Přeskočit na obsah

Tomáš Pojar

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tomáš Pojar, M.A.
Tomáš Pojar (2022)
Tomáš Pojar (2022)
1. náměstek ministra zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
září 2006 – 30. ledna 2010
Náměstek ministra zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
12. října 2005 – září 2006
Náměstek ministra pro evropské záležitosti ČR
Ve funkci:
8. června 2022 – 31. srpna 2023
Velvyslanec ČR v Izraeli
Ve funkci:
1. února 2010 – březen 2014
PředchůdceMichael Žantovský
NástupceIvo Schwarz
Hlavní vyjednavač předsedy vlády pro EU
Úřadující
Ve funkci od:
1. dubna 2022
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdceJolana Mungengová
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS
Narození28. prosince 1973 (50 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťMartina Pojarová
RodičeMiloš Pojar
Dětisynové Eduard a Eliáš, dcera Rachel
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesediplomat
CommonsTomáš Pojar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Pojar (* 28. prosince 1973 Praha) je český diplomat a bezpečnostní analytik, syn spisovatele a diplomata Miloše Pojara. Od roku 2022 je vyjednavačem předsedy vlády Petra Fialy pro evropské záležitosti a jeho poradcem pro národní bezpečnost.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a je členem Občanské demokratické strany.[1] Je ženatý a s manželkou Martinou má děti Eduarda, Rachel a Eliáše. Jeho otec Miloš Pojar byl po roce 1989 prvním československým velvyslancem v Izraeli.

Pracoval jako konzultant pro průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group českého podnikatele Michala Strnada, jehož některé společnosti působící ve zbrojním průmyslu jsou hlavními dodavateli české muniční iniciativy pro Ukrajinu.[10][11]

Jako poradce pro národní bezpečnost se spolu s premiérem Petrem Fialou a ministrem zahraničí Janem Lipavským podílel na formování české zahraniční politiky. Byl považován za jestřába v otázce Ukrajiny a Izraele.[12][13]

Názory a postoje

[editovat | editovat zdroj]

Kritizoval ministra zahraničí Tomáše Petříčka, ministra kultury Lubomíra Zaorálka a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga za jejich společné prohlášení z 23. května 2020, ve kterém odsoudili plánovanou izraelskou anexi židovských osad, které Izrael od roku 1967 vybudoval na okupovaném Západním břehu Jordánu, což je území se kterým Palestinci počítají pro svůj budoucí stát Palestina. Podle Pojara „Výhrady vůči politice přátel či spojenců se obvykle tlumočí tradičně diskrétními diplomatickými metodami.“[14] Pojar rovněž odmítl návrat několika milionů potomků palestinských uprchlíků, který by mohl vést k „likvidaci židovského státu jako národní domoviny.“[14]

Podporuje více česko-izraelské spolupráce na denní bázi, například mezi univerzitami nebo soukromými firmami, aby bylo dosaženo strategického spojenectví mezi Českem a Izraelem.[15]

V polovině února 2023 dostal na starost problematiku dezinformací po té, co vláda zrušila post mediálního zmocněnce, který zastával Michal Klíma.[16] V dubnu 2023 Tomáš Pojar v rozhovoru mimo jiné řekl „Já nedokážu definovat dezinformaci“.[17] Dále pod ním agenda podle kritiků usnula. Zdroje z okolí kabinetu popisují, že se sice Pojar se zainteresovanými politiky krátce poté, co dostal dezinformace na starost, sešel – tím ale aktivita skončila.[18] V říjnu 2023 ho nahradil Miloš Gregor, který se stal poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi.[19]

V květnu 2024 podpořil izraelské vojenské operace proti Hamásu v Gaze, protože podle Pojara je to morální postoj, který nám získá respekt mnoha arabských zemí. Prohlásil, že Izrael se snaží, aby bylo co nejméně palestinských civilních obětí a dále uvedl, že polovinu obětí v Gaze tvoří teroristé a Hamás používá civilisty jako lidské štíty. Kritizoval žádost žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a prohlásil, že Česko nebude respektovat případný zatykač na Netanjahua, i když je signatářem římského statutu Mezinárodního trestního soudu a má povinnost zadržet osoby stíhané zatykačem.[20]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Tomáš Pojar [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [cit. 2010-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-28. 
  2. ↑ Šéf Člověka v tísni míří do diplomacie [online]. iDNES.cz, 2005-06-06 [cit. 2010-06-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ Přehled ministrů a jejich náměstků od r. 1989 do r. 2009 [online]. Parlament České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Parlamentní institut, leden 2009 [cit. 2015-08-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Tomas Pojar [online]. LinkedIn [cit. 2015-08-31]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ Velvyslancem v Izraeli bude náměstek Tomáš Pojar [online]. ČT24, 2010-01-14 [cit. 2010-06-02]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ Tomáš Pojar prorektorem pro zahraniční vztahy. www.cevroinstitut.cz [online]. [cit. 2015-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-08. 
  7. ↑ Koho na Hrad? Tápání vlády může ukončit překvapivé jméno s oslnivou kariérou. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ ČTK. Vláda zřídila funkci poradce pro národní bezpečnost. Stane se jím Tomáš Pojar. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-12-21 [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ ODS posílí v evropské politice. Na Úřad vlády míří nový muž. Seznam Zprávy.cz [online]. 2023-08-31 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. 
  10. ↑ Pojar před nástupem k Fialovi pracoval pro zbrojaře Strnada, hlavního dodavatele muniční iniciativy. Deník N [online]. 23. července 2024. Dostupné online. 
  11. ↑ Vyšší cena munice znamená, že Ukrajina dostává méně granátů. Poslanec Vondráček kritizuje realizaci zakázky CSG. Security magazín [online]. 18. září 2024. Dostupné online. 
  12. ↑ ZELENKA, Jakub. Ministr na roztrhání. Jak se pirát Lipavský názorově přiblížil ke SPOLU. Info.cz [online]. 27. září 2024. Dostupné online. 
  13. ↑ OUTRATA, Filip. Ve vztahu k Izraeli je česká zahraniční politika extremistická. Deník Referendum [online]. 3. února 2024. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Ďábel je v detailech. Megafonová diplomacie vůči Izraeli je zarážející, píší velvyslanci. Echo 24 [online]. 27. května 2020. Dostupné online. 
  15. ↑ Pro strategické spojenectví ČR a Izraele je třeba více spolupráce, řekl Pojar. Česká tisková kancelář [online]. 5. února 2024. Dostupné online. 
  16. ↑ Jen ‚vlivové působení cizí moci‘. Vláda po kritice osekala plány tažení proti dezinformacím. iROZHLAS [online]. 2023-03-01 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  17. ↑ Pojar nedokáže definovat dezinformace. Stát se jim nebrání, neumí to, možná nechce. Aktuálně.cz [online]. 2023-04-19 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  18. ↑ Roztržka v koalici kvůli dezinformacím: „Naprostá tragédie“ - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-02-06 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  19. ↑ Novým poradcem premiéra pro boj s dezinformacemi bude Miloš Gregor, píší Seznam Zprávy. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  20. ↑ Poradce premiéra Pojar: Náš postoj k Izraeli nám zajistí respekt arabského světa. Aktuálně.cz [online]. 28. května 2024. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Velvyslanci České republiky v Izraeli
Miloš Pojar (1993–1994) • Jiří Schneider (1995–1998) • Daniel Kumermann (1999–2004) • Michael Žantovský (2004–2009) • Tomáš Pojar (2010–2014) • Ivo Schwarz (2014–2018) • Martin Stropnický (2018–2023) • Veronika Kuchyňová Šmigolová (od 2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tomáš_Pojar&oldid=24294225“