Přeskočit na obsah

Žďár nad Sázavou (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žďár nad Sázavou
Nádraží Žďár nad Sázavou
Nádraží Žďár nad Sázavou
StátČeskoČesko Česko
KrajKraj Vysočina
MěstoŽďár nad Sázavou
Souřadnice
Žďár nad Sázavou
Žďár nad Sázavou
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice370155
Tratě250, 251
Nadmořská výška585 m n. m.
V provozu od1953
Zabezpečovací zařízeníRZZ AŽD 71
Dopravní koleje10 + 1 kusá
Nástupiště (nástupní hrany)3 (5)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobus
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaÚschovna zavazadelBezbariérové WCČekárna pro cestujícíBankomatVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další službySchodištěVýtahy
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žďár nad Sázavou je jediná železniční stanice ve Žďáru nad Sázavou. Ve stanici se nachází tři nástupiště celkem s pěti nástupištními hranami, stanice se nachází v nadmořské výšce 585 m n. m. Stanice je druhou nejfrekventovanější stanicí v kraji Vysočina v počtu přepravených cestujících (po Havlíčkově Brodu).[zdroj?] Zprovozněna byla v roce 1953 společně s novou tratí Brno – Havlíčkův Brod, kdy sem byla zaústěna i trať z Tišnova přes Nové Město na Moravě. Původní žďárské nádraží, nacházející se 500 m severozápadně od nové stanice, v ulici Strojírenské, přestalo být tehdy využíváno.

Stanice se nachází poblíž centra města ve společném areálu s autobusovým nádražím, které zajišťuje linkovou autobusovou dopravu (příměstské a dálkové linky) a MHD Žďár nad Sázavou. K nádraží zajíždí linky č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9 (jízdní řád 2018).

Doprava

Ve stanici zastavují všechny vlaky osobní dopravy, rychlíky, spěšné vlaky a osobní vlaky. Organizace dopravy v roce 2014 byla taková, že ve stanici osobní a spěšné vlaky začínaly nebo končily jízdu a tranzitující cestující proto museli přestoupit; pouze několik vlaků denně pokračovalo ze stanice dál.

Budova

Nádražní budovu projektoval brněnský architekt František A. Krejčí a byla realizována národním podnikem Pozemní stavby Brno v letech 1963–1964. Výtvarná výzdoba je dílem brněnského výtvarníka Bohumíra Matala. V letech 2011–2012 stanice prošla kompletní rekonstrukcí, v roce 2013 byla dokončena rekonstrukce Autobusového nádraží.[zdroj?]

Tratě

Vlak ve stanici
  • Trať 250 (Praha – Kolín – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno – Břeclav – Kúty) a zpět
  • Trať 251 (Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě – Bystřice nad Pernštejnem – Tišnov) a zpět

Nástupiště

  • nástupiště I. – obvykle používáno pro spěšné vlaky a osobní vlaky na trati 251
  • nástupiště II. – obvykle používáno pro rychlíky ve směru BrnoPraha, pro osobní vlaky ze směru (Kolín ) – Havlíčkův Brod a zpět
  • nástupiště III. – obvykle používáno pro rychlíky ve směru Praha–Brno, pro osobní vlaky ze směru (Břeclav )–Brno–Křižanov a zpět

Služby

Rozsah poskytovaných služeb pro oblast přepravy cestujících:

  • Ve stanici je elektronický výdej jízdních dokladů
  • Stanice je vybavena pro sluchově postižené
  • Ve stanici je úschovna zavazadel
  • Ve stanici je úschovna kol a půjčovna kol
  • Stanice je vybavena mobilní zvedací plošinou k nakládání a vykládání cestujících na vozíku do a z vozu
  • Stanice je přístupná bezbariérově (t.j. přístup z přednádraží do prostoru železniční stanice a na všechna nástupiště pomocí výtahů) včetně bezbariérového WC s náhradním opatřením za pomoci zaměstnance ČD

Externí odkazy