Šanta lesostepní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxŠanta lesostepní
alternativní popis obrázku chybí
Šanta lesostepní (Nepeta nuda)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
Rodšanta (Nepeta)
Binomické jméno
Nepeta nuda
L., 1753
Synonyma
  • Nepeta pannonica
  • šanta nahá
  • šanta uherská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres šanty lesostepní

Šanta lesostepní (Nepeta nuda) je vytrvalá rostlina s modrofialovými květenstvími na vrcholech lodyh, jeden z mnoha druhů rodu šanta. V zahradnictvích bývá pěstována pro své květy a nenáročnost, v české přírodě se vyskytuje jen řídce a je považována za ohroženou rostlinu.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh s výrazným kontinentálním původem je rozšířen od Střední Evropy přes Balkánský poloostrov, západní a střední Rusko až na Kavkaz, jihozápadní Sibiř, Blízký východ a do Střední Asie. V České republice, kde má druh severozápadní hranici rozšíření, se původně vyskytuje ve dvou teplých oblastech, ve středu a na severozápadě Čech a ve středu a na jihu Moravy.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Šanta lesostepní je vázána na výslunná stanoviště, roste v pásmu nížin až pahorkatin, na místech střídavě vlhkých až suchých, obvykle na zásaditém podloží s půdou dobře zásobenou minerály. Vyskytuje se v místech stepního charakteru, jako jsou travnaté stráně, opuštěné louky a pastviny, na okrajích lesních cest, křovin a světlých lesů i na uměle vytvořených náspech.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá bylina, s přímou a nahoře rozvětvenou lodyhou, která bývá vysoká 40 až 100 cm. Lodyha vyrůstající z dřevnatějícího kořene je tlustá 3 až 5 mm, čtyřhranná, světle zelená až fialově naběhlá a někdy řídce chlupatá. Spodní listy mají delší řapíky, výše postavené listy mají řapíky kratší nebo jsou přisedlé. Listové čepele jsou elipsovité, vejčité neb kopinaté, dlouhé 3 až 6 a široké 2 až 3 cm, u báze jsou uťaté či srdčité, po obvodě vroubkovaně zubaté a špičku na vrcholu mají tupou nebo ostrou. Na spodní straně jsou světlejší a řídce porostlé tuhými chlupy. Spodní listeny jsou podobné listů, jsou jen poněkud menší, horní jsou čárkovité a dlouhé jen 2 až 3 mm. Listy, stejně jako celá rostlina, jsou aromatické a po pomnutí voní.

Oboupohlavné květy na krátkých stopkách vyrůstají v početných, oddálených a přerušovaných lichoklasech vytvářejících latu 3 až 8 cm dlouhou. Pětičetný kalich je trubkovitý, asi 5 mm dlouhý a jeho stejně dlouhé zuby jsou kopinaté až šídlovité. Světle modrofialová, nebo vzácně bílá, dvoupyská koruna s ohnutou trubkou bývá dlouhá 6 až 8 mm. Její horní rovný dvoulaločný pysk má laloky vejčité a po okrajích nahoru ohnuté. Sklopený dolní pysk má střední lalok vroubkovaný a vyklenutý, tmavě purpurově tečkovaný a chlupatý. Čtyři dvoumocné tyčinky nesou fialové prašníky. Květy kvetou od konce června do srpna a jsou opylovány hmyzem slétajícím se za nektarem. Ploidie druhu je 2n = 18.

Plod jsou asi 2 mm velké, hnědé a výrazně bradavičnaté tvrdky rozpadající se na čtyři plůdky (semena). Rostlina se v přírodě rozšiřuje rozrůstáním nebo semeny. U vyšlechtěných kultivarů se pro zachování vypěstovaných vlastností množí vegetativně, nejjednodušeji dělením.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Tento méně známý druh šanty bývá také někdy vysazována jako okrasná rostlina na záhony trvalek v místech, která jsou spíše suššího charakteru. Po včasném odstranění odkvětlých květenství rostliny kvetou a voní dlouho do podzimu. Rostliny lze také pěstovat k řezu do vázy, kde vydrží poměrně dlouze. Jsou známou medonosnou rostlinou.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V ČR se šanta lesostepní vyskytuje jen ostrůvkovitě a v málo početných populacích. Je ale druhem s poměrně nenáročnými ekologickými požadavky a řada jejich lokalit je územně chráněna. Pro zachování do budoucna byla v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ zařazena mezi druhy silně ohrožené (C2b).[1][2][3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Šanta lesostepní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 29.06.2008 [cit. 2015-06-24]. Dostupné online. (česky) 
  2. DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Šanta lesostepní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 02.07.2011 [cit. 2015-06-24]. Dostupné online. (česky) 
  3. BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Kocúrnik panónsky [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2015-06-24]. S. 296-301. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) 
  4. Flora of China: Nepeta nuda [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]