Handley Page O/400

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Handley Page O/400
Handley Page O/400
Určení: těžký bombardér
Výrobce: Handley Page
První let: 1918
Zařazen: 1918
Hlavní uživatel: RNAS/RAF
Australian Flying Corps
Čína
USA
Vyrobeno: přes 500 ks (přes 400 ks v Británii + 107 ks v USA)

Handley Page O/400 (Handley Page H.P.12) byl britský těžký bombardér, operačně nasazený od dubna 1918.

Konstrukce stroje přímo navazuje na předchozí typ Handley Page O/100 (Handley Page H.P.11), nejvýznamnějšími změnami jsou montáž výkonnějších motorů Rolls-Royce Eagle VIII místo motorů Rolls-Royce Eagle II nebo Eagle IV, a přepracovaný palivový systém. Díky výkonnějším motorům a konstrukčním změnám které zdokonalily aerodynamiku stroje vzrostla maximální rychlost letounu (u hladiny moře) o 35 km/h, ze 122 na 157 km/h.

Prvními jednotkami RAF, které dostávají do výzbroje tento letoun, byly 207., 215. a 216. squadrona, všechny tři obdržely první stroje od března do května 1918 (jako první je v březnu dostává 216. squadrona, v té době ještě jako 16. squadrona RNAS). Z těchto tří squadron byl zformován No. 41 Wing (později rozšířený na VIII Brigade), od 6. června 1918 součást k tomuto datu zformované Independent Force.

Obsah

[editovat] Squadrony vyzbrojené typem Handley Page O/400

[editovat] Specifikace (Handley Page O/400)

Handley Page O/400 přistává na letišti Andover v listopadu 1918
  • Typ: Handley Page O/400 byl těžký dvoumotorový bombardér, třípříhradový dvouplošník s pevným ostruhovým podvozkem
  • Posádka: 4-5 mužů
  • Rozpětí: 30,480 m
  • Délka: 19,158 m
  • Výška: 6,705 m
  • Nosná plocha: 153,10 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 3856 kg
  • Vzletová hmotnost: 6060 kg
  • Maximální rychlost:
    • 157 km/h (u hladiny moře)
    • 140 km/h (ve výšce 1524 m)
  • Operační dostup: 2591 m
  • Čas výstupu do výšky 1524 m: 23 minut
  • Vytrvalost: 8 hodin

[editovat] Pohonná jednotka

[editovat] Výzbroj

  • pět pohyblivých kulometů Lewis ráže 7,7 mm (2 v oběžném kruhu Scarff na přídi, 2 na hřbetu trupu a 1 v otvoru v podlaze trupu)
  • maximálně 907 kg pum

[editovat] Prameny

  • F. K. Mason, The British Bomber since 1914, Putnam Aeronautical Books, 1994, ISBN 0-85177-861-5
Související články obsahuje
Portál Letectví


Britské vojenské letouny první světové války
Stíhací letouny
Airco D.H.2 | Airco D.H.5 | Armstrong Whitworth F.K.12 | Beardmore W.B.III | Bristol F.2 Fighter | Bristol Scout | Martinsyde F.4 Buzzard | Nieuport Nighthawk | R.A.F. B.E.12 | R.A.F. F.E.2 | R.A.F. F.E.8 | R.A.F. S.E.5 | Sopwith Baby | Sopwith Camel | Sopwith Dolphin | Sopwith Pup | Sopwith Snipe | Sopwith Triplane | Supermarine N.1B Baby | Vickers F.B.5 Gunbus
Bombardovací letouny
Airco D.H.4 | Airco D.H.9 | Airco D.H.9A | Airco D.H.10 Amiens | Handley Page O/100 | Handley Page O/400 | Handley Page V/1500 | Martinsyde G.100 | Short Bomber | Vickers Vimy
Námořní bombardovací letouny Bitevní letouny
Short Folder | Short S.166 | Short S.184 | Sopwith Cuckoo Short S.81 | Sopwith Salamander
Průzkumné letouny Námořní průzkumné letouny
Armstrong Whitworth F.K.8 | Avro 504 | R.A.F. B.E.2 | R.A.F. R.E.8 | Sopwith 1½ Strutter | Sopwith Tabloid | Vickers F.B.5 Gunbus | Vickers F.B.9 Felixstowe-Porte F.2A | Felixstove-Porte F.3 | Fairey 127 (N.9)
Prototypy a experimentální letouny
A.D. Type 1000 | Armstrong Whitworth F.K.10 | Avro 523 Pike | Avro 527 | Avro 529 | Avro 530 | Beardmore W.B.IV | Blackburn Blackburd | Bristol M.R.1 | Bristol T.T.A. | Bristol Braemar | Port Victoria P.V.7 | Port Victoria P.V.8 | R.A.F. N.E.1 | Short Shirl | Sopwith L.R.T.Tr. | Supermarine P.B.31E Nighthawk | Vickers F.B.7 | Westland Wagtail | Wight 187 | Wight Quadruplane


V jiných jazycích