Ernest Dubke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ernst Dubke
Narození1. ledna 1876
Reńska Wieś Německo, dnes Polsko
Úmrtí26. března 1945
Marktoberdorf Německo
Příčina úmrtíletecké bombardování
Národnostněmecká
Povoláníagronom
Znám jakohorolezec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ernst Dubke psaný též Ernest (1. ledna 1876 Reńska Wieś – 26. března 1945 Marktoberdorf) byl německý agronom a horolezec, který působil především ve Vysokých Tatrách.

Horolezecké výkony[editovat | editovat zdroj]

Ve Vysokých Tatrách lezl v letech 1896 až 1931. Poté hory navštěvoval jako pěší turista. Jeho nejčastější horský vůdce byl Johann Franz starší, využíval též služeb vůdce Johanna Breuera, několik výstupů uskutečnil s přáteli Heinrichem Behnem a Alfredem Martinem.

Mezi jeho historicky významné výstupy patří:

  • 1904 Prvovýstup Ťažký štít severozápadním hřebenem a sestup jihovýchodním hřebenem[1] – vůdce Johann Franz st.
  • 1904 Prvovýstup Ihla v Ostrve – vůdce Johann Franz st.
  • 1905 Prvovýstup Dubkeho lávkou Prostredný hrot[2] – vůdce Johann Franz st.
  • 1906 Zimní prvovýstup Bradavica – spolulezec Alfred Martin a neznámí horští vůdci
  • 1906 Zimní prvovýstup Satan – vůdce Johann Franz st.
  • 1906 Zimní prvovýstup Veľký Mengusovský štít – Alfred Martin, vůdci Johann Franz st. a Johann Breuer
  • 1906 Zimní prvovýstup Veľká Vidlová veža – vůdci Johann Franz st. a Johann Breuer
  • 1907 Prvovýstup Ošarpance – spolulezec Heinrich Behn, vůdci Johann Franz st. a Johann Breuer

Dubkeho odkaz[editovat | editovat zdroj]

Ernst Dubke zemřel v Bavorsku ve vojenském lazaretu po těžkém zranění, které utrpěl během bombardování města Svídnice.[3][4]

Na Dubkeho počest bylo ve Vysokých Tatrách přejmenováno Studené sedlo mezi štíty Kupola a Východná Vysoká na Dubkescharte a vrchol Veľký Ošarpanec na Dubketurm. Ani jeden z těchto dvou názvů se dlouho neudržel. Jeho jméno dnes nese Dubkeho lávka, výrazná skalní rampa, která protíná stoupajícím traverzem severní stěnu Prostředního hrotu a po níž vede trasa jeho prvovýstupu na štít.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hřeben na Český štít / Ťažký štít
  2. Dubkeho lávka na Stredohrot
  3. BOHUŠ, Ivan. Tatranské štíty a ľudia. Tatranská Lomnica: IaB, 2012. ISBN 978-80-969017-9-1. 
  4. BOHUŠ, Ivan. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. Tatranská Lomnica: ŠL TANAPu, 1996. ISBN 80-967522-7-8.