Česká Třebová (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Česká Třebová
Pohled na nádražní budovu (stav před vybudováním Terminálu Jana Pernera), vpravo památník „Sbratření“
Pohled na nádražní budovu (stav před vybudováním Terminálu Jana Pernera), vpravo památník „Sbratření“
StátČesko
Souřadnice49°53′48,01″ s. š., 16°26′51″ v. d.
Nadmořská výška385 m
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká Třebová je železniční stanice ve městě Česká Třebová.

Železnici vděčí město za svůj bouřlivý rozvoj po roce 1845, kdy zde byla zřízena stanice Olomoucko-pražské dráhy; o čtyři roky později byla zřízena spojka údolím Svitavy do Brna a Česká Třebová se tak stala jedním z prvních železničních uzlů na českém území (vedle Břeclavi a Přerova, dříve než Praha).[1]

Dnes jsou do stanice zaústěny tři dvoukolejné elektrifikované tratě, součásti tranzitních železničních koridorů:

V České Třebové zastavuje většina spojů včetně některých mezinárodních expresů. Vyjíždějí odtud i vlaky pokračující z Třebovic v Čechách po regionální trati do Moravské Třebové a z Rudoltic v Čechách po regionální trati do Lanškrouna.

V České Třebové dosud funguje jedno z největších seřaďovacích nádraží ve střední Evropě, ovšem již od rozdělení ČSFR v roce 1993 se uvažuje o jeho útlumu či zrušení. Sídlí zde depo kolejových vozidel Českých drah, provozovna firmy CZ LOKO, která je privatizovaným závodem někdejších Železničních opraven a strojíren, a firma Elektrizace železnic Praha.

Budova nynějšího osobního nádraží byla dokončena v roce 1924; mezi lety 1995 a 2005 byla v několika etapách rekonstruována. Některé další opravy (např. nástupiště) pokračují dodnes. V roce 2010 byla dokončena velká přestavba přednádražního prostoru – zastřešení existujícího autobusového nádraží a výstavba velkých podzemních garáží.[2] Komplex je označen jako Terminál Jana Pernera. Ve vstupní hale nádraží se nacházejí fresky od Stanislava Víši z roku 1974, které znázorňují nejdůležitější hospodářská odvětví České Třebové charakterizující město v minulosti i v současnosti.

V přednádražním prostoru před budovou polikliniky stojí sousoší Sbratření od Karla Pokorného.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HOSNEDL, Jiří; ADAMEC, Vladimír. Československo A - Z. Průvodce na cesty. Praha: Olympia, 1977. S. 59 - 60. 
  2. ↑ Téma Orlického deníku: Výstavba dopravního terminálu v České Třebové.

Externí odkazy

Železniční trať Praha – Česká Třebová
> Praha-Libeň – Praha-Hloubětín – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Běchovice střed – Odb Blatov – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Odb Tatce – Tatce – Pečky – Odb Cerhenice – Cerhenice – Velim – Nová Ves u Kolína – Kolín zastávka – Kolín – Kolín dílny – Starý Kolín – Záboří nad Labem – Týnec nad Labem – Kojice – Chvaletice – Řečany nad Labem – Lhota pod Přeloučí – Přelouč – Valy u Přelouče – Pardubice-Opočínek – Pardubice-Svítkov – Pardubice hlavní nádraží – Pardubice centrum – Pardubice-Pardubičky – Pardubice-Černá za Bory – Kostěnice – Moravany – Uhersko – Sedlíšťka – Zámrsk – Dobříkov u Chocně – Sruby – Choceň – Brandýs nad Orlicí – Bezpráví – Odb Bezpráví – Ústí nad Orlicí – Ústí nad Orlicí město – Dlouhá Třebová – Odb Parník – Česká Třebová

Šablona:Trať 019

Železniční trať Brno – Česká Třebová

Šablona:Trať 270

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Česká_Třebová_(nádraží)&oldid=16180136“