Taylorova řada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Taylorův rozvoj stupně 1, 3, 5, 7, 9, 11 a 13 funkce sin(x). Sin(x) je vyznačen černě.

Taylorova řada je v matematice zvláštní mocninná řada.

Za určitých předpokladů o funkci f(x) v okolí bodu a lze tuto funkci vyjádřit (rozvinout) jako mocninnou řadu. Toto vyjádření funkce prostřednictvím Taylorovy řady se označuje jako Taylorův rozvoj.

Pro přibližné vyjádření hodnot funkce není nutné vyjadřovat všechny členy Taylorovy řady, ale můžeme zanedbat členy s vyššími derivacemi. Získáme tím tzv. Taylorův polynom. Taylorův polynom tedy aproximuje hodnoty funkce, která má v daném bodě derivaci, pomocí polynomu, jehož koeficienty závisí na derivacích funkce v tomto bodě.

Řada je pojmenována po anglickém matematikovi Brooku Taylorovi, který ji publikoval v roce 1712, avšak metoda aproximace funkce mocninnou řadou byla objevena již roku 1671 Jamesem Gregorym.

Definice[editovat | editovat zdroj]

V případě existence všech konečných derivací funkce f v bodě a lze Taylorovu řadu zapsat jako

f(x) = f(a) + \frac{f^\prime(a)}{1!} (x - a) + \frac{f^{\prime\prime}(a)}{2!}(x - a)^2 + \frac{f^{(3)}(a)}{3!}(x - a)^3 + ... = \sum_{k=0}^{\infin} \frac{f^{(k)}(a)}{k!} (x-a)^{k}


Má-li funkce f v bodě a konečné derivace až do řádu n, pak Taylorův polynom řádu n funkce f v bodě a je polynom:

T_n^{f,a}(x) = f(a) + \frac {f^\prime(a)} {1!} (x-a) + \frac {f^{\prime\prime}(a)} {2!} (x-a)^2 + \ldots + \frac {f^{(n)}(a)} {n!} (x-a)^n = \sum_{k=0}^n \frac {f^{(k)}(a)} {k!} (x - a)^k,

kde nultou derivací je myšlena samotná funkce, tzn. f^{(0)}=f.

Taylorův polynom je tedy speciálním případem Taylorovy řady, který získáme tehdy, jsou-li od určitého n všechny vyšší derivace nulové.

Taylorova věta[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj funkce f(x), která má v okolí bodu a konečné derivace do (n+1)-tého řádu je obsahem Taylorovy věty, která říká, že takovéto funkce lze v okolí bodu a vyjádřit jako

f(x) = f(a) + \frac{f^\prime(a)}{1!}(x - a) + \frac{f^{\prime\prime}(a)}{2!}{(x - a)}^2 + ... + \frac{f^{(n)}(a)}{n!}{(x - a)}^n + R_{n+1}^{f,a}(x).

Nechť je funkce \varphi spojitá na okolí bodu a a zároveň má na tomto okolí vlastní nenulovou derivaci. Potom existuje c z tohoto okolí tak, že

R_{n+1}^{f,a}(x) = \frac{1}{n!}\frac{\varphi(x) - \varphi(a)}{\varphi^\prime(c)}f^{(n+1)}(c)(x-c)^n.

Speciálně lze zbytek R_{n+1} vyjádřit i některým z následujících tvarů (při zachování odpovídajících podmínek):

  • R_{n+1}^{f,a}(x) = \frac{f^{(n+1)}(c)}{(n+1)!}{(x-a)}^{n+1} (tzv. Lagrangeův tvar zbytku, tedy \varphi(t)=(x-t)^{n+1})
  • R_{n+1}^{f,a}(x) = \frac{1}{n!}f^{(n+1)}(c)(x-c)^n(x-a) (tzv. Cauchyův tvar zbytku, tedy \varphi(t)=t)


Taylorova řada funkce f(x) konverguje v bodě x k funkční hodnotě f(x) právě když

\lim_{n \to \infty} R_n^{f,a}(x) = 0

Taylorova řada funkce více proměnných[editovat | editovat zdroj]

Pro funkci f(x_1,x_2,...,x_n) lze v okolí bodu A=[a_1,a_2,...,a_n] vyjádřit Taylorovu větu vyjádřit pomocí totálních diferenciálů jako

f(x_1,x_2,...,x_n) = f(a_1,a_2,...,a_n) + \frac{\mathrm{d}f(a_1,a_2,...,a_n)}{1!} + \frac{\mathrm{d}^2 f(a_1,a_2,...,a_n)}{2!} + ... + \frac{\mathrm{d}^n f(a_1,a_2,...,a_n)}{n!} + R_{n+1}^{f,a},

kde funkci R_{n+1}^{f,a}, která udává chybu, které se dopouštíme při ukončení rozvoje n-tým členem, lze vyjádřit ve tvaru

R_{n+1}^{f,a} = \frac{\mathrm{d}^{n+1} f(a_1+\Theta (x_1 - a_1),a_2+\Theta (x_2 - a_2),...,a_n + \Theta (x_n - a_n)}{(n+1)!}

pro \Theta \in (0,1).

Maclaurinova řada[editovat | editovat zdroj]

Pro a=0 přechází Taylorova řada v řadu Maclaurinovu, tedy

f(x) = f(0) + \sum_{n=1}^\infty \frac{f^{(n)}(0)}{n!}x^n

Příklady Taylorova rozvoje[editovat | editovat zdroj]

  • aproximovanou hodnotu funkce  \mathrm{e}^x v blízkosti bodu x = 0 určíme tak, že se omezíme pouze na n členů Taylorova rozvoje, čímž získáme Taylorův polynom stupně n-1

Taylorův rozvoj: \mathrm{e}^x = 1 + x + \frac{x^2}{2!} + \frac{x^3}{3!} + \cdots = \sum_{i=0}^\infty \frac{x^i}{i!} \; \mbox{ pro } x \in (-\infty,\infty)

aproximovaná hodnota funkce:  \textrm{e}^x \approx 1 + x + \frac{x^2}{2!} + \frac{x^3}{3!} + \cdots + \frac{x^{n}}{(n)!}.


  • \frac{1}{1 - x} = 1 + x + x^2 + x^3 + \cdots = \sum_{n=0}^\infty {x^n} \; \mbox{ pro } x \in (-1,1)


  • \sin x = x - \frac{x^3}{3!} + \frac{x^5}{5!} - \frac{x^7}{7!} + \cdots = \sum_{n=0}^\infty {(-1)}^n \frac{x^{2 n + 1}}{(2 n + 1)!} \; \mbox{ pro } x \in (-\infty,\infty)


  • \cos x = 1 - \frac{x^2}{2!} + \frac{x^4}{4!} - \frac{x^6}{6!} + \cdots = \sum_{n=0}^\infty {(-1)}^n \frac{x^{2 n}}{(2 n)!} \; \mbox{ pro } x \in (-\infty,\infty)


  • {(1 + x)}^r = 1 + {r \choose 1}x + {r \choose 2}x^2 + {r \choose 3}x^3 + \cdots = \sum_{n=0}^\infty {r \choose n}x^n \; \mbox{ pro } r \in \mathbb{R}, x \in (-1,1)


  • \ln (1 + x) = x - \frac{x^2}{2} + \frac{x^3}{3} - \frac{x^4}{4} + \frac{x^5}{5} - \cdots = \sum_{n=1}^\infty {(-1)}^{n+1} \frac{x^n}{n} \; \mbox{ pro } x \in (-1,1\rangle


  • a^x = 1 + \frac{x \ln a}{1!} + \frac{x^2 \ln^2 a}{2!} + \frac{x^3 \ln^3 a}{3!} + \cdots = \sum_{n=0}^\infty \frac{{(x \ln a)}^n}{n!} \; \mbox{ pro } a>0, x \in (-\infty,\infty)


  • \ln \frac{1+x}{1-x} = 2\left[x + \frac{x^3}{3} + \frac{x^5}{5} + \frac{x^7}{7} + \cdots \right] = 2 \sum_{n=0}^\infty \frac{x^{2 n + 1}}{2 n + 1} \; x \in (-1,1)


  • \operatorname{tg}\,x = x + \frac{1}{3}x^3 + \frac{2}{15}x^5 + \frac{17}{315}x^7 + \cdots \; \mbox{ pro } x \in (-\frac{\pi}{2},\frac{\pi}{2})


  • \operatorname{cotg}\,x = \frac{1}{x} - \frac{1}{3}x - \frac{1}{45}x^3 - \frac{2}{945}x^5 - \cdots \; \mbox{ pro } x \in (0,\pi)


  • \operatorname{arcsin}\,x = x + \frac{1}{2}\frac{x^3}{3} + \frac{1}{2}\frac{3}{4}\frac{x^5}{5} + \frac{1}{2}\frac{3}{4}\frac{5}{6}\frac{x^7}{7} + \cdots = x + \sum_{n=1}^\infty \frac{(2 n - 1)!!}{(2 n)!!} \frac{x^{2 n + 1}}{2 n + 1} \; \mbox{ pro } x \in \langle-1,1\rangle


  • \operatorname{arccos}\,x = \frac{\pi}{2} - x - \frac{1}{2}\frac{x^3}{3} - \frac{1}{2}\frac{3}{4}\frac{x^5}{5} - \frac{1}{2}\frac{3}{4}\frac{5}{6}\frac{x^7}{7} + \cdots = \frac{\pi}{2} - x - \sum_{n=1}^\infty \frac{(2 n - 1)!!}{(2 n)!!} \frac{x^{2 n + 1}}{2 n + 1} \; \mbox{ pro } x \in \langle-1,1\rangle


  • \operatorname{arctg}\,x = x - \frac{x^3}{3} + \frac{x^5}{5} - \frac{x^7}{7} + \cdots = \sum_{n=0}^\infty {(-1)}^n \frac{x^{2 n + 1}}{2 n + 1} \; \mbox{ pro } x \in \langle-1,1\rangle


  • \sinh x = x + \frac{x^3}{3!} + \frac{x^5}{5!} + \cdots = \sum_{n=0}^\infty \frac{x^{2 n + 1}}{(2 n + 1)!} \; \mbox{ pro } x \in (-\infty,\infty)


  • \cosh x = 1 + \frac{x^2}{2!} + \frac{x^4}{4!} + \cdots = \sum_{n=0}^\infty \frac{x^{2 n}}{(2 n)!} \; \mbox{ pro } x \in (-\infty,\infty)


  • \operatorname{arctgh}\,x = \sum^{\infin}_{n=0} \frac{x^{2n+1}}{2n+1} \; \mbox{ pro } x \in (-1,1)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rektorys, K. a spol.: Přehled užité matematiky I.. Prometheus, Praha, 2003, 7. vydání. ISBN 80-7196-179-5
  • ČVUT, Mgr.Milan Krbálek,Ph.D. : Matematická analýza III. Nakladatelství ČVUT, Praha 2008, 2. vydání. ISBN
  • ČVUT, doc. RNDr. Josef Tkadlec,CSc. : Diferenciální a integrální počet funkcí jedné proměnné. Nakladatelství ČVUT, Praha 2004, 1. vydání. ISBN 80-01-03039-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]