Přeskočit na obsah

Římskokatolická farnost – děkanství Jablonné v Podještědí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická
farnost – děkanství
Jablonné v Podještědí
Bazilika sv. Vavřince a Zdislavy v Jablonném v Podještědí
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátčeskolipský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
FarářP. Mgr. Pavel Maria Eduard Mayer O.P., děkan
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost – děkanství Jablonné v Podještědí
Římskokatolická
farnost – děkanství
Jablonné v Podještědí
Území farnosti
Česká Ves • Heřmanice v Podještědí • Jablonné v Podještědí • Kněžice • Lvová • Markvartice • Petrovice v Lužických horách • Postřelná • Velký Valtinov
Kontakt
Adresa sídlaKlášterní 33, Jablonné v Podještědí, 471 25, Česko
Souřadnice50°45′55,59″ s. š., 14°45′43,82″ v. d.
Webové stránkywww.zdislava.cz
E-mailfarnost.jablonne@dltm.cz
Datová schránka7qevd3g
IČO70836574 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost-děkanství Jablonné v Podještědí (lat. Gabel, Jablona,[1] něm. Deutsch-Gabel) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Jablonné v Podještědí a v jeho okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy v Jablonném v Podještědí.

Historie farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Vznik Jablonného je spojen s osobou svaté Zdislavy z Lemberka. Ta zde, spolu se svým manželem, založila dominikánský klášter. Ten fungoval paralelně s místní farní duchovní správou při původním farním kostele Panny Marie. O tomto kostele je první zmínka z roku 1352 a patronátní právo k němu měli cisterciáci z kláštera Hradiště. Farnost v Jablonném měla již od roku 1350 statut děkanství. Matriky jsou v místě vedeny od roku 1623.[2]

V roce 1786 byl status farního kostela přenesen na klášterní kostel sv. Vavřince. Původní farní kostel v roce 1788 vyhořel, a v jeho troskách byl v 19. století zřízen pivovar. Od roku 1900 bylo děkanství kanonicky znovuzřízeno.[2] Duchovní správu ve farnosti vykonávají členové dominikánské komunity z místního kláštera. Představení komunity požívají tradičně titulu Strážce hrobu svaté Paní Zdislavy.

Duchovní správcové vedoucí farnost

[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1780 Conradus Damaschko O.P., † 14. 9. 1807
  • 1808 Honor. Kraus O.P., † 18. 9. 1813
  • 1814 (latinsky) par. vacat.[p 2] coop. Jos. Zückert
  • 1815 Ignat. Lucke, n. 1. 11. 1782 Klitschneiens., o. 2. 1. 1807, † 19. 11. 1840
  • 1841 (latinsky) par. vacat.[p 2] coop. Franc. Agreiter
  • 1842 Franc. Agreiter, n. 2. 8. 1790 Popovic., o. 9. 8. 1811, † 17. 1. 1849
  • 1850 Josef Kaspar, n. 6. 5. 1811 Kam. Šenov, o. 3. 8. 1836, † 8. 11. 1894 Sievering- Niederoesterrreich
  • 1879 (latinsky) par. vacat.[p 2] admin. interc. Franz Wildner, † 5. 9. 1920
  • 1880 Franz Milde, n. 3. 12. 1846 Lípa, o. 20. 7. 1869, † 21. 3. 1894
  • 1900 Josef Tschörch, n. 1. 7. 1845 Vratislavice, o. 23. 7. 1870, † 1. 6. 1921
  • 1911 (latinsky) par. vacat.[p 2] admin. interc. Franz Gerbl, n. 9. 5. 1878, O. 18. 11. 1900, † 31. 3. 1953
  • 1912 Johann Sallmann, n. 11. 11. 1870 Kleinschönau, o. 2. 7. 1893, † 31. 12. 1929
  • 1931 Hermann Sitte, n. 15. 11. 1883 Varnsdorf, o. 12. 7. 1908, † 27. 2. 1960
  • od 1. 10. 1945 Josef Varaďa
  • do 1950 Efrém Chocholoušek, n. 5. 9. 1914 Třebnice, o. 5. 7. 1941 Olomouc, † 30. 9 1978 Měděnec
  • 1. 7. 1950 Josef Hendrych, n. 21. 8. 1922 Rochov, o. 26. 6. 1949, † 9. 7. 1994 Mladá Boleslav
  • 1. 6. 1958 Karel Kahoun, n. 15. 9. 1923 Louňovice pod Blaníkem, o. 29. 6. 1947 Litoměřice, † 25. 11. 2006 Mladá Boleslav
  • 1. 7. 1969 Jindřich Václav Gajzler O.P., n. 15. 1. 1944 Nové Město nad Metují, o. 23. 6. 1968 Praha, † 25. 8. 2000 Jablonec nad Nisou
  • 1. 8. 1972 František Švercl O.P., n. 16. 7. 1931 Praha, o. 27. 6. 1965 Litoměřice, 5. 3. 2004 Hradec Králové
    • 1972–1975 Vladimír Jedlička CSsR., kaplan, n. 31. 8. 1932 Cifer (SK), o. 24. 6. 1972 Litoměřice, † 5. 10. 2021
  • 1. 8. 1973 Zdeněk Flejberk O.P., n. 10. 4. 1922, o. 30. 6. 1973, † 23. 7. 1997
  • 1. 1. 1990 Jindřich Václav Gajzler O.P., n. 15. 1. 1944 Nové Město nad Metují, o. 23. 6. 1968 Praha, † 25. 8. 2000 Jablonec nad Nisou
  • 1. 10. 1990 Jiří Hladík O.P., nar. 7. 12. 1953 Rumburk, o. 26. 6. 1981
  • 1. 6. 1991 Jindřich Václav Gajzler O.P., n. 15. 1. 1944 Nové Město nad Metují, o. 23. 6. 1968 Praha, † 25. 8. 2000 Jablonec nad Nisou
  • 1. 10. 2000 Zdeněk Angelik Mička O.P., n. 12. 5. 1945 Mořkov, o. 1970
  • 1. 3. 2001 Bernard Jiří Špaček O.P.
  • 1. 7. 2005 Augustin Jiří Prokop O.P.
  • 1. 5. 2006 Česlav Jaromír Plachý O.P.
  • 14. 9. 2009 Ignác Petr Bürgl O.P., n. 15. 6. 1966 Olomouc, o. 20. 6. 1998 Olomouc, † 1. 9. 2020
  • 1. 5. 2010 Jan Rajlich O.P.
  • 1. 9. 2013 Savio Řičica O.P.
  • 1. 8. 2014 Pavel Eduard Mayer O.P., děkan

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území těchto obcí:

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

[editovat | editovat zdroj]
Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostely
1. Kostel sv. Antonína Paduánského Heřmanice v Podještědí bližší informace o bohoslužbách 50°47′34″ s. š., 14°43′39″ v. d. filiální kostel[4] 101494 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2. Bazilika sv. Vavřince a Zdislavy Jablonné v Podještědí bližší informace o bohoslužbách – bazilika
bližší informace o bohoslužbách – zimní kaple 		50°45′56″ s. š., 14°45′44″ v. d. farní kostel
kaple v bazilice[5] 		23458/5-2997 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
3. Kostel Nejsvětější Trojice Petrovice bližší informace o bohoslužbách 50°48′31″ s. š., 14°46′3″ v. d. filiální kostel[6] 22678/5-3206 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
4.

Kostel sv. Jana Nepomuckého Velký Valtinov bližší informace o bohoslužbách 50°44′36″ s. š., 14°44′7″ v. d. kaple[7] 34513/5-3379 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
5. Kaple sv. Wolfganga Jablonné v Podještědí bližší informace o bohoslužbách 50°46′5″ s. š., 14°45′53″ v. d. kaple[8] 46468/5-2998 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
6. Kaple Nejsvětější Trojice tzv. Zdislavina kaple Lvová
(zámek Lemberk) 		bližší informace o bohoslužbách 50°46′26″ s. š., 14°46′51″ v. d. kaple[9] 26892/5-3101 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
7. Kaple Seslání Ducha svatého Lvová
(zámek Lemberk) 		bližší informace o bohoslužbách 50°46′39″ s. š., 14°47′16″ v. d. zámecká kaple[10] 26892/5-3101 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Farní obvod

[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo. Z farnosti – děkanství Jablonné v Podještědí jsou excurrendo spravovány farnosti v libereckém vikariátu:

  1. Jítrava
  2. Rynoltice
  3. Žibřidice

Přehled vikariátních kolatur je uveden v tabulce farních obvodů libereckého vikariátu.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ a b c d Farnost nebyla obsazena farářem, jmenovaný pouze zastupoval.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 406. 
  2. ↑ a b Macek, s. 79.
  3. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  4. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Antonína Paduánského, Heřmanice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ Katalog biskupství litoměřického, bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy, Jablonné v Podještědí [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel Nejsvětější Trojice, Petrovice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Jana Nepomuckého, Velký Valtinov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Wolfganga, Jablonné v Podještědí [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Zdislavy, Markvartice [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ Katalog biskupství litoměřického, zámecká kaple Seslání Ducha svatého, Lvová [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Farnosti českolipského vikariátu
Vikariáty litoměřické diecéze
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Římskokatolická_farnost_–_děkanství_Jablonné_v_Podještědí&oldid=24356913“