Pražská tržnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pražská tržnice

tržnice v Holešovicích
Základní informace
Architekti Josef Srdínko, Alois Elhenický
Výstavba 1895
Přestavba 1929
Pojmenováno po Praha
Poloha
Adresa Bubenské nábřeží 306/13, Praha 7 - Holešovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Pražská tržnice
Pražská tržnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pražská tržnice (někdy též Holešovická tržnice) je památkově chráněný areál, který se nachází v prostoru mezi ulicemi Argentinská, Jateční, Komunardů a Bubenským nábřežím. Areál s prvky secese a novorenesance byl vybudovaný v roce 1893-1895 podle návrhu architekta Josefa Srdínka pro Ústřední jatka královského města Prahy. Svému účelu jatka sloužila až do roku 1983, kdy byla přebudována na tržnici. Od roku 1993 je areál chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Ústřední jatka královského města Prahy[editovat | editovat zdroj]

Výstavba byla zahájena 6. března roku 1893 a 1. července 1895 byla slavnostně otevřena pro běžný provoz.

Areál se členil do tří částí:[2]

  • Do západní části byly z Bubenského nádraží přivedeny dvě koleje železniční vlečky. Byly zde i vykládací rampy, u kterých bylo možno vykládat až 18 vagonů najednou. Byly zde též chlévy pro různé druhy jatečního dobytka.
  • Ve střední části byla administrativní budova, hostinec, pomník padlým v 1. světové válce z řad zaměstnanců jatek a jateční burza. Dále se zde nachází hlavní vstup do areálu, který zdobí sochy od významných českých sochařů Bohuslava Schnircha a Čeňka Vosmíka[3] a budova vrátnice.
  • V největší východní části byly kromě porážek podzemní chladírny, konírny, kotelna, strojovna, vodárenská věž se studnou a hasičská zbrojnice.

Na začátku jatka využívala páru z vlastní kotelny a osvětlení bylo plynové. Po výstavbě Holešovické elektrárny byl do jatek roku 1932 zaveden teplovod[4] a osvětlení bylo změněno na elektrické. Jatka byla vybavena čpavkovými chladírnami ze Škodových závodů Plzeň. Ocelové střešní konstrukce dodala firma Kolben-Daněk.[zdroj?]

V roce 1921 zde byla založena Řeznicko-uzenářská banka, jejímž prostřednictvím se realizovaly všechny platby za prodané a koupené zboží. V roce 1929 bylo jejím prostřednictvím proplaceno 73 milionů kilogramů masa a 85 milionů živého dobytka v ceně 1 870 000 000 Kč. [2]

U hlavního vjezdu z Bubenského nábřeží stojí na mohutných podstavcích dvě monumentální plastiky Muže s býkem, někdy zvané jako alegorie Trhu a Jatek. Na podstavcích jsou znaky hl. m. Prahy. Východněji je plastika Bohuslava Schnircha, západněji plastika Čeňka Vosmíka, obě z roku 1895.[5]

Pražská tržnice[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení provozu v roce 1983 byla jatka přeměněna na tržnici. Původně měla být zaměřena hlavně na velkoobchod, ale brzy si našla oblibu i u drobných nakupujících. V roce 1995 byla na padesát let pronajata soukromé akciové společnosti[kdo?] z Brandýsa nad Labem[2].

Mimo vietnamské tržnice se zde nachází celá řada dalších obchodů a služeb, jako například obchod s obuví, obchody s výpočetní technikou (má zde centrálu společnost Alza.cz), obchod se zahradní technikou, pošta, lékárna, myčka aut, různé restaurace a občerstvení, taneční klub a divadlo RockOpera Praha. Také zde probíhají farmářské trhy.

Do roku 2012 tržnici provozovala společnost Delta Center. Město jí však nájemní smlouvu kvůli údajnému 200milionovému dluhu na nájemném v roce 2012 vypovědělo a od začátku roku 2013 se snaží tržnici provozovat samo. Firma Delta Center ovšem dluh popírala, výpověď nerespektovala a chtěla se bránit soudně s poukazem, že do areálu investovala stovky milionů korun.[6]

V roce 2012 se uvažovalo o tom, že by v některém z objektů tržnice mohla být nová radnice městské části Praha 7.[6]

Budovy[editovat | editovat zdroj]

Rozpis budov dle dostupných plánků:[3] [4]

Západní část:

  • 2: menší budova u vstupu
  • u vstupu jsou plastiky od Bohuslava Schnircha a Čeněka Vosmíka
  • 35: hala podél Bubenského nábřeží
  • 23: hala podél Argentinské, západně od budov čp. 35 a 24
  • 24: hala rovnoběžná s budovou 35
  • zeleninové tržiště mezi budovami 24 a 25
  • 25: třetí hala od nábřeží
  • 36: čtvrtá hala od nábřeží
  • 22: pátá hala od nábřeží
  • 6: dům u severozápadního rohu areálu
  • v západním pásu areálu parkoviště

Střední pás budov, ve směru od hlavního vstupu:

  • 1: vstupní budova
  • 4: druhá budova
  • 5: třetí budova (menší)
  • 29: čtvrtá budova
  • 28 západní a 27 východní budova
  • 48 lékárna (západněji) a 54 pošta (východněji) u Jateční ulice

Východní část areálu:

  • první řada: 18, při zdi u vstupu 43
  • druhá řada: 13, 14, 15, 16, 26, v jihovýchodním rohu areálu 31
  • třetí řada: 17, 40+41, 19 a v její jižní části 20, u vstupu z ulice Komunardů 39; 42 severně a 47 jižně od vstupu z ul. Komunardů
  • čtvrtá řada: 11, 11a, 12
  • pátá řada: 7, 8, 9, 10 (hlavně Alza)
  • při severním okraji u Jateční ulice myčka aut

Památková ochrana[editovat | editovat zdroj]

Celý areál je chráněn jako kulturní památka.[1] Magistrát hlavního města Prahy žádal, aby byla ochrana omezena jen na některé budovy. Prohlášení památkou před dvaceti lety „lze považovat za důsledek rozporuplného vnímání konverze industriálních staveb, neboť v jejich případě lze velmi obtížně navazovat na přirozeně zpřetrhanou kontinuitu technického a hospodářského vývoje“. Chráněna by podle MHMP měla zůstat jen novobarokní vodárenská věž, palác jateční burzy a dvě symetrické haly u brány. Brána zdobená sochami býků od Bohuslava Schnircha a Čeňka Vosmíka je podle MHMP uvedena na seznamu kulturních památek jako samostatný objekt. Město chtělo sejmout ochranu kvůli zjednodušení a zlevnění údržby. Ministerstvo kultury začátkem roku 2013 žádost o omezení ochrany zamítlo.[6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-21]. Katalogové číslo 119226 : Jatka - Pražská tržnice. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. a b c Holešovická tržnice – historie, článek již není na původní adrese dostupný
  3. Holešovická tržnice, městská část Praha 7. 3. 11. 2009
  4. Holešovická elektrárna, Langweil.info, odkaz na původní adrese již nedostupný
  5. Pomníky a sochy, Praguewelcome.com, nedatováno, přístup na stránku 4. 2. 2016
  6. a b c Praha nechtěla chránit tržnici v Holešovicích, neuspěla, ČT24, 11. 2. 2013

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 3: Holešovice, s. 62, č. 67.
  • JÁSEK, Jaroslav. Pražské vodní věže. Vyd. 1. Praha: VR Atelier, 2000. 104 s. ISBN 80-238-6478-5. S. 20 – 21.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]