Vidlový hřeben

Vidlové veže
	Zleva dva vrcholy Kežmarských štítú, mrak se opírá o Vidlové veže, Lomnický štít
Vrchol	2523 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°11′55″ s. š., 20°12′57″ v. d.
	Vidlové veže
Prvovýstup	1903,Západná V. veža - K. Englisch, Veľká V. veža - M. Szontagh,; J. Hunsdorfer
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vidlové věže tvoří krajinářsky velkolepý trojvěžový Vidlový hřeben, který spojuje Lomnický štít s Kežmarským štítem. Přestože jsou viditelně nižší než sousední dva štíty, zaujmou odvážným tvarem. Exponovaný přechod "vidlí" patří k nejpůsobivějším hřebenovkám Vysokých Tater.

Topografie

Hřeben Vidlí začíná jako ostruha z Lomnického štítu v Medené štrbine. Následuje Západní Vidlová veža (2480 m), hluboce zaříznuté Vidlové sedlo (2413 m), Veľká Vidlová veža (2522,8 m), Lieviková štrbina a štíhlá Východná Vidlová veža. Jižní stěny – asi 180 m – spadají do Cmitera (závěr Skalnaté doliny), severní do Medené kotliny nad Dolinou Zeleného plesa.

Několik zajímavých výstupů

1906 Prvovýstup na Východnou Vidlovou vežu Z. Klemensiewicz a R. Kordys, IV. Patřila k posledním dobytým věžím Tater.
1906 První kompletní přechod hřebene A. Znamięcki a J. Marusarz, IV.
1936 Prvovýstup levou částí jižní stěny Východné Vidlové veže, Z. Brull, V. Hudyma, S. Motyka a Š. Zamkovský, V.

Jižními stěnami od Cmitera i severními z Medené lávky vede množství cest do obtížnosti V – VI.