Třída Světlana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Světlana
Rozestavěný trup lodi Admiral Nachimov
Obecné informace
Uživatelé Vlajka SN Ruské carské námořnictvo
Vlajka SN Sovětské námořnictvo
Typ lehký křižník
Lodě 8 rozestavěno
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud 3 dokončeny jako křižníky
2 dokončeny jako tankery
3 sešrotovány
Předchůdce
Následovník
Technické údaje
Výtlak
Délka
Šířka
Ponor
Pohon
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost
Dosah
Posádka
Výzbroj
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Světlana byla jedinou třídou lehkých křižníků carského Ruska. Úkoly na ně kladené byly typické pro lodě této kategorie. Měly sloužit k průzkumu pro nové ruské dreadnoughty tříd Gangut a Imperatrica Marija a měly také doprovázet eskadry torpédoborců. Celkem bylo pro Ruské carské námořnictvo rozestavěno osm jednotek této třídy, první z nich v roce 1912.

Stavbu lodí na řadu let přerušila Únorová revoluce v Rusku. Až v polovině 20. let 20. století se situace Sovětského námořnictva zlepšila natolik, že bylo rozhodnuto dokončit tři z lodí jako křižníky a dvě jako rychlé tankery. Zbylé tři trupy byly sešrotovány. Stalo se tak v rámci tzv. prvního pětiletého plánu na obnovu flotily a lodě již dříve dostaly nová jména.

Krasnyj Krym (ex Světlana, Profintern) a Červona Ukrajina (ex Admiral Nachimov) se svou konstrukcí příliš radikálně neodchýlily od původního projektu a jejich hlavní výzbroj tvořilo 15 kusů 130mm kanónů, částečně umístěných v kasematách a částečně v dělových věžích. Na druhé straně Krasnyj Kavkaz (ex Admiral Lazarev) byl výrazně modifikován a dokončen jako těžký křižník s výzbrojí čtyř 180mm kanónů. Lehká výzbroj se u lodí průběžně měnila, byly také vybaveny pro nesení min a hydroplánů. Jako tankery byly dokončeny jednotky Admiral Spiridov a Admiral Greig.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

    • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svetlana class cruiser na anglické Wikipedii.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Svetlana class light cruiser ve Wikimedia Commons