno od 7. listopadu 2002. | |||||
| Milady Horákové 63 (Q37280792)
| 
|
100593 Pam. katalog MIS | Holešovice | Milady Horákové 386/63 50°5′59,29″ s. š., 14°25′30,74″ v. d. | Funkcionalistický řadový pětipatrový nájemní dům s ustupujícím šestým patrem a s obchody, postavený v letech 1938–1939 podle projektu architekta Karla Janů. Objekt ustupující od starší uliční čáry je dokladem nové regulace. Památkově chráněno od 9. října 2003. | |||||
| Pošta (Q31029952)
| 
|
49673/1-2258 Pam. katalog MIS | Holešovice | Milady Horákové 383/79 a 81, u Letenského náměstí 50°5′59,14″ s. š., 14°25′22,2″ v. d. | Funkcionalistická budova telefonní ústředny a pošty vznikala v letech 1929–1931 podle projektu Ladislava Machoně. Čtyřpatrový řadový dům s hladkou fasádou členěnou pouze rozměrnými okny křížem dělenými. Přízemí je mírně ustouplé, poslední patro je oproti ostatním zvýšené, mírně vysunuté na krakorcích. Patro je završeno zábradlím. V pravé části fasády je mírně předstupující rizalit, tvořený ve všech patrech pásovými okny, chráněnými ve spodní části zábradlím. Památkově chráněno od 8. ledna 1999. | |||||
| Ministerstvo vnitra (Q37280600)
| .jpg)
|
41215/1-1960 Pam. katalog MIS | Holešovice | Nad štolou 1498/5, Milady Horákové 1498/85 50°5′56,83″ s. š., 14°25′16,66″ v. d. | Budova ministerstva vnitra byla postavena v letech 1935–1939 podle plánů Kamila Roškota, Josefa Kalouse a Jana Zázvorky. Památkově chráněno od roku 1977. | |||||
| Letohradská 60 (Q37280971)
| 
|
12770/1-2196 Pam. katalog MIS | Holešovice | Letohradská 760/60 50°5′52,7″ s. š., 14°25′24,06″ v. d. | Funkcionalistický řadový čtyřpatrový nájemní dům s ustupujícím přízemím a pátým patrem, vybudovaný dle návrhu architekta Josefa Havlíčka v letech 1938–1939 pro Bohuslava Hanáka. Památkově chráněno od 3. ledna 1994. | |||||
| Národní zemědělské muzeum (Q30173531)
| 
|
41213/1-1959 Pam. katalog MIS | Holešovice | Kostelní 1300/44, Letohradská 1300/25, Muzejní 1300/1 50°5′49,61″ s. š., 14°25′23,42″ v. d. | Dvojice funkcionalistických budov byla postavena v letech 1937–1939 (1935–1941) jako společný projekt architekta Milana Babušky. Poznámka: V databázi MonumNet bylo popsáno jako administrativní budova Národního technického muzea. Chráněno společně s budovou Národního technického muzea v Praze. | |||||
| Národní technické muzeum (Q30173531)
| 
|
41213/1-1959 Pam. katalog MIS | Holešovice | Kostelní 1320/42, Letohradská 1320/23, Muzejní 1320/2, U letenského sadu 1320/1 50°5′51,19″ s. š., 14°25′29,46″ v. d. | Národní technické muzeum. Dvojice funkcionalistických budov byla postavena v letech 1937–1939 (1935–1941) jako společný projekt architekta Milana Babušky. Poznámka: Budova je chráněna společně se sousední budovou Národního zemědělského muzea. | |||||
| Kostelní 36 (Q37280808)
| 
|
10067/1-2219 Pam. katalog MIS | Holešovice | Kostelní 36/36 50°5′50,9″ s. š., 14°25′38,51″ v. d. | Řadový šestipodlažní nájemní dům se 7. podlažím půdním byl postaven v letech 1938–1940 podle projektu architekta Bohumíra Kozáka. Památkově chráněno od 3. srpna 1994. | |||||
| Kamenická 5 (Q37280929)
| 
|
12769/1-2199 Pam. katalog MIS | Holešovice | Kamenická 673/5 50°5′52,8″ s. š., 14°25′40,36″ v. d. | Vrcholně secesní řadový čtyřpatrový nájemní dům navrhl roku 1906 architekt Jaroslav Vondrák. O čtyřech osách se dvěma arkýři, završený pětibokým štítem. Mezi okny druhého podlaží jsou reliéfní alegorické postavy Průmyslu, Zemědělství, Věd a Umění. Památkově chráněno od 10. ledna 1994. | |||||
| Kamenická 2 (Q37280575)
| 
|
40863/1-1732 Pam. katalog MIS | Holešovice | Kamenická 675/2, Kostelní 675/32 50°5′50,96″ s. š., 14°25′42″ v. d. | Třípatrový nárožní obytný dům završený štíty a atikou postaven v letech 1897–1899 podle návrhu Bedřicha Bendelmayera a Rudolfa Němce. Architektura objektu v sobě snoubí novorenesanční i novogotické prvky. Památkově chráněno od roku 1973. | |||||
| Soubor objektů v Letenských sadech (Q30170622)
|
|
40574/1-1545 Pam. katalog MIS | Holešovice | Letenské sady 50°5′47,46″ s. š., 14°25′41,57″ v. d. | Soubor cenných, byť časově i stylově různorodých objektů – historických pozůstatků původních vinic, historizujících staveb z konce 19. a století a moderních objektů.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Bruselský pavilon – restaurace Praha Expo 58 (Q12781259)
| 
|
40574/1-1545 Pam. katalog MIS | Holešovice | Letenské sady 1500/80 50°5′47,01″ s. š., 14°25′47,54″ v. d. | Restaurace Praha Expo 58 (pp 2104/7 a 2104/8). Restaurace byla navržena pro českou expozici na Světovou výstavu v Bruselu roku 1958. Autory projektu jsou F. Cubr, J. Hrubý, a Z. Pokorný z Krajského projektového ústavu v Praze. Po skončení výstavy byla přemístěna do Letenských sadů. Dnešní podoba je v podstatě replikou původního objektu, který byl v důsledku absence péče v dezolátním stavu (autoři interiéru B. Škorpilová a Jan Padrnos, 2008). Restaurace stojí na půdorysu části mírně zploštělého mezikruží. Patrovou stavbu z ocelové konstrukce doplněnou hliníkem a prosklením nesou v jedné části sloupy. V této části je patro celé prosklené a působí tak lehce a vzdušně. Komunikaci obstarávalo šnekové schodiště. Součástí restaurace byla i terasa. Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. Původně registrováno pouze s viničními sklepy pod číslem 1-1549. | |||||
| Viniční sklepy (Q107417537)
| 
|
40574/1-1545 Pam. katalog MIS | Holešovice | Letenské sady, parcela 2104/6, poblíž čp. 1500 50°5′46,16″ s. š., 14°25′47,8″ v. d. | Bývalý viniční sklep s lisem zasazený do ostrohu Letné těsně u zlomu srázu. Sklep je zaklenut křížovými klenbami, dvoulodí zaklenuté 4 poli křížových kleneb v každé lodi. Prostor uzamčený, neužívaný, okolí v dezolátním stavu (bezdomovci), nápis z 50. let poničený. Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. Původně registrováno pouze společně s restaurací Praha pod číslem 1-1549. | |||||
| Socha dívky (Q107417566)
| 
|
40574/1-1545 Pam. katalog MIS | Holešovice | Letenské sady, parcela 2104/1, nedaleko restaurace Expo 58 50°5′47,12″ s. š., 14°25′32,21″ v. d. | Dívka schouleně sedící na malém soklu. jednu ruku má spuštěnou do klína, druhou má položenou na prsou, hlavu má skloněnou. Postava je zachycena v měkkých oblých zjednodušených tvarech. Bronzový dívčí akt v životní velikosti na komolém kamenném podstavci. Autorka Marta Jirásková-Havlíčková, odlitek z roku 1960. Socha byla přemístěna do depozitáře Národní galerie v Trojském zámku.[3] Památkový katalog se o přemístění sochy nezmiňuje. Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. Původně registrováno samostatně pod číslem 1-1546. V MonumNetu zmiňováno jako Stojící dívka, třebaže jde o dívku sedící a schoulenou. | |||||
| Sousoší Diany se srnčí rodinou (Q107417552)
|
|
40574/1-1545 Pam. katalog MIS | Holešovice | Letenské sady, parcela 2104/1, v centrální části 50°5′47,46″ s. š., 14°25′41,57″ v. d. | Bronzová dívčí postava s chrtem u nohou na hranolovém mramorovém podstavci. Nároží podstavce je zdobené bronzovými želvami a hady, ve spodní části srnčí rodinka. Autorem František Rous, 1920 (dle Památkového katalogu 1916). Roku 1997 byla ukradena sběrači barevných kovů a zachráněno bylo jen torzo, o rok později ukradl Jindřich Lemon st. kopii a zřejmě prodal do Německa.[3][4] NPÚ při REI v roce 2004 sochu na místě nedohledal. Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. Původně registrováno samostatně pod číslem 1-1545. | |||||
| Letenský zámeček (Q12033109)
| 
|
40574/1-1545 Pam. katalog MIS | Holešovice | Letenské sady čp. 341 50°5′46,88″ s. š., 14°25′31,99″ v. d. | Letenský zámeček, Restaurace Na Letné. Restaurační a kavárenský pavilon z roku 1863 navrhoval I. Ullmann do nově upravených Letenských sadů, navazoval tak na tradici zřizování kaváren na pražských hradbách. K restauraci patří i hudební besídka. Budova restaurace je řešena jako novorenesanční vila vlašského typu, koncepce se opírá o vzor Palladiovy vily v Porto v Loretu. Budova stojí na obdélném půdorysu s boční stranou půlkruhově zakončenou. Hlavní průčelí je členěno dvěma krajními portiky - levý tříosý je završen tympanonem, pravý je jednoosý a je završen hranolovou věží. Mezi rizality je vsazen tříosý arkádový portikus, k němuž se vystupuje po dvouramenném schodišti. Portikus i zábradlí jsou chráněny kamenným zábradlím. Velká arkádovitá okna jsou členěna vsazeným dvouobloukem. Fasádu završuje mohutná vysunutá římsa nesená volutovými konzolkami. V restauračním sále je užita štuková pásová výzdoba s novorenesančními dekorativními motivy. Do věže stoupá šnekové schodiště s kamennými stupni a kovovým zábradlím tvořeným profilovanými pruty. Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. Původně registrováno pouze společně se zábavním (hudebním) pavilonem pod číslem 1-1551. | |||||
| Hudební pavilon (Q64815945)
| 
|
40574/1-1545 Pam. katalog MIS | Holešovice | Letenské sady, parc. 2107, jižně od zámečku 50°5′46,21″ s. š., 14°25′32,78″ v. d. | Hudební pavilón (hudební besídka). Pavilon před Letenským zámečkem vedle sezení v exteriéru, na půdorysu šestiúhelníku. Konstrukci besídky tvoří litinové sloupy nesoucí jehlancovou stříšku. Sloupy jsou ve střední části tordované, ze sloupu vybíhají plochá ornamentální ramena, nesoucí ornamentální litinový vlys obíhající těsně pod stříškou. Vznik v 2. polovině 19. století, novodobě adaptován. Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. Původně registrováno pouze společně s restaurací (zámečkem) pod číslem 1-1551. | |||||
| Hudební pavilon s kolotočem (Q1734699)
| 
|
11880/1-2163 Pam. katalog MIS | Holešovice | Letenské sady, parc. 2104/17, severně od zámečku 50°5′47,95″ s. š., 14°25′30,67″ v. d. | Hudební pavilon s dřevěným kolotočem složeným z dřevěných koní a modelů autíček ve velikostech pro děti i dospělé nechal vyrobit Josef Nebeský pro letní sezónu 1892 při příležitosti Jubilejní výstavy. Kolotoč stál nejprve v letech 1892–1894 na Královských Vinohradech poblíž již neexistující hospody Na Kravíně, na nynějším místě na Letné je od roku 1894. Realizací byl pověřen Matěj Bílek. Nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě. V provozu byl nepřetržitě 100 let, nyní v havarijním stavu. Dřevěný pavilónek, na půdorysu pravidelného dvanáctiúhelníku o rozpětí 12 metrů s jehlanovou střechou a arkádami uzavíratelnými roletami. Na točně umístěno 21 koní různých velikostí (koníci potaženi pravými koňskými kůžemi) a 4 autíčka - dvě dřevěná a dvě plechová - která odpovídají typům automobilů ze 30. let 20. století (osazena asi v této době). Točna je poháněna elektromotorem (prvně instalován již v 90. letech 19. století). Původně byl součástí i historický orchestrion, ukraden roku 1994. Poznámka: Pod samostatným rejstříkovým číslem uvedeno na parcele 2104/17, v MonumNetu bylo uvedeno též duplicitně v rámci souboru památek Letenských sadů č. 40574/1-1545 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD), kde byla uvedena parcela 2107. | |||||
| Větrací komíny Letenského tunelu (Q37280749)
| 
|
100579 Pam. katalog MIS | Holešovice | poblíž lokality Na Belvederu 50°5′47,31″ s. š., 14°25′27,54″ v. d. | Silniční tunel - Letenský, z toho jen: soubor čtyř větracích komínů (I–IV). Těleso větracích komínů je tvořeno 4 nestejně vysokými obdélníkovými hranoly, jejichž stěny jsou pokryty mozaikou Zdeňka Sýkory z roku 1969. Tu tvoří černobílá struktura, složená z generovaných geometrických elementů. Památkově chráněno od 6. října 2003. | |||||
| Klubovna Tenisového klubu LTC Praha (Q21930146)
| 
|
105323 Pam. katalog MIS | Holešovice | Letenské sady če. 32, Kostelní 50°5′47″ s. š., 14°25′24,67″ v. d. | Jednopatrová budova tenisového klubu LTC Praha z roku 1926 od Bohumíra Kozáka je pozoruhodným příkladem dřevostavby sportovního typu ovlivněné raným purismem. Jednopatrová, podsklepená budova klubovny z roku 1926 je dřevěnou stavbou na půdoryse v přibližné podobě písmene L, zastřešená plochou střechou v obou podlažích. Hlavní západní průčelí je orientováno na osu navazujících tenisových dvorců. Na podélné křídlo s průčelním portikem, ve kterém byly umístěny dámské (jih) a pánské (sever) šatny se sprchami, navazuje centrálně orientovaný prostor, který v sobě v minulosti ukrýval jídelnu klubovny, později sloužil jako hlavní sál restaurace. Na jižní straně se tento hlavní sál otevírá krytou verandou do zahrady. V centrálním prostoru patra je původní společenský sál se zázemím, patro je obklopeno střešními terasami. V sedmdesátých letech byla v severovýchodní části přízemí přistavěna sauna. V roce 1974 byla postavena východně od klubovny krytá tenisová hala od arch. J. Lasovského, která je s klubovnou spojena v suterénu úzkým krčkem průchodu. Přístavba haly se dle NPÚ nepodílí na památkové hodnotě objektu, ale je součástí památky, protože s ní tvoří jednu stavbu.
Poznámka: MonumNet uvádí če. 32 jako „původní“, registry adres jej však uvádějí jako dosud platné | |||||
| Rudolfova štola (Q12050323)
| 
|
44395/1-1556 Pam. katalog MIS | Holešovice | Bubeneč a Holešovice 50°5′41,37″ s. š., 14°25′26,17″ v. d. | Vodní kanál napájecí - Rudolfova štola se strážním a vodovodním domkem. Podnět ke stavbě štoly dal roku 1581 císař Rudolf II. Štola měla vodou zásobovat chovný rybník v Královské oboře. Vedením stavby byli pověřeni Lazar Ercker ze Šreknfelsu a Jiří Oedter z Ústí. Stavba byla dokončena roku 1593. Kolem poloviny 17. století bylo v částech štoly provedeno kamenné klenutí. Na počátku 18. stoletá byly vyzděny větrací šachty, další rekonstrukce proběhla roku 1778. Na počátku 19. století byl u ústí postaven domek s vodárnou pro zavlažování parku. Během 19. století došlo k několika opravám. Štola byla opatřena pochozím chodníkem.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Občanská plovárna (Q12042063)
| 
|
40059/1-1200 Pam. katalog MIS | Holešovice | U plovárny 337/1 50°5′35,16″ s. š., 14°24′53,74″ v. d. | Klasicistní budova občanské plovárny od architekta Josefa Ondřeje Krannera byla zřízena roku 1840. Původně byla stavba převážně dřevěná. V roce 1876 došlo k rozšíření a částečné přestavbě. Boční křídla byla zděná a mírně převyšovala střední pavilon. Poznámka: MonumNet uvádí adresu nábř. Edvarda Beneše 337/8 | |||||
| Hanavský pavilon (Q30170622)
| 
|
40574/1-1545 Pam. katalog MIS | Holešovice | Letenské sady čp. 223 | Hanavský pavilon. Byl vytvořen pro Jubilejní zemskou výstavu Království českého v roce 1891 jako representační objekt hořovických železáren knížete Hanavského. Železárny se prezentovaly jak samotným pavilonem, tak vzorkovou kolekcí výrobku, která byla instalována uvnitř. Pavilon stojí na kraji srázu Letné nad Vltavou. Je postaven v novobarokním slohu kombinací litinové konstrukce zdiva s hojnými uměleckými litinovými doplňky. V interiéru je centrální polygonální prostora s bočními výklenky, do kterých se vstupuje pod vysokou arkádou, nesenou litinovými sloupy na podstavcích. Ve výklencích jsou v lunetách malované historizující galantní scény. Poznámka: Registrováno v rámci souboru objektů v Letenských sadech. V rozpise parcel na MonumNetu chybně nazvaný Hanácký pavilon. Původně čp. 173. |
Reference
- ↑ Městská památková zóna Dejvice, Bubeneč a horní Holešovice, č. 2212, MonumNet
- ↑ Městská památková rezervace Praha, č. 1028, MonumNet
- ↑ a b Pomníky a sochy, Prague Welcome, cache
- ↑ Otec a syn: vykrádání kostelů na objednávku, Blesk.cz, 17. 5. 2007
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Holešovicích na Wikimedia Commons
![[1]](http://www.cdr-shop.cz/img/kontakt/planek4.jpg){kind=link}