Ťažký štít

Ťažký štít v Koruně Tater
	Koruna Tater, Ťažký štít zcela vlevo
Vrchol	2520 m n. m.
Prominence	35 m ↓ sedlo s Vysokou
Izolace	0,2 km → Vysoká
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°10′25″ s. š., 20°5′29″ v. d.
	Ťažký štít
Prvovýstup	1904 Ernest Dubke a Johann Franz st.
Hornina	Žula
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ťažký štít (česky Těžký štít, polsky Ciężki Szczyt, maďarsky Róth Márton-csúcs, německy Martin-Róth-Spitze^[1]), dříve Český štít (polsky Czeski Szczyt) je hora s vrcholem v nadmořské výšce 2520 m n. m. ve Vysokých Tatrách na Slovensku.

Poloha

Hora se nachází na hlavním hřebeni Vysokých Tater v masivu Vysoké. Od vrcholu Vysoké na východě jej odděluje štrbina pod Ťažkým štítom, od Rysů na severu sedlo Váha. Jihozápadním směrem vybíhá hřeben Dračí pazúriky spojující Ťažký štít a Kôpky. Západní, 220 m vysoká stěna spadá do doliny Pod Váhou, severovýchodní stěna do Ťažké doliny.

Jméno

Do poloviny roku 2006 nesl oficiální jméno Český štít^[2] (polsky i nadále Czeski Szczyt). Existují dvě vysvětlení původu tohoto názvu - slovanský původ preferuje slovenská názvoslovná komise, germánský původ prosazuje Anton Marec ve své knize Po stopách tatranských názvov^[3].

Pojmenování mohlo vzniknout chybným porozuměním polského či goralského jména ze strany pruského topografa Albrechta Wilhelma von Sydow. Goralové totiž ve svém nářečí označovali tato těžko dostupná místa slovem "čenška", "čynška", tedy "těžká". Sydow touto oblastí v roce 1827 cestoval a později vydal cestopis s mapou, kde uvedl Ťažkou dolinu jako Böhmisches Tal. Stejné pojmenování zapsal již před ním Juraj Buchholtz starší roku 1719. Toto se stalo podkladem dalších děl a zpětným překladem vznikla jména jako Český štít (nyní Ťažký štít, čes. Těžký štít), Česká dolina (nyní Ťažká dolina, čes. Těžká dolina), České pleso (nyní Ťažké pleso, čes. Těžké pleso) nebo Česká veža (nyní Ťažká veža, čes. Těžká věž).

Název Český štít ovšem také mohl pocházet z německého slova zechen, čili kopání rudy. To potvrzuje i jiný název doliny Sucha, který najdeme na Sydowově mapě. Dolina se dvěma velkými plesy, protékaná potokem s mohutným vodopádem na dolním konci a celoročním firnoviskem na horním konci nemohla být považována za bezvodou. Jednalo se už tehdy o špatný překlad německého Durtal, tedy údolí, kde se dolovalo. Suchý je totiž německy dürr.

Podobné údajné omyly v toponymech ve Vysokých Tatrách na pomezí polského, maďarského, německého a slovenského živlu jsou běžné^[4] a mimo Ťažkého štítu je Slovenská republika neřeší.

Významné výstupy

1904 Prvovýstup Ernest Dubke a Johann Franz st., severozápadním hřebenem^[5] a sestup jihovýchodním hřebenem, II-III.
1909 Jadwiga Roguská a Jacek Żuławski, z jihu z Dračí doliny, II, normální cesta^[6].
1932 Wieslaw Stanislawski a Wawrzyniec Żuławski severovýchodním žlabem z Ťažké doliny, V.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ciężki Szczyt na polské Wikipedii.

↑ Arno Puškáš: Vysoké Tatry, Horolezecký sprievodca, Diel V, vydavateľstvo Šport, Bratislava, 1972
↑ Klub přátel Vysokých Tater - Článek o přejmenování Českého štítu. www.tatrys.cz [online]. [cit. 2009-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-08.
↑ Po stopách tatranských názvov - recenze
↑ Ivan Bohuš: Omyly v názvosloví Vysokých Tater
↑ Severozápadní hřeben na Ťažký štít - horolezecký průvodce
↑ Normální cesta na Ťažký štít - turistický průvodce

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ťažký štít na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Arno Puškáš: Vysoké Tatry, Horolezecký sprievodca, Diel V, vydavateľstvo Šport, Bratislava, 1972

[2] Klub přátel Vysokých Tater - Článek o přejmenování Českého štítu. www.tatrys.cz [online]. [cit. 2009-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-08.

[3] Po stopách tatranských názvov - recenze

[4] Ivan Bohuš: Omyly v názvosloví Vysokých Tater

[5] Severozápadní hřeben na Ťažký štít - horolezecký průvodce

[6] Normální cesta na Ťažký štít - turistický průvodce

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)