Vojenský újezd Boletice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vojenský újezd Boletice
VÚ Boletice - panorama.jpg

znak obce Vojenský újezd Boleticevlajka obce Vojenský újezd Boleticeznakvlajka

status: vojenský újezd
NUTS 5 (obec): CZ0312 545422
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Český Krumlov (CZ0312)
obec s rozšířenou působností: Český Krumlov
pověřená obec: vojenský újezd Boletice
historická země: Čechy
katastrální výměra: 219,49 km²
počet obyvatel: 286 (1. 1. 2014)
nadmořská výška:  m
PSČ: 682 03
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 1
katastrální území: 8
adresa újezdního úřadu: Újezdní úřad vojenského újezdu Boletice
Boletice 3
Boletice u Českého Krumlova
381 01 Český Krumlov
přednosta: mjr. Karel Trněný
Oficiální web: http://www.vojujezd-boletice.cz/
E-mail: uuvu.boletice@seznam.cz

Vojenský újezd Boletice
Red pog.png
Vojenský újezd Boletice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vojenský újezd Boletice je vojenský újezd na západě okresu Český Krumlov. Území újezdu zaujímá 219,49 km², v nadmořské výšce 540 m až 1232 m (Knížecí stolec). Újezd vznikl usnesením vlády ČSR ze dne 6.6.1950 ke dni 1. července 1950 na základě zákona č.169/1949 Sb., o vojenských újezdech (předtím existoval jako vojenský tábor Boletice od 17. května 1946). Újezdní úřad vojenského újezdu sídlí v Boleticích a vykonává mimo jiné také funkci stavebního dozoru a matriky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na území samotných Boletic se zachoval kostel svatého Mikuláše, původně románský (zachována sdružená okénka ve věži) přestavovaný goticky. Nyní v neutěšeném technickém stavu. Poblíž vesnice je vrch Raziberk se stopami hradiště.

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

Vojenský újezd se skládá z osmi katastrálních území, které jsou shodné se základními sídelními jednotkami:

Osídlení do roku 1945[editovat | editovat zdroj]

Tabule zákazu vstupu na hranici vojenského újezdu

Na území vojenského újezdu Boletice původně existovaly tyto obce a osady: Beníkovice (Penketitz), Bezděkov (Pösigl), Bílovice (Pilletitz), Bláto (Benetschlag), Boletice (Poletitz), Břevniště (Tussetschlag), Chlumany (Chumau), Dětochov (Tichtihöfen), Dolany (Dollern), Dolní Brzotice (Böhmdorf), Hořičky (Hörwitzl), Horní Brzotice (Perschetitz), Hostínov (Hossen), Hvozd (Hochwald), Kovářovice (Schmieding), Květná (Blumenau), Květušín (Quitosching), Lomek (Haidl), Loutka (Reith), Lštín (Irresdorf), Maňávka (Böhmisch Haidl), Míšňany (Meisetschlag), Mladoňov (Plattetschlag), Nová Víska (Neudörfel), Nový Špičák (Neu Spitzenberg), Ondřejov (Andreasberg), Osí (Schönfelden), Otice (Ottetstift), Petrov (Peterbach), Podvoří (Podwurst), Polečnice (Neustift), Polná na Šumavě (Stein im Böhmerwald), Pražačka (Pragerstift), Račín (Ratschin), Sádlno (Zodl), Šavlova Lhota (Schlagl), Skelná Huť (Glashütten), Stará Huť (Althütten), Starý Špičák (Alt Spitzenberg), Střemily (Richterhof), Strouhy (Graben), Svíba (Schwiegrub), Třebovice (Siebitz), Vitěšovice (Kriebaum), Vítěšovičtí Uhlíři (Kriebaumkollern), Vlčí Jámy (Wolfsgrub), Vražice (Proßnitz), Zadní Bor (Hinterhaid) a Zlatá (Goldberg).

Turistické zpřístupnění[editovat | editovat zdroj]

Od 1. července 2006 jsou o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích části vojenského újezdu zpřístupněny. V souvislosti s tím je ve vojenském újezdu a jeho okolí vyznačeno 75,5 km pěších turistických značených tras a 95 km cyklotras.

K podobnému zpřístupnění došlo o rok později i ve vojenském újezdu Brdy.

Zmenšení újezdu[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2011 ministr obrany Alexandr Vondra oznámil, že do tří let armáda opustí jižní část újezdu a újezd se zmenší o 12 %. Mimo újezd se ocitne zejména pět obydlených osad, například Květušín se 181 obyvateli a Polná s 59 obyvateli, a buď se stanou obcemi nebo se připojí ke stávajícím obcím. Vesnice na severní straně újezdu mají, kvůli nasměrování střelnic a ochranným zónám, zůstat i nadále jeho součástí. Před otevřením prostoru turistům udělá armáda kompletní průzkum, aby na území nezůstala munice.[1] Vláda o zmenšení újezdu od roku 2015 rozhodla na začátku ledna 2012.[2] V pátek 10. února a v sobotu 11. února 2012 uspořádalo ministerstvo obrany v dotčených osadách anketu o jejich budoucnosti, ve VÚ Boletice v osadách Boletice, Květušín a Polná na Šumavě, v nichž v té době bylo evidováno 307 obyvatel. V okrsku Boletice se vyjádřilo 45 % obyvatel, v Květušíně 63 % a v Polné na Šumavě 67 %.[3] Podle ankety by Polná na Šumavě spolu s Květušínem měla utvořit novou obec Polná na Šumavě. Osada Boletice by se měla připojit k obci Kájov,[4] pro což se vyslovilo 78 % hlasujících obyvatel.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vojenský újezd Boletice se zmenší, návštěvy se obejdou bez razítka, iDnes.cz, 14. 10. 2011, vj (Václav Janouš)
  2. Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší, iDnes.cz, 4. 1. 2012, kop, alt, jis
  3. Lidé ve vojenských újezdech hlasovali, zda se chtějí osamostatnit, iDnes.cz, 11. 2. 2012
  4. Lucie Kándlová: Lidé z Boleticka se těší, až si pozvou návštěvu i bez armádního razítka, iDnes.cz 16. 2. 2012
  5. Jan Wirnitzer: V Česku vzniknou čtyři nové obce, prvního starostu si zvolí i Libavá, iDnes.cz, 13. 2. 2011

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]