Tis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o stromu. Další významy jsou uvedeny na stránce Tis (rozcestník).
Jak číst taxoboxTis
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďtisovité (Taxaceae)
Rodtis (Taxus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tis (Taxus) je rod jedovatých jehličnatých stromů a keřůčeledi tisovitých.

Semena tisu

Původ

Tis je reliktemgeologického období z rozhraní triasu a jurydruhohor, z doby před asi 200 miliony let. Je velmi dlouhověký, dožívá se běžně 300 let, jsou známi jedinci staří i více než deset století. Určování stáří komplikuje srůstání více kmenů v jeden a jejich vyhnilá jádra.

Výskyt

Tis se vyskytuje skoro v celé Evropě i v Rusku. V Asii roste od Íránu a Indie přes Čínu až po Japonsko a Indonésii, v Americe od Aljašky po Střední Ameriku. Nejseverněji se nacházejí v Norsku a nejjižněji na severu ostrova Sulawesi (Celebes).

Jsou to v podstatě všechno allopatrické druhy, tj. takové, které se nevyskytují společně v tomtéž areálu.

Popis

Tisy jsou nahosemenné neopadávající dřeviny, jsou to keře nebo stromy dorůstající výjimečně do výšky až přes 20 m. Stromy mají korunu rozložitou, kulovitou či kuželovitou. Jsou dvoudomé, někdy se najdou exempláře jednodomé, tato vlastnost se může s věkem měnit. Kůra je načervenale hnědá, šupinatá. Větvičky jsou nepravidelně střídavé. Jehlice, dlouhé 1 až 4 cm a široké 2 až 3 mm, jsou uspořádány spirálovitě ve dvou řadách, přisedlé nebo krátce řapíkaté, čárkovité a rovné nebo srpovitě zahnuté. Dřevo nemá pryskyřičné kanálky.

Samčí šištice jsou na stopce, kulovité, mající v průměru 3 až 6 mm, vyrůstají ze spodu loňských větviček a jsou složené ze 6 až 14 tyčinek, pylová zrna jsou bez vzdušných váčků. Samičí šištice, dlouhé 4 až 7 mm jsou redukované, téměř přisedlé, obsahují pouze jediné vajíčko podepřeno 3 páry drobných křižmostojných listenů. Po opylení, které probíhá větrem, asi za 6 až 9 měsíců dozrávají v hnědé semeno s tvrdým osemením vejcovitého tvaru. Semeno je uzavřeno do jasně červeného, zřídka žlutého, nepravého míšku zvaného epimatium.

Téměř všechny druhy tisu jsou prudce jedovaté. Jedovatá je celá rostlina, vyjma dužiny jedlého míšku, semena jsou jedovatá také. Obsahuje alkaloidy, např. taxan. Udávaná smrtelná dávka pro člověka je odvar z 50 g nebo 200 g čerstvého jehličí,[1] dříve se užíval také k vyvolání potratu. Semena s oblibou požírají a tím rozšiřují ptáci, nejčastěji drozdovití.

Ochrana

V České republice volně v přírodě roste pouze tis červený, který je celoevropsky silně ohrožený až vymírající. Zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny[2] a prováděcí vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb.[3] je zařazen do kategorie druhů silně ohrožených.[4]

Využití

Tisové dřevo bylo díky svým vlastnostem hojně využíváno Angličany na výrobu slavných anglických luků od 13. století až po 17. století. Později bylo jeho dřevo využíváno na výrobu nábytku. Známé je pod pojmem německý eben. Dlouhodobě jsou tisy symbolem smutku a smrti.

Taktéž je z něj možno udělat bonsaj.

Dnes se používá hlavně jako okrasná dřevina, například v parcích a zahradách, je známo přes 400 kultivarů. Je odolný, snese i víc než pouhý sestřih, nevadí mu ani hluboký řez do dřeviny. Je velice rezistentní v městském znečištěném ovzduší.

Z jedovatého alkaloidu taxan se vyrábí látka paklitaxel, které se používá při chemoterapické léčbě zhoubných nádorů prsů, plic a gynekologických nádorů.[5]

Taxonomie

Všechny tisy jsou si velice podobné, je složité jedince správně zařadit, existuje také hodně synonymních jmen. Nejnověji se rod tis rozděluje do 7 druhů:

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Taxus na anglické Wikipedii a Eiben na německé Wikipedii.

  1. PROSTŘEDÍ, EnviWeb.cz - zpravodajství o životním. Lehce otravná zahrada - EnviWeb.cz. EnviWeb.cz [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  2. PROSTŘEDÍ, Ministerstvo životního. Platná legislativa - Ministerstva životního prostředí ČR. www.mzp.cz [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  3. Platná legislativa - Ministerstva životního prostředí ČR. www.mzp.cz [online]. Ministerstvo životního prostředí [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  4. MUSIL, Ivan. Lesnická dendrologie 1 [online]. Česká zemědělská universita v Praze, 2003 [cit. 2010-06-05]. Dostupné online. (cz) 
  5. www.linkos.cz
  6. Taxus (yew) description. www.conifers.org [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • Květena ČSR, díl 1 / S. Hejný, B. Slavík (Eds.). - Praha : Academia, 1988. - S. 344. - ISBN 80-200-0643-5

Externí odkazy