Vickers Vimy

Vickers F.B.27 Vimy
Vickers Vimy
Určení	těžký bombardér
Výrobce	Vickers
Šéfkonstruktér	Reginald Kirshaw Pierson
První let	30. listopadu 1917
Uživatel	RAF

Vickers F.B.27 Vimy bylo britské těžké bombardovací letadlo konce první světové války. Letadla tohoto typu mají prvenství v dálkových přeletech (například první non-stop přelet Atlantiku)

Prototypy

Konstrukci typu Vimy navrhl šéfkonstruktér Reginald Kirshaw „Rex“ Pierson. První prototyp vzlétl 30. listopadu 1917. Navzdory tomu, že ze tří prototypů byly dva zničeny, typ přesvědčil dobrými výkony a v březnu 1918 byla objednána výroba nejen v mateřské továrně, ale i licenční výroba v dalších třech firmách (celkem bylo během války objednáno 1130 kusů). Na konci války, 31. října 1918, RAF vlastnilo jen tři kusy v operačním stavu – dva se nacházely u zkušebních jednotek a třetí patřil Independent Force ve francouzském Nancy a byl připraven k náletům na cíle v Německu. Na základě Vickers Vimy vznikly civilní stroje Vimy Commercial a Vernon.

Celkem 25 kusů bombardérů Vimy vyrobila v licenci firma Westland.

Služba

První jednotkou RAF vyzbrojenou letouny Vickers Vimy se stala až v červenci 1919 58. peruť v Egyptě. Vickers Vimy sloužil v rámci Royal Air Force na středním východě do roku 1925, kdy byl nahrazen typem Vickers Virginia. V severním Irsku dosloužil v roce 1929.

Civilní verze, Vimy Commercial, se zvětšeným trupem, byla vyráběna v roce 1919, většinou pro zahraniční zákazníky. První Vimy-Commercial vzlétl 13. dubna 1919. Stroj zprvu dostal prozatímní civilní registraci K-107, později dostal přidělenu civilní registrační značku G-EAAV. Hlavně Čína objednala typ ve velkém množství 100 kusů, ale problémy s placením pravděpodobně způsobily nedokončení objednávky.

Dálkové lety

Start Alcocka a Browna z Newfoundlandu, 14. června 1919

Replika Vickers Vimy v Connemaře v červenci 2005

Více než vojenským použitím se Vickers Vimy proslavil dálkovými přelety.

• Nejvýznamnějším byl první non-stop přelet Atlantického oceánu britskými piloty Johnem Alcockem a Arthurem W. Brownem. Přelet uskutečnili v červnu 1919 se startem na Newfoundlandu. V Irsku nouzově přistáli 15. června 1919 po 16 hodinách a 27 minutách letu. Letadlo je dnes vystavené v London Science Museum. Piloti tímto výkonem o pouhé 2 týdny předstihli posádku vzducholodi R 34.

• Ross Smith a Keith Smith s dvěma mechaniky uskutečnili přelet z Británie do Austrálie. Získali tak odměnu 10 000 liber vypsanou australskou vládou. Přelet trval 720 hodin (čistý letový čas byl 135 hodin a 55 minut). Po 14 mezipřistáních přistálo jejich letadlo 10. prosince 1919 v australském Darwinu. (jejich letadlo je vystavené v Smithově rodném Adelaide v Austrálii).

• V roce 1922 se van Rynevald a Brand pokusili o výhru jiné ceny prvním přeletem z Británie do Jižní Afriky. Jejich Vimy v Africe havaroval a piloti dokončili přelet s náhradním strojem. Kvůli výměně letadla však byli diskvalifikováni.

• 3. července 2005 na replice Vickers Vimy zopakovali Steve Fossett a Mark Rebholz historický let přes Atlantik z Kanady do západního Irska.

Technická data

Vimy Mk.II (Vickers F.B.27A)

• Posádka: 3 muži
• Motory: 2x Rolls-Royce Eagle VIII, každý o výkonu 360 hp (268,5 kW)
• Rozpětí křídel: 20,726
• Délka: 13,271 m
• Výška: 4,762 m
• Nosná plocha: 123,56 m²
• Hmotnost prázdného stroje: 3221 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 5670 kg
• Maximální rychlost:
  • 166 km/h (u země)
  • 153 km/h ve výšce 1981 m
• Praktický dostup: 3200 m
• Čas výstupu do výšky 1524 m: 22 min
• Vytrvalost: 11 hodin
• Výzbroj:
  • jeden pohyblivý kulomet Lewis 0.303" (ráže 7,7 mm) v oběžném kruhu Scarff na přídi a druhý kulomet Lewis v oběžném kruhu Scarff uprostřed trupu
  • až 1123 kg pum

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vickers Vimy na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• (slovensky) Prvý let cez Atlantik… na aero.sme.sk
• (slovensky) Let cez Atlantik s replikou, 2005 na aero.sme.sk
• (anglicky) RAF Muzeum
• (anglicky) Alcockův a Brownův Vickers Vimy, London Science Museum