Ludwig Tieck

Ludwig Tieck
Ludwig Tieck
Rodné jméno	Johann Ludwig Tieck
Narození	31. května 1773; Berlín
Úmrtí	28. dubna 1853 (ve věku 79 let); Berlín
Místo pohřbení	Dreifaltigkeitskirchhof II
Pseudonym	Peter Lebrecht
Povolání	básník, spisovatel, překladatel, dramatik, literární kritik, romanopisec, sběratel pohádek a vydavatel
Alma mater	Univerzita v Göttingenu; Univerzita Martina Luthera v Halle; Erlangensko-norimberská univerzita
Významná díla	Der gestiefelte Kater
Ocenění	Řád za zásluhy v oblasti umění a věd; rytíř Řádu čestné legie
Manžel(ka)	Amalie Tieck
Rodiče	Johann Ludwig Tieck a Anna Sophia, ex Berukin Tieck
Příbuzní	Christian Friedrich Tieck a Sophie Tieck (sourozenci); Julius Gustav Alberti (tchán); Jacob Nicolai Møller
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Ludwig Tieck (31. května 1773, Berlín – 28. dubna 1853 tamtéž) byl německý romantický básník, prozaik, dramatik a překladatel, po Novalisově smrti nejvýznamnější představitel staršího proudu německého romantismu (Frühromantik), tzv. jenské skupiny romantiků.

Život

Narodil se roku 1773 v Berlíně jako nejstarší syn zámožného a vzdělaného provaznického mistra. V letech 1782-1792 navštěvoval berlínské humanistické gymnázium a byl vášnivým čtenářem jak soudobé triviální literatury, tak i děl Goethových a Schillerových. Chtěl se stát hercem, ale na otcovo přání studoval teologii a filozofii na universitě v Halle a později historii a literaturu v Göttingenu a Erlangenu. Se svým přítelem Wilhelmem Heinrichem Wackenroderem podnikl několik studentských cest po Německu. Po ukončení studií zahájil svou existenci jako svobodný spisovatel a překladatel, psal i triviální literaturu. Žil v Berlíně a v Hamburku, kde se roku 1798 oženil, a v letech 1799-1800 pobýval v Jeně, kde se stýkal s kroužkem staršího proudu německé romantiky (bratři Karl Wilhelm Friedrich a August Wilhelm Schlegel a Novalis). Seznámil se zde také s Goethem, Schillerem a Clemensem Brentanem. Později žil na dvorci u Ziebingenu (dnes Cybinka v Polsku), odkud podnikal větší i menší cesty, mezi jinými do Mnichova, Vídně, Prahy (roku 1813), Paříže a Londýna. Roku 1819 se Tieck usadil s rodinou v Drážďanech, kde byl jmenován královským dvorním radou a roku 1825 dramaturgem drážďanského divadla. Roku 1841 pak přesídlil do Berlína, když jej král Fridrich Vilém IV. povolal ke dvoru a jmenoval ho uměleckým poradcem královského divadla. V Berlíně také roku 1853 zemřel.

Jedná se o autora romantických románů, básnických i dramatických parafrází knížek lidových čtení a také zakladatelem německé umělecké pohádky. Ve své tvorbě dával přednost především své fantazii a nezachovával žádná společenská ani dramatická pravidla. Německé čtenáře seznamoval také s díly alžbětinského divadla (zejména s díly Shakespeara), k jehož zásadám se hlásil, ze španělštiny přeložil Cervantesova Dona Quijota a vydal sebrané spisy Novalisovy a Kleistovy.

Dílo

Abdallah (1795), povídka, faustiáda v orientálním hávu,
Peter Lebrecht. Příběh bez dobrodružství (1795-1796, Peter Lebrecht. Eine Geschichte ohne Abentheuerlichkeiten), dvoudílný román parodující dobrodružnou fantastičnost módních románů,
Příběh pana Williama Lovella (1795-1796, Geschichte des Herrn William Lovell), třídílný román v dopisech, jehož hrdina vyjadřuje životní pocity nihilismu,
Lidové pohádky Petra Lebtrechta (1797, Volksmärchen von Peter Lebrecht), pod pseudonymem vydaná třídílná sbírka autorových prací.
- První díl obsahuje pohádkové drama Rytíř Modrovous (Ritter Blaubart),pohádku Plavovlasý Egbert (Der Blonde Eckbert) a parafrázi knížky lidového čtení Příběh o čtyřech synech Ajmónových ve dvaceti starobylých obrazech (Die Geschichte von den Haimonskindern in zwanzig altfränkischen Bildern).
- Druhý díl obsahuje pohádkovou komedii Kocour v botách. Dětská pohádka o třech dějstvích, s mezihrami, s prologem a epilogem (Der gestiefelte Kater. Ein Kindermährchen in drei Akten, mit Zwischenspielen, einem Prologe und Epiloge), která je jednou z nejlepších parodií na německé umělecké kruhy, a další parafrázi knížky lidového čtení Milostný příběh krásná Magelony a hraběte Petra z Provence (Liebesgeschichte der schönen Magelone und des Grafen Peter von Provence), milostný příběh v próze a verších o velké lásce, osudovém rozloučení a šťastném shledání dvou urozených milenců, rytíře Petra, syna hraběte z Provence, a krásné Magelony, dcery neapolského krále.
- Třetí díl obsahuje osudovou tragédii Karel z Bernecku (Karl von Berneck) z roku 1793 a další parafrázi knížky lidového čtení Památná kronika Kocourkovských ve dvaceti pozoruhodných kapitolách (Denkwürdige Geschichtschronik der Schildbürger, in zwanzig lesenswürdigen Kapiteln)
Citové výlevy jednoho uměnímilovného klášterníka (1797, Herzensergießungen eines kunstliebenden Klosterbruders), dílo napsané společně s Wilhelmem Heinrichem Wackenroderem vyjadřující názor, že řeč umění je nejlépe slyšitelná a srozumitelmá v harmonických podmínkách všeobecné zbožnosti.
Putování Franze Sternbalda. Staroněmecký příběh (1798, Franz Sternbald's Wanderungen. Eine altdeutsche Geschichte), nedokončený román, který čerpá z uměleckého života v Norimberku v 16. století za života Albrechta Dürera, napsaný pod vlivem Goetheho Wiléma Meistera. Jde o náladovou historii mladého romantického umělce, která se odehrává ve vysněném světě poezie.
Svět naruby (1798, Die verkehrte Welt), dramatická pohádka,
Romantické spisy (1799-1800), Romantische Dichtungen), dva svazky autorových prací.
- První díl obsahuje pohádkové satirické drama Princ Zerbino aneb putování za dobrým vkusem, do jisté míry pokračování Kocoura v botách (1799, Prinz Zerbino oder die Reise nach dem guten Geschmack. Gewissermaßen eine Fortsetzung des gestiefelten Katers) a zpracování staré pověsti o minnesangerovi ze 13. století Věrný Eckart a Tannhäuser (1799, Faithful Eckhart and Tannhäuser).
- Druhý díl obsahuje tragédii Život a smrt svaté Jenovefy (1800, Leben und Tod der heiligen Genoveva), napsanou podle knížky lidového čtení, další parafrázi knížky lidového čtení Prapodivná historie o Meluzíně (1800, Sehr wunderbare Historie von der Melusina) a dramatickou báchorku stylizovanou žertem jako tragédie Život a smrt Červené karkulky, (1800, Leben und Tod des kleinen Rotkäppchens).
Císař Octavianus (1804, Kaiser Octavianus), dvoudílná komedie,
Phantasus (1812-1816), třídílná sbírka, kde kromě starších autorových prací vyšla například blouznivá přírodní pohádka z roku 1804 Runová hora (Der Runenberg), dále pohádky Kouzlo lásky (Liebeszauber), Skřítkové (Die Elfen) a Pohár (Der Pokal) a dvě dramatické pohádky: Fortunatus (1816, Fortunat), což je dvoudílná parafráze knížky lidového čtení, a Život a činy malého Tomáše zvaného Paleček (Leben und Thaten des kleinen Thomas, genannt Däumchen).
Básně (1821-1823, Gedichte), tři svazky, nové vydání 1841,
Život básníka (1826, Dichterleben), novela, součást tzv. Shakespearovského triptychu, ve kterém autor zúročil svůj třicetiletý intenzivní zájem o Willama Shakespeara, a kde také vyjádřil své názory o podstatě a funkci umění,
Slavnost v Keneworthu. Prolog básnického života (1828, Das Fest zu Kenelworth. Prolog zum Dichterleben), novela, součást tzv. Shakespearovského triptychu,
Život básníka. Díl Druhý (1826, Dichterleben, Zweiter Teil), novela, závěr tzv. Shakespearovakého triptychu,
Smrt básníka (1834, Der Tod des Dichters), novela o portugalském básníkovi Camõesovi,
Hojnosti života (1839, Des Lebens Überfluss), česky též jako 'Nadbytek života, povídka líčící soužití dvou mladých lidí, chudých a přesto šťastných,
Vittoria Accorombona (1840), dvoudílný román.

Česká vydání

Nadbytek života, Melichar, Hradec Králové 1910, přeložila Blažena Baušová, znovu 1917,
Krásná Magelona, Pragokoncert, Praha 1967, přeložil Kamil Bednář,
Život básníka, Odeon, Praha 1974, vybrali Hanuš Karlach a Jiří Stromšík, přeložil Hanuš Karlach, výbor obsahuje díla Ekbert s plavými vlasy, Runová hora, Skřítkové, Pohár, Hojnosti života a Život básníka.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludwig Tieck na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludwig Tieck
http://www.zeno.org/Literatur/M/Tieck,+Ludwig - německy
http://www.lehrer.uni-karlsruhe.de/~za874/homepage/tieck.htm - německy