Přeskočit na obsah

Světová výstava 1958

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dominantou Bruselského Expa 1958 se stalo Atomium

Světová výstava EXPO 1958 (zkráceně také Expo 58) byla světová výstava, konaná od 17. dubna do 19. listopadu 1958 v Bruselu. Nejznámějším symbolem výstavy se stalo Atomium – 102 m vysoký model základní buňky krystalové mřížky železa. Je to jedna z nejslavnějších výstav, kterou navštívilo 42 milionů lidí. Byla to první velká světová výstava po druhé světové válce.

Československá účast

Jedním z českých exponátů byla socha Nový věk Vincence Makovského
Budova restaurace ze Světové výstavy 1958 v pražských Letenských sadech přestavěná na kanceláře

Pro Československo byla výstava velmi úspěšná. Získalo Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění. Expozice "Jeden den v Československu" byla navržena Jindřichem Santerem, který spolupracoval s Jiřím Trnkou, Antonínem Kybalem, Stanislavem Libenským a Janem Kotíkem. Mezi oceněnými byla kolekce zlatých šperků s českými granáty, kterou vytvořil Jan Nušl a jeho žáci, mj. Alena Nováková.

Pavilon

Související informace naleznete také v článku Československý pavilon na Světové výstavě 1958.

Za nejlepší pavilon byl vyhlášen jednoduchý, ale moderní a elegantní československý pavilon Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. Pozornost vzbudila moderně architektonicky řešená restaurace, Laterna magika a celková koncepce exhibice. Hlavní cenu v mezinárodní filmové přehlídce získal vědecko-fantastický film Karla Zemana Vynález zkázy. [1] Během přípravy československé expozice došlo k určitému kulturnímu uvolnění. Komunistické vedení státu dalo autorům poměrně značnou volnost a ti to často považovali za jedinečnou příležitost k svobodné tvorbě. Vládní výbor pro přípravu expozice řídil František Kahuda, který obhajoval uměleckou svobodu tvůrců výstavy a podporoval ambiciózní projekty jako byla slavná Laterna magika nebo Polyekran Josefa Svobody. Československý pavilon navštívilo 6 milionů lidí.[1] Expo 58 zahájilo desetiletí postupné liberalizace v Československu, které skončilo až okupací Československa.

Pavilon byl spolu s přičleněnou budovou restaurace po výstavě převezen do Prahy a znovuvybudován v tehdejším PKOJF. V r. 1991 zde vyhořel a jeho ruina byla bez náhrady stržena. Restaurace byla v Praze nainstalována v Letenských sadech, později byla spolu s historickým jádrem Prahy zapsána na Listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Její provoz byl v rámci uvedení do tzv. malé privatizace v r. 1990 ukončen. Poté bylo po několikeré změně soukromého majitele a téměř deseti letech chátrání zdevastované torzo památkově chráněné stavby přebudováno na kanceláře.[2][3][4]. V roce 2021 byl pavilon rekonstruován a jeho přízemí slouží jako výstavní síň renomované aukční síně a galerie Adolf Loos Apartment and Gallery.

Ocenění

Sedm sekcí

Na ploše 200 ha, která byla rozdělena do 7 sekcí, se nacházelo více než 150 výstavních pavilonů z 52 zemí celého světa.

Expozice byla rozdělena do sedmi různých sekcí:

  • Třetinu výstavy (asi 66 ha) zabírala Belgická sekce – celkem 28 pavilonů bylo věnováno především belgickému obchodu a průmyslu.
  • Další třetinu (asi 47 ha) zabírala Zahraniční sekce. Celkem zde vystavovalo 46 zemí. Převážnou část tvořily expozice USA, SSSR a Francie.
  • 8 ha zabírala sekce Belgické Kongo se sedmi pavilony a tropickou zahradou.
  • 1,5 ha s pěti pavilony představovala Mezinárodní sekce s expozicí mezinárodních organizací.
  • Folklorní sekce na ploše 5 ha byla věnována restauracím, bistrům, kavárnám a obchodům s upomínkovými předměty.
  • O zábavu se starala sekce Atrakce.
  • Poslední sekce byla Restaurace, kde bylo několik prvotřídních restaurací i mnoho malých kaváren a barů s jídlem a pitím.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b MF DNES, Expo 2010, Mimořádná příloha o světové výstavě v Šanghaji, 3.5.2010.
  2. ↑ [1], Plzeňská restaurace PRAHA - EXPO 58, nebo kanceláře Bestia triumfans 2000?; článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu
  3. ↑ [2], Web Praha neznámá, Seriál z Letné – pavilon Expo 58
  4. ↑ [3] Archivováno 26. 4. 2019 na Wayback Machine., Blog Praga-magica - Bruselská restaurace na Letné
  5. ↑ MF DNES, Expo 2010, Mimořádná příloha o světové výstavě v Šanghaji, 3.5.2010.

Literatura

  • Paseková Dana, Naše umělecká řemesla v Bruselu, Umění a řemesla, 1958, č. 1, s. 11–18.
  • Benešová, Emilie - Šimůnková, Karolína: Expo'58. Příběh československé účasti na Světové výstavě v Bruselu. Praha : Národní archiv, 2008, 165 s., ISBN 978-80-86712-64-2

Související články

Externí odkazy

Světová výstava
1851 (Londýn) • 1855 (Paříž) • 1862 (Londýn) • 1867 (Paříž) • 1873 (Vídeň) • 1876 (Filadelfie) • 1878 (Paříž) • 1880 (Melbourne) • 1889 (Paříž) • 1893 (Chicago) • 1897 (Brusel) • 1900 (Paříž) • 1904 (St. Louis) • 1905 (Lutych) • 1906 (Milán) • 1910 (Brusel) • 1913 (Gent) • 1915 (San Francisco) • 1933 (Chicago) • 1935 (Brusel) • 1937 (Paříž) • 1939 (New York) • 1958 (Brusel) • 1962 (Seattle) • 1967 (Montreal) • 1970 (Ósaka) • 1986 (Vancouver) • 1992 (Sevilla) • 1998 (Lisabon) • 2000 (Hannover) • 2005 (Nagoja) • 2008 (Zaragoza) • 2010 (Šanghaj) • 2012 (Josu) • 2015 (Milán) • 2017 (Astana) • 2020 (Dubaj) • 2023 (Buenos Aires) • 2025 (Ósaka) • 2027 (Bělehrad) • 2030 (Rijád)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Světová_výstava_1958&oldid=20692758“