Tatrovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tatrovice
Kostel sv. Erharta
Kostel sv. Erharta
Znak obce TatroviceVlajka obce Tatrovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecChodov
Obec s rozšířenou působnostíSokolov
(správní obvod)
OkresSokolov
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel171 (2023)[1]
Rozloha10,13 km²[2]
Nadmořská výška564 m n. m.
Počet domů64 (2021)[3]
Počet k. ú.3
Kontakt
Adresa obecního úřaduTatrovice 26
35735 Chodov u Karlových Var 1
ou@tatrovice.cz
StarostaLuděk Němec
Oficiální web: www.tatrovice.cz
Tatrovice na mapě
Tatrovice
Tatrovice
Další údaje
Kód obce538663
Kód části obce186716
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Tatrovice (německy Dotterwies) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Žije zde 171[1] obyvatel.

V katastru obce se nachází vodní nádrž (Přehrada Tatrovice) postavená pro zásobovaní plynárenského a chemického závodu v blízké Vřesové (Sokolovská uhelná) technologickou vodou, dříve i pitnou vodou. Tato přehrada je hojně navštěvována rekreanty především z několik kilometrů vzdáleného města Chodova. Ti si zde v průběhu 70. a 80. let vystavěli mnoho rekreačních chat.

Historie

Kostel sv. Erharta

První historická zmínka o vsi (Totrwcz) se vyskytuje k roku 1356 v kostelní knize pražského arcibiskupství v souvislosti s obsazením místa po zemřelém faráři. Po většinu dalších staletí náležely Tatrovice k panství loketskému, později byla součástí loketského, karlovarského a sokolovského okresu. V 18. a 19. století šlo z hospodářského hlediska o zemědělskou ves, poměrně významnou byla i těžba křemene. V letech 18401913 působila v Tatrovicích šperkařská dílna a zdejší Tatrovické šperky (Dotterwieser Schmuck) si kupovaly ženy z celého Poohří a Krušnohoří. Industrializace zasáhla Tatrovice v roce 1895, kdy zde Josef Endler otevřel pletací továrnu, která zde fungovala až do roku 1945. V tomto roce byla většina obyvatelstva vysídleno do Německa a obec skoro zanikla. Oživení přinesl přelom 50. a 60. let, kdy byl nedaleko odsud vystavěn chemický a plynárenský závod ve Vřesové. Obec patří celostátně mezi pět sídel s nejvyšším podílem obyvatel německého původu (jedná se o přibližně pětinu obyvatel).

V roce 2010 proběhly v obci komunální volby, jejichž platnost řešil i Ústavní soud. V komunálních volbách zvítězila ODS poté, co získala 55 procent hlasů. Přibližně 70 procent obyvatel ale podepsalo petici, ve které tvrdí, že straně hlas nedali. Policie došla při vyšetřování k závěru, že s volebními lístky se skutečně manipulovalo a stal se trestný čin, ale pachatel je neznámý. U Ústavního soudu pak stěžovatelé neuspěli, protože promeškali zákonem stanovené lhůty.

Části obce

Obec představuje jednu část, sestávající ze tří základních sídelních jednotek:

Pamětihodnosti

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.

Externí odkazy