Římskokatolická farnost Jezvé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Římskokatolická farnost
Jezvé
Farní kostel svatého Vavřince v Jezvém
Základní údaje
Vikariát českolipský
Diecéze litoměřická
Provincie česká
Administrátor excurrendo P. ThLic. Ing. Stanislav Přibyl, Th.D., CSsR
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Jezvé
Římskokatolická
farnost Jezvé
Území farnosti
Jezvé • Novina • Valteřice u Žandova
Kontakt
Adresa ŘKF Jezvé, Křižíkova 49,
Horní Police, 471 06
Telefon +420 487 860 294
E-mail farnost.jezve@dltm.cz
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k srpnu 2020

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Jezvé (něm. Neustadtl) je územní společenství římských katolíků v Jezvé a okolí. Farnost organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Vavřince v Jezvém.

Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o farnosti Jezvé je z roku 1352, a jméno prvního kněze je známo z roku 1360. V pozdější době farnost zanikla, a obnovena byla v roce 1650. Farní kostel sv. Vavřince je v dnešní podobě barokní stavba z let 1746-1756. Stavbu vedl Anselmo Lurago.

V roce 1732 se v Jezvé narodil Wenzel Hocke, pozdější infulovaný arciděkan v nedaleké Horní Polici, svérázný člověk, známý i z literatury.

Poslední sídelní kněz z Jezvé odešel kolem roku 1945, a farnost začala být administrována z Horní Police. V roce 1954 začal farnost spravovat Mons. Josef Stejskal. Kostel byl tehdy v dost špatném stavu,[1] částečně opraven byl v 70. letech 20. století.[2] Do roku 2008 bývaly v Jezvé pravidelné bohoslužby (obvykle v pondělí odpoledne), v dnešní době jsou zde bohoslužby pouze příležitostně.

Přes silnici od kostela je areál budov někdejší fary. Ta je dnes soukromým majetkem. Na hřbitově za obcí je novogotická kaple-hrobka.

Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1360 Petrus
  • Řehník
  • 1363 Nicolaus ze Žandova
  • 1372 Svatoň Orlík
  • Joannes
  • 1376 Joannes z Všesulova
  • Conradus
  • 1378 Joannes z Arnoltic
  • Pertoldus
  • 1415 Joannes z Lípy
  • 1423 Joannes
  • 1650 Joannes Spindler
  • 1653 Carolus Wunderlich
  • 1660 Christophorus Ignatius Dont
  • 1684 Guilielmus Anton. Flisius
  • 1699 Wenceslaus Josephus Carolus Wunderlich
  • 1705 Christophorus Ignatius Dont
  • 1718 Andreas Paulus Rumbach
  • 1723 Samuel Antonius Wenzel
  • 1732 Ignatius Antonius Jungmann
  • 1752 Franciscus Xaverius Sänger
  • 1765 Florianus Anton. Richter, † 21. 5. 1798
  • 1798 Ioann. Scholze, n. 21. 9. 1741 Johnsdorf, o. x. 4. 1771, † 16. 6. 1824
  • 1825 Franc. Heyde, n. 6. 5. 1786 Konoged, o. 1. 11. 1808, † 8. 6. 1861
  • 1861 Thadd. Münnich, n. 17. 2. 1818 Leipa, o. 20. 2. 1841, † 8. 12.1879
  • 1880 par. vacat
  • 1880 Ignatius Al. Seidlich, n. 22. 5. 1843 Königswalde, o. 20. 7. 1869, † 25. 5. 1889
  • 1885 par. vacat, admin. int. Car. Stolle
  • 1894 August. Bienert, n. 28. 4. 1846 Niems, o. 23. 7. 1870, † 14. 6. 1908
  • 1894 Ant. Günther, n. 17. 4. 1859 Hainspach, o. 3. 6. 1883, † 12. 9. 1912
  • 1903 Ernest Müller, n. 6. 12. 1859 Meronitz, o. 11. 5. 1884, † 10. 12. 1919
  • 1921 Victor. Hörandel, n. 19. 11. 1880 Unterwisternitz, o. 16. 7. 1905, † 7. 10. 1939
  • 1. 10. 1939 par. vacat, admin. exc. Jos. Pacher n. 22. 6. 1913 St. Georgen, o. 9. 7. 1939
  • 1941 Eduard. Eger, n. 18. 9. 1890 Seifhennersdorf, 4. 7. 1914, † 5. 1. 1973
  • 1. 11. 1941 Otto Steinbrecher, n. 12. 11. 1891 Hochstüblau, o. 2. 7. 1916
  • 14. 7. 1946 par. vacat, admin. exc. Ludvík Gala
  • 12. 8. 1953 par. vacat, admin. exc. František Polášek
  • 22. 1. 1954 par. vacat, admin. exc. Josef Stejskal z Horní Police
  • 27. 1. 2014 par. vacat, admin. exc. Stanislav Přibyl, CSsR z Litoměřic, od 1. 7. 2016 z Prahy[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Kněží rodáci[editovat | editovat zdroj]

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území těchto obcí:[4]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostel
Jezvé, kostel svatého Vavřince IMG 7407 2018-08-10 13.34.jpg Kostel sv. Vavřince Jezvé bližší informace o bohoslužbách 50°41′56″ s. š., 14°25′53″ v. d. farní kostel[5] 18009/5-3302 (PkMISSezObr)
Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Příslušnost k farnímu obvodu[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti – arciděkanství Horní Police, jehož součástí je i farnost Jezvé, která je tak spravována excurrendo. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mons. Stejskal v jedné vzpomínce uvedl, že při vánoční bohoslužbě mu rozbitými okny sněžilo na oltář.
  2. Kostel sv. Vavřince [online]. Hrady.cz [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  3. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020. 
  4. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 84. 
  5. Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Vavřince, Jezvé [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]