Římskokatolická farnost Jezvé
| Římskokatolická farnost Jezvé | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | českolipský |
| Diecéze | litoměřická |
| Provincie | česká |
| Administrátor excurrendo | Mons. Mgr. Radek Jurnečka |
| Lokalizace farnosti | |
  Římskokatolická farnost Jezvé | |
| Území farnosti | |
| Jezvé • Novina • Valteřice u Žandova | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Křižíkova 49, Horní Police, 471 06, Česko |
| Souřadnice | 50°42′12,36″ s. š., 14°24′7,03″ v. d. |
| farnost | |
| Datová schránka | u4yg4ys |
| IČO | 62237764 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 4/2024 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Jezvé (něm. Neustadtl) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Jezvé a v jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Vavřince v Jezvém.
Historie farnosti
[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zmínka o farnosti Jezvé je z roku 1352, a jméno prvního kněze je známo z roku 1360. V pozdější době farnost zanikla, a obnovena byla v roce 1650. Farní kostel sv. Vavřince je v dnešní podobě barokní stavba z let 1746-1756. Stavbu vedl Anselmo Lurago.
V roce 1732 se v Jezvém narodil Wenzel Hocke, pozdější infulovaný arciděkan v nedaleké Horní Polici, svérázný člověk, známý i z literatury.
Poslední sídelní kněz z Jezvé odešel kolem roku 1945, a farnost začala být administrována z Horní Police. V roce 1954 začal farnost spravovat Mons. Josef Stejskal. Kostel byl tehdy v dost špatném stavu,[1] částečně opraven byl v 70. letech 20. století.[2] Do roku 2008 bývaly v Jezvém pravidelné bohoslužby (obvykle v pondělí odpoledne), v dnešní době jsou zde bohoslužby pouze příležitostně.
Přes silnici od kostela je areál budov někdejší fary. Ta je dnes soukromým majetkem. Na hřbitově za obcí je novogotická kaple-hrobka.
Duchovní správcové vedoucí farnost
[editovat | editovat zdroj]Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- 1360 Petrus
- Řehník
- 1363 Nicolaus ze Žandova
- 1372 Svatoň Orlík
- Joannes
- 1376 Joannes z Všesulova
- Conradus
- 1378 Joannes z Arnoltic
- Pertoldus
- 1415 Joannes z Lípy
- 1423 Joannes
- 1650 Joannes Spindler
- 1653 Carolus Wunderlich
- 1660 Christophorus Ignatius Dont
- 1684 Guilielmus Anton. Flisius
- 1699 Wenceslaus Josephus Carolus Wunderlich
- 1705 Christophorus Ignatius Dont
- 1718 Andreas Paulus Rumbach
- 1723 Samuel Antonius Wenzel
- 1732 Ignatius Antonius Jungmann
- 1752 Franciscus Xaverius Sänger
- 1765 Florianus Anton. Richter, † 21. 5. 1798
- 1798 Ioann. Scholze, n. 21. 9. 1741 Johnsdorf, o. x. 4. 1771, † 16. 6. 1824
- 1825 Franc. Heyde, n. 6. 5. 1786 Konoged, o. 1. 11. 1808, † 8. 6. 1861
- 1861 Thadd. Münnich, n. 17. 2. 1818 Leipa, o. 20. 2. 1841, † 8. 12.1879
- 1880 par. vacat
- 1880 Ignatius Al. Seidlich, n. 22. 5. 1843 Königswalde, o. 20. 7. 1869, † 25. 5. 1889
- 1885 par. vacat, admin. int. Car. Stolle
- 1894 August. Bienert, n. 28. 4. 1846 Niems, o. 23. 7. 1870, † 14. 6. 1908
- 1894 Ant. Günther, n. 17. 4. 1859 Hainspach, o. 3. 6. 1883, † 12. 9. 1912
- 1903 Ernest Müller, n. 6. 12. 1859 Meronitz, o. 11. 5. 1884, † 10. 12. 1919
- 1921 Victor. Hörandel, n. 19. 11. 1880 Unterwisternitz, o. 16. 7. 1905, † 7. 10. 1939
- 1. 10. 1939 par. vacat, admin. exc. Jos. Pacher n. 22. 6. 1913 St. Georgen, o. 9. 7. 1939
- 1941 Eduard. Eger, n. 18. 9. 1890 Seifhennersdorf, 4. 7. 1914, † 5. 1. 1973
- 1. 11. 1941 Otto Steinbrecher, n. 12. 11. 1891 Hochstüblau, o. 2. 7. 1916
- 14. 7. 1946 par. vacat, admin. exc. Ludvík Gala
- 12. 8. 1953 par. vacat, admin. exc. František Polášek
- 22. 1. 1954 par. vacat, admin. exc. Josef Stejskal z Horní Police
- 27. 1. 2014 par. vacat, admin. exc. Stanislav Přibyl, CSsR z Litoměřic, od 1. 7. 2016 z Prahy
- 10. 3. 2024 par. vacat, admin. exc. Radek Jurnečka z Litoměřic[3]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Kněží rodáci
[editovat | editovat zdroj]Území farnosti
[editovat | editovat zdroj]Do farnosti náleží území těchto obcí:[4]
- Jezvé (Neustadtl)
- Novina (Neuland)
- Valteřice u Žandova (Waltersdorf)
Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti
[editovat | editovat zdroj]| Fotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | Číslo kulturní památky | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kostel | |||||||
|
Kostel sv. Vavřince | Jezvé | bližší informace o bohoslužbách | 50°41′56″ s. š., 14°25′53″ v. d. | farní kostel[5] | 18009/5-3302 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) | |
| Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice | |||||||
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Příslušnost k farnímu obvodu
[editovat | editovat zdroj]Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti – arciděkanství Horní Police, jehož součástí je i farnost Jezvé, která je tak spravována excurrendo. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mons. Stejskal v jedné vzpomínce uvedl, že při vánoční bohoslužbě mu rozbitými okny sněžilo na oltář.
- ↑ Kostel sv. Vavřince [online]. Hrady.cz [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2024.
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 84.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Vavřince, Jezvé [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.