Zimní stadión Štvanice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zimní stadión Štvanice
Zimní stadión Štvanice
Zimní stadión Štvanice
Poloha Štvanice, Praha, Česko
Souřadnice 50°5′43″ s. š., 14°26′8″ v. d.
Otevření 1932
Přestavění 1956, 1968
Zbourání 2011
Vlastník Hlavní město Praha
Povrch proměnlivý
Architekt Josef Fuchs
Události MS v ledním hokeji 1933
MS v ledním hokeji 1938
MS v ledním hokeji 1947
ME v basketbale žen 1956
MS v ledním hokeji 1959
Týmy
LTC Praha (1932–1964)
HC APeX Praha
Kapacita
10 000
Zimní stadión Štvanice

Zimní stadión Štvanice byl první stadiónumělou ledovou plochou na území Československa. Stával na ostrově Štvanice, tedy v širším centru Prahy.[1] V roce 2000 byl prohlášen kulturní památkou.[1] V květnu 2011 byl pro havarijní stav zbořen.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Týmy hokejové reprezentace Čech a nástupnické československé hokejové reprezentaceledním hokeji musely nejprve získat pět titulů mistra Evropy, než se hráči dočkali prvního stadiónu s umělou ledovou plochou, což v Evropě nemělo obdoby. Rada hlavního města Prahy rozhodla o přidělení pozemku ke stavbě na ostrově Štvanici Pražským vzorkovým veletrhům 15. března 1929. Stalo se tak pod vlivem úspěchu na mistrovství Evropy v ledním hokeji 1929, které českoslovenští reprezentanti vyhráli.

Stavba podle návrhu architekta Josefa Fuchse[2] však započala až o rok a půl později. Chladírenské zařízení dodané Brněnskými strojírnami bylo údajně schopno za dvě hodiny vyrobit 4 cm silný led.[2] Stavba pokračovala takovým tempem, že se zde již 17. ledna 1931 mohlo v provizorních podmínkách uskutečnit utkání LTC Praha s Manitoba University Graduates z Kanady,[2] které skončilo 0:2.[3] Již další den sehrála první mezistátní utkání proti Kanaďanům na tomto stadiónu též československá hokejová reprezentace.[zdroj?] Bezgólovou remízu přiblížil posluchačům u rozhlasových přijímačů Josef Laufer.[zdroj?] Stadion byl v tomto stavu v provozu tři měsíce s tím, že přes léto proběhne dostavba.[zdroj?]

Tu se však nepodařilo pro finanční náročnost v nastávající hospodářské krizi dokončit.[zdroj?] Původní investor nebyl schopen dostát svým závazkům[zdroj?] a magistrát musel přislíbit nízký roční nájem i úlevu na daních, aby stadión se všemi závazky převzala do nájmu firma Ing. Keclíka, která na něm původně prováděla pouze stavební práce.[zdroj?] Mistrovství Evropy v roce 1932 se zde přes nové započetí stavebních prací ovšem přesto konat nemohlo.[zdroj?] Stadión byl oficiálně otevřen až 6. listopadu 1932, kdy zde českoslovenští reprezentanti remizovali před 6 000 diváky s Francouzi 4:4.[3]

Plocha stadiónu 90 na 34 m byla rozdělena na dvě části.[zdroj?] Pro hokejové zápasy byl určen prostor 60 na 30 metrů.[zdroj?] Na tribuny, z nichž některé byly i kryté a jiné dokonce pojízdné,[zdroj?] se mohlo vejít až 10 000 diváků,[1] kteří měli k dispozici též kavárnu.[1] Sportovci měli na stadiónu kromě skříněk také ohřívárnu[1] a posilovnu.

Stadión postupně hostil čtyři mistrovství světa v ledním hokeji (1933, 1938, 19471959).[2] Domácímu reprezentačnímu celku se na všech podařilo získat medaili. Zastřešen byl až v roce 1956 [3] kvůli mistrovství Evropy v basketbalu žen. Projektantem zatřešení stadionu byl Ing. Josef Zeman. Na klubové stadion nejprve využíval především LTC Praha, ale v 50. letech sloužil pěti různým klubům. A právě výběr z pražských mužstev se zde 11. února 1955 střetl se švédským klubem Leksand IF poprvé před televizními kamerami.

V roce 1968 byl stadión sice opraven, ale jeho jednotlivé části byly v dalších letech pro neudržitelný stav postupně uzavírány.[2] Od roku 1998 [1][3] bylo nájemcem stadiónu občanské sdružení APeX CLUB[3], které z vlastních zdrojů znovu zprovoznilo stadion, jež byl dva roky mimo provoz. V roce 2000 byl stadion prohlášen kulturní památkou.[1] Stadión poškodila povodeň v roce 2002. a občanské sdružení APeX CLUB bez jakékoliv pomoci zvenčí podruhé obnovilo provoz a to v rekordně krátkém čase dvou měsíců. V roce 2008 vypovědělo město nájemci smlouvu bez udání důvodu.. Nájemce se sice soudně bránil, ovšem v roce 2011 soud platnost výpovědi potvrdil.[1]

Podle posudku hrozilo zřícení konstrukce jako celku a stavba bezprostředně ohrožovala zdraví a životy osob; proto byly stadion i jeho okolí dlouhodobě uzavřeny.[1] 10. ledna 2011 vydal odbor výstavby a územního rozhodování Úřadu městské části Praha 7 rozhodnutí o nařízení vyklizení stavby a magistrát jakožto správce městského majetku téhož dne vydal firmě Liga-servis s. r. o. pokyn k zabezpečení objektu.[4] 28. května 2011 začala demolice, která trvala přibližně 20 dnů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k Na Štvanici přijely bagry, začala demolice dřevěných částí slavného zimního stadionu, iDnes.cz, 28. 5. 2011, meb (Barbora Měchurová)
  2. a b c d e ČTK. Zimní stadion na Štvanici sloužil sportu téměř osmdesát let [online]. ČT24, 2012-11-06, [cit. 2013-07-17]. Dostupné online.  
  3. a b c d e HLAVÁČ, Jakub. Stadion v demolici, historie Štvanice je v troskách [online]. iSport.cz, 2011-06-01, [cit. 2013-07-17]. Dostupné online.  
  4. Zimní stadión ŠTVANICE v k. ú. Holešovice – pokyn k zabezpečení objektu, Magistrát hl. m. Prahy, odbor správy majetku, 10. 1. 2011, kopie vyvěšeného dokumentu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]