Ludvík Gala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Admodum Reverendus Dominus
R.D. Ludvík Gala
XIV. infulovaný arciděkan v Horní Polici
(1932-1954)
14. infulovaný arciděkan Ludvík Gala na kolorované fotografii.
14. infulovaný arciděkan Ludvík Gala
na kolorované fotografii.
Církev římskokatolická
Diecéze litoměřická
Období služby 1932-1954
Předchůdce Václav Frind
Nástupce Josef Stejskal
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 8. prosince 1903
Osobní údaje
Datum narození 5. června 1876
Místo narození v Boreci, Ljutomer[1], Slovinsko
Datum úmrtí 8. května 1957 ve věku 80 let na Arteriosclerosis univ.[1]
Místo úmrtí Děčín, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Hřbitov u poutního areálu
Horní Police
50°42′13″ s. š., 14°24′3″ v. d.
Národnost slovinská
Povolání římskokatolický duchovní
Řády a ocenění válečné vyznamenání
(slovinsky) Sv. Križ na Murskem polju
Některá data mohou pocházet z datové položky.

R.D. Ludvík Gala (5. června 1876, v Boreci při Ljutomeru,[2] Slovinsko[p 1]8. května 1957 Děčín) byl slovinský katolický kněz působící v Čechách, 14. infulovaný arciděkan v Horní Polici.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hrob Ludvíka Galy v Horní Polici.

Pocházel z chudé rolnické slovinské rodiny. Rodiče byli Andreas Galla[p 2] a Agnes (Anežka), rozená Skuhala. Na kněze litoměřické diecéze byl vysvěcen 8. prosince 1903.[3] Poté působil ve farnosti Žandov. Za I. světové války, jako občan Rakouska-Uherska,[4] byl vojenským kaplanem (polní kurát). V roce 1915[5] obdržel válečné vyznamenání (slovinsky) Sv. Križ na Murskem polju od Nejvyššího vojenského vedení ((německy) ArmeeOberkommando). Po skončení války se vrátil do duchovní správy v litoměřické diecézi.

Jako katolický kněz litoměřické diecéze sám jako jediný požádal litoměřického biskupa o místo hornopolického arciděkana, a protože v Horní Polici již pracoval nějaký čas jako kaplan, žádost se okamžitě setkala s kladným přijetím.[4] V roce 1932 byl prezentován (představen) a ustanoven ke službě na mariánském poutním místě Horní Polici litoměřickým biskupem Antonínem Weberem.[6] V Horní Polici se stal v pořadí 14. infulovaným arciděkanem. Kromě Horní Police administroval jako duchovní správce zároveň excurrendo farnosti Jezvé a Žandov. Ve duchovní službě v Horní Polici a okolních farnostech vydržel přes II. světovou válku a nástup komunistického totalitního režimu do konce ledna 1954, kdy byl vystřídán Josefem Stejskalem. Gala odešel, po 22 letech služby[p 3][4] v Horní Polici, na odpočinek k řádovým sestrám do Děčína (Děčín II., ulice Kamenická 195), které se o něho staraly do konce života. Dne 8. května 1957, krátce před osmou hodinou večerní, zaopatřen svátostmi církve, které mu udělil děčínský vikář František Drábek, v Děčíně zemřel. Pohřben byl na hřbitově v Horní Polici 14. května 1957. Pohřební obřady vedl Franz Gráf, farář ve výslužbě z Horní Libchavy.

Jeho nástupce Josef Stejskal, účastník posledního rozloučení uvedl, že Galův pohřeb začal mší v hornopolickém chrámu dopoledne o půl jedenácté, a jeho tělo bylo spouštěno do země přesně v pravé poledne. Stalo se však, že se přetrhlo lano a rakev se do hrobu zřítila. Rakev byla tedy na Stejskalovu bezprostřední intervenci během pohřbu znovu vytažena (okamžitá exhumace), Galovy ostatky upraveny a poté s náležitou důstojností byla rakev definitivně spuštěna do hrobu.

Galův hrob je i na začátku 21. století pravidelně upravován a objevují se na něm květiny jako výraz úcty těch, kdo ho znali. Kolem roku 1964 navštívil Horní Polici slavný slovinský lékař jedoucí na sympozium do Berlína, synovec zesnulého. Rovněž v 80. letech 20. století přijížděli na jeho hrob další příbuzní a přátele ze Slovinska.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Údaj o místě narození poskytl Klemen Kocjancic na základě spolupráce při výzkumu historie slovinských vojenských kaplanů.
  2. Ve farní knize v (slovinsky) Križevci pri Ljutomerju doplněk za jménem otce: (latinsky) (sic!)
  3. Důvodem tohoto vystřídání byl zásah komunistické státní moci, kdy v Horní Polici oblíbenému Galovi bylo znemožněno působit, a na Moravě úspěšný Josef Stejskal byl přesunut do vysídlené oblasti českého pohraničí. Oba hornopoličtí arciděkani pociťovali nad situací lítost, ale panovaly mezi nimi dobré vztahy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kniha pohřbených, Horní Police 1950-19..., str. 21, poř. č. 3.
  2. Křestní matrika farnosti Križevec: (slovinsky) RMK Križevci pri Ljutomeru 1870-1892, str. 161, zap. št. 39.
  3. Schematismus litoměřické diecéze.
  4. a b c d Údaje na základě svědectví Josefa Stejskala z 23. července 2012
  5. časopis (slovinsky) Slovenski gospodar, vydáno 3. června 1915
  6. časopis (slovinsky) Slovenski gospodar, vydáno 3. září 1933

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Václav Frind
Znak z doby nástupu 14. arciděkan v Horní Polici
Ludvík Gala
19321954
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Josef Stejskal