Přeskočit na obsah

Štěkeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Štěkeň
Znak městyse ŠtěkeňVlajka městyse Štěkeň
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecStrakonice
Obec s rozšířenou působnostíStrakonice
(správní obvod)
OkresStrakonice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel862 (2024)[1]
Rozloha14,47 km²[2]
Nadmořská výška388 m n. m.
PSČ387 51
Počet domů327 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa úřadu městyseNa Městečku 20
387 51 Štěkeň
ou@steken.cz
StarostaBohumil Bláha
Oficiální web: www.steken.cz
Štěkeň
Štěkeň
Další údaje
Kód obce551856
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěkeň je městys ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice na řece Otavě, asi 6 km východně od města Strakonice. Žije zde 862[1] obyvatel.

První písemné zprávy o vsi pocházejí z let 1313–1318, kdy byl majetkem Baška ze Štěkně.[4] Roku 1622 byla Štěkeň zkonfiskována Janu Malovcovi z Malovic a roku 1648 ji koupili Losyové z Losinthalu (Švýcarsko) a na místě staršího sídla zbudovali raně barokní zámek. Po vymření rodu vesnici získal hrabě Josef Mikuláš Windischgrätz.

V roce 1784 se obec stala městysem. Windischgrätzové zdejší statek vlastnili až do roku 1919. Ve dnech 4. až 7. září 1905 se v okolí Štěkně konaly rozsáhlé vojenské manévry za přítomnosti císaře Františka Josefa I.[5]

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[6]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Štěkeň stojí na okraji ploché údolní nivy řeky Otavy v Českobudějovické pánvi. Jihovýchodně od městyse leží přírodní památka Štěkeň vyhlášená na ochranu biotopu tesaříka obrovského.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

Znakem Štěkně je na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. Tento znak používá obec od 17. září 1540, kdy jej obec obdržela od krále Ferdinanda I.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Štěkni.

Odraz v literatuře

[editovat | editovat zdroj]
  • V povídce Dvě gardy ze sbírky Pošumavské rapsodie popsal Karel Klostermann humoristickým tónem historku z revolučního roku 1848, kdy se strakonická městská garda rozhodla potrestat knížete Windischgrätze (který v roce 1848 potlačil pražské povstání) tažením na jeho zámek ve Štěkni.[9]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl XI.. Praha: František Šimáček, 1897. Dostupné online. Kapitola Štěken tvrz, s. 237. 
  5. Manévry 1905 - Štěkeň. manevry1905.sweb.cz [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné online. 
  6. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  7. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Srdov – tvrz, s. 176. 
  8. a b Relace Českého rozhlasu České Budějovice. media.rozhlas.cz [online]. [cit. 2008-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-10. 
  9. KLOSTERMANN, Karel. Pošumavské rhapsodie. Praha: Josef R. Vilímek, 1908. Dostupné online. Kapitola Dvě gardy, s. 89–166. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]