Římskokatolická farnost Jestřebí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost Jestřebí
Fara v Jestřebí
Fara v Jestřebí
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátčeskolipský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoin spiritualibus:
J.M. can. Mgr. Rudolf Repka
in materialibus:
Mgr. Milan Mordačík
trvalý jáhen
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Jestřebí
Římskokatolická
farnost Jestřebí
Území farnosti
Újezd • Provodín • Jestřebí • Srní u České Lípy
Kontakt
Adresa sídlaSad 5. května 127, Cvikov, 471 54, Česko
Souřadnice50°36′29,59″ s. š., 14°35′1,52″ v. d.
Datová schránkara24tn5
IČO48282405 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Jestřebí (německy Habstein) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Jestřebí a v jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Ondřeje, apoštola v Jestřebí. Duchovním správcem zde byl do † 9. 10. 2020 R.D. Ing. Josef Rousek.

Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]

Farnost v Jestřebí se poprvé připomíná v roce 1356 v Registra decimarum papalinum (Rejstřík papežských desátků). Původní farní kostel neznámého patrocinia stál na skalní terase pod hradem Jestřebí, dodnes se z něj zachovala pouze věž - zvonice.

V 17. století obec Jestřebí vyhořela včetně kostela. Jako náhrada za něj byla na návsi vybudována dřevěná kaple, do které docházeli bohoslužby sloužit kaplani z nedaleké farnosti Pavlovice. Nový kostel byl vystavěn až ve 2. polovici 18. století. Umístěn byl na okraji obce při cestě na Doksy. Slavnost svěcení nového klasicistního kostela, zasvěceného sv. Ondřeji se konalo 30. listopadu 1781. Světitelem kostela byl arciděkan z Horní Police, P. Wenzel Hocke a prvním farářem byl instalován P. Florian Knobloch. Na kostele, přesto, že již byl vysvěcen, pokračovaly dokončovací práce. Tehdy kostel vymaloval známý jezuitský malíř Josef Kramolín.

Při generální rekonstrukci kostela koncem 80. let byly Kramolínovy malby zakonzervovány a zabíleny s výjimkou maleb v presbytáři a maleb na stropě kostelní lodi. Dále byla v bočním přístavku zřízena zimní kaple a v podkruchtí byla zbudována zděná vnitřní předsínka. V roce 2012 bylo renovováno průčelí kostela. V roce 2018 došlo k rozsáhlé rekonstrukci střech a fasád na faře, která budově vrátila předpokládaný původní vzhled z konce 18. století.

Současné farní aktivity[editovat | editovat zdroj]

V 90. letech 20. století vycházel periodicky farní časopis, jeho vydávání bylo obnoveno z iniciativy tehdejšího duchovního správce, R.D. Ing. Josefa Rouska, formou občasníku v roce 2009. Šlo spíše o dopis, psaný farníkům při příležitosti nějakého církevního svátku. V závěru dopisu bývaly připojeny informace o nadcházejících událostech (bohoslužby mimo pravidelný pořad, ohlášení sbírek atd.). Vydávání občasníku ustalo v roce 2013. Ve farnosti několikrát proběhly letní tábory Malá Antiochia, organizované farností Jalubí v olomoucké arcidiecézi. 13. května 2011 proběhla ve farnosti návštěva diecézního biskupa, Mons. Jana Baxanta. Jednalo se o první biskupskou návštěvu po mnoha letech.

Po úmrtí R.D. Ing. Josefa Rouska na podzim roku 2020 nebyl do farnosti již ustanoven sídelní kněz. V sobotu 9. října 2021, u příležitosti prvého výročí jeho úmrtí byla v jestřebském kostele sloužena výroční zádušní Mše svatá, jejímž hlavním celebrantem byl Mons. Mgr. Pavel Rousek, rodný bratr zemřelého kněze. S ním spolusloužil českolipský okrskový vikář, kanovník Rudolf Repka a několik kněží z okolí. V závěru této bohoslužby byla R.D. Josefu Rouskovi v předsíni kostela odhalena a požehnána pamětní destička, připomínající jeho bezmála dvacetileté působení zde.

Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1360 Joannes
  • 1363 Ctibor
  • 1377 Michaël
  • Hanko
  • 1385 Joannes, † 1391
  • 1391 Jacobus
  • 1403 Kuneš
  • 1405 Petrus
  • 1407 Henricus
  • 1411 Joannes
  • 1414 Nicolaus z Kruhu
  • Thoma
  • 1415 Petrus
  • 1417 Nicolaus z Rejšic, † 1418
  • 1418 Joannes
  • 1626 Mathias Haimann
  • 1670 Tobias Lumpe
  • 1786 Florian Knobloch, † 2. 2. 1799
  • 1800 Raym. Kriesche, n. 3. 8. 1753 Leipa, o. 14. 6. 1778, † 19. 8. 1837
  • 1808 par. vacat
  • 1809 Ignat. Schaefer, † 22. 1. 1814, par. Bořejov
  • 1814 Jos. Oppelt, n. 22. 6. 1764 Niederliebichens, o. 22. 10. 1796, † 19. 2. 1837
  • 1815 Jos. Ressel, † 27. 6. 1820
  • 1819 Cornel. Hütter, n. 13. 7. 1775 Sonnenbergens., o. 12. 1802, † 20. 5. 1844
  • 1845 Jos. Bude, n. 8. 11. 1796 Litnic. o. 24. 8. 1819, † 3. 1. 1852
  • 1853 Jos. Cžerny, n. 2. 4. 1805 Choruschic., o. 4. 8. 1830, † 28. 7. 1882
  • 1854 chybí katalog
  • 1855 Paul. Ehrlich, n. 26. 6. 1796 Holtschic. o. 24. 8. 1822, † 15. 9. 1871
  • 1872 par. vacat, admin. int. Alois. Willomitzer
  • 1873 Guilielm Ullrich, n. 12. 8. 1824 Liebenau, o. 4. 7. 1848, † 12. 9. 1887
  • 1887 Friedr. Hahnel, n. 2. 3. 1860 Gartic. o. 3. 6. 1883, † 21. 7. 1915
  • 1916 Jos. Melzer, n. 30. 12. 1881 Wotsch, o. 14. 7. 1907, † 25. 6. 1932
  • 1923 Carol. Mühlstein, n. 14. 6. 1885 Annaberg (G), o. 16. 7. 1911, † 8. 3. 1941
  • 1. 8. 1941 Ferdinand Klinger, farář, n. 30. 5. 1910 Neu- Ehrenberg, o. 28. 6. 1936, (Arbesthal bei Bruck a.d. Leitha), † 16. 3. 1999
  • 1. 3. 1951 František Polášek
  • 1. 11. 1951 Antonín Němeček
  • 15. 12. 1951 František Procházka
  • 15. 3. 1954 Leo Kašný, později odešel sloužit na severní Moravu, odkud pocházel, † 10. 5. 1988
  • 1. 10. 1958 Josef Červenka, administrátor, okrskový vikář českolipského vikariátu
  • 1. 8. 1989 Václav Tschulík SDB, administrátor
  • 15. 7. 1990 Jaroslav Macoun, farář
  • 2000 Andrej Bakoň, administrátor
  • 2001 Josef Rousek, administrátor, srpen-prosinec 2013 ze zdravotních důvodů po autonehodě pouze in spiritualibus
  • 2. 1. 2014 Josef Rousek, administrátor; od 1. 1. 2019 farář, † 9. 10. 2020
  • 12. 10. 2020 Rudolf Repka, admin. exc. ze Cvikova; od 1. 8. 2022 admin. exc. in spiritualibus ze Cvikova

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území těchto obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostel
1. Kostel sv. Ondřeje Jestřebí bližší informace o bohoslužbách 50°36′30″ s. š., 14°35′2″ v. d. farní kostel[3] 17883/5-3025 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
2. Kaple sv. Prokopa Provodín bližší informace o bohoslužbách 50°37′30″ s. š., 14°35′45″ v. d. hřbitovní kaple[4] —
3. Kaple Panny Marie Pomocné Újezd bližší informace o bohoslužbách 50°36′6″ s. š., 14°34′2″ v. d. kaple[5] 27943/5-3203 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
4. Kaple Vzkříšení Páně Jestřebí bližší informace o bohoslužbách 50°36′30″ s. š., 14°35′1″ v. d. kaple[6] —
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Farní obvod[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo in spiritualibus (ve věcech duchovních) ze Cvikova a in materialibus (ve věcech materiální správy) z Dubé. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  2. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 83. 
  3. ↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Ondřeje, Jestřebí [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Prokopa, Provodín [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple Panny Marie Pomocné, Újezd [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Katalog biskupství litoměřického, kaple Vzkříšení Páně, Jestřebí [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Farnosti: Holany, Česká Lípa-in urbe Farnost Česká Lípa-in urbe Farnost Brenná Růžice kompasu
Farnost Holany Sever Farnost Mimoň
Západ   Farnost Jestřebí   Východ
Jih
Farnost Pavlovice Farnosti: Pavlovice, Dubá Farnost Doksy
Farnosti českolipského vikariátu
Vikariáty litoměřické diecéze
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Římskokatolická_farnost_Jestřebí&oldid=23701147“