Třída Ukraina
| Třída Ukraina | |
|---|---|
2.jpg) Ukraina | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Ruské carské námořnictvo Sovětské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 8 |
| Osud | 1 potopen 7 vyřazeno |
| Předchůdce | třída Storoževoj |
| Nástupce | třída Emir Bucharskij |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 580 t[1] |
| Délka | 74 m |
| Šířka | 7,16 m |
| Ponor | 2,28 m |
| Pohon | 2 parní stroje, 4 kotle |
| Rychlost | 26 uzlů |
| Dosah | 1100 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 90 |
| Výzbroj | 2× 75mm kanón (2×1) 4× 57mm kanón (4×1) 2–4× 7,6mm kulomet (2–4×1)[2] 1 × 2 a 1 × 1 381 mm torpédomet (první 4 lodě v sérii), 2 × 1 457 mm torpédomet (zbytek) |
Třída Ukraina byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Všechny byly zařazeny do Baltského loďstva.[3] Byly to první postavené velké ruské torpédoborce.[1] Jeden byl potopen za první světové války. Zbývající sloužily v řadách sovětského námořnictva, přičemž tři byly ve službě ještě za druhé světové války.[2]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Navrhla je německá loděnice AG Vulcan Stettin. Stavbu provedly v letech 1904–1907 loděnice Lange & Sohn v Rize.[2] Kvůli problémům se stabilitou na ně muselo být dodatečně přidáno 35 tun balastu.[1]
Jednotky třídy Ukraina:[1]
| Jméno | Založený kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Ukraina | 1904 | 1904 | 1905 | Roku 1920 převeden na Kaspické moře. Přejmenován na Karl Marks a později na Bakinskij Rabočij. Vyřazen 1958.[3] |
| Vojskovoj | 1904 | 1904 | 1905 | Roku 1920 převeden na Kaspické moře. Přejmenován na Fridrich Engels a později na Markin. Vyřazen 1958.[3] |
| Turkmeněc Stavropolskij | 1904 | 1905 | 1905 | Roku 1920 převeden na Kaspické moře. Přejmenován na Mirza Kučuk, později na Altfatěr a roku 1945 na Sovetskij Dagestan. Vyřazen 1958.[3] |
| Kazaněc | 1904 | 1905 | 1905 | Dne 28. října 1916 se u ostrova Vormsi potopil na mině položené německou ponorkou SM UC-27.[3] |
| Stěreguščij | 1904 | 1905 | 1906 | Vyřazen 1922.[3] |
| Strašnyj | 1905 | 1905 | 1906 | Vyřazen 1922.[3] |
| Donskoj Kozak | 1905 | 1906 | 1906 | Vyřazen 1922.[3] |
| Zabajkalec | 1904 | 1906 | 1906 | Vyřazen 1922.[3] |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Výzbroj tvořily dva 75mm kanóny, čtyři 57mm kanóny, dva až čtyři 7,62mm kulomety a tři 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Normand a dva parní stroje o výkonu 7000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 26 uzlů.[1] Dosah byl 1100 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[2]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Roku 1910 byly původní 75mm kanóny nahrazeny dvěma 102mm kanóny, přičemž 457mm torpédomety zůstaly jen dva. Za první světové války byla výzbroj upravena na tři 102mm kanóny umístěné na zádi a jeden 40mm protiletadlový kanón na přídi.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London: Arms and Armour, 1990. ISBN 0-85368-912-1. S. 134.
- ↑ a b c d UKRAYNA torpedo cruisers (1905-1907) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. 232 s. ISBN 80-85983-89-3. S. 173.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Ukraina na Wikimedia Commons
