Třída CB
| Třída CB | |
|---|---|
 CB-20 v muzeu v Záhřebu | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Italské královské námořnictvo Italská sociální republika Jugoslávské námořnictvo Rumunské námořnictvo |
| Typ | miniponorka |
| Lodě | 22 |
| Osud | potopeny, vyřazeny |
| Předchůdce | třída CM |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 35,4 t (na hladině) 44,3 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 14,99 m |
| Šířka | 3 m |
| Ponor | 2,05 m |
| Pohon | 1 diesel, 1 elektromotor 1 lodní šroub 80 + 50 hp |
| Rychlost | 7,5 uzlu (na hladině) 7 uzlů (pod hladinou) |
| Posádka | 4 |
| Výzbroj | 2× 450mm torpédo nebo 2× mina |
Třída CB byla třída miniponorek italského královského námořnictva vyvinutých pro diverzní operace speciálních sil za druhé světové války. Celkem bylo postaveno 22 jednotek této třídy.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Italská společnost Caproni na konci třicátých let z vlastní iniciativy zahájila vývoj miniponorek, jejichž hlavními úkoly měla být obrana přístavů a pobřežní ofenzivní akce proti nepřátelským plavidlům. První miniponorky třídy CA se ukázaly příliš malé pro ofenzivní operace. Zkušenosti z jejich zkoušek byly využity při návrhu větších miniponorek třídy CB. Nejprve byly továrnou Caproni v Milánu postaveny dvě ponorky CB-1 a CB-2, po jejichž zkouškách byly objednány další čtyři CB-1 až CB-6. Všechny do služby přijaty roku 1941.[2] Objednáno jich bylo 72 kusů, ale dokončeno jich nakonec bylo 22 kusů. V roce 1943 dalších šest CB-7 až CB-12. Roku 1943 byla zahájena stavba dalších deseti miniponorek CB-13 až CB-22, které byly po italské kapitulaci ukořistěny Němci.[1] Další rozestavěné miniponorky byly sešrotovány.[2]
Jednotky třídy CB:[1]
| Jméno | Dokončena | Osud |
|---|---|---|
| CB-1 | 1941 | V září 1943 ukořistěna Němci v Constanțě a předána rumunskému námořnictvu. V srpnu 1944 v Černém moři potopena vlastní posádkou. |
| CB-2 | 1941 | V září 1943 ukořistěna Němci v Constanțě a předána rumunskému námořnictvu. V srpnu 1944 v Černém moři potopena vlastní posádkou. |
| CB-3 | 1941 | V září 1943 ukořistěna Němci v Constanțě a předána rumunskému námořnictvu. V srpnu 1944 v Černém moři potopena vlastní posádkou. |
| CB-4 | 1941 | V září 1943 ukořistěna Němci v Constanțě a předána rumunskému námořnictvu. V srpnu 1944 v Černém moři potopena vlastní posádkou. |
| CB-5 | 1941 | V červnu 1942 poblíž Jalty potopena sovětským letectvem. |
| CB-6 | 1941 | V září 1943 ukořistěna Němci v Constanțě a předána rumunskému námořnictvu. Vsrpnu 1944 v Černém moři potopena vlastní posádkou. |
| CB-7 | 1943 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Využita na náhradní díly. |
| CB-8 | 1943 | V Tarentu ukořistěna Spojenci. Po válce sešrotována. |
| CB-9 | 1943 | V Tarentu ukořistěna Spojenci. Po válce sešrotována. |
| CB-10 | 1943 | V Tarentu ukořistěna Spojenci. Po válce sešrotována. |
| CB-11 | 1943 | V Tarentu ukořistěna Spojenci. Po válce sešrotována. |
| CB-12 | 1943 | V Tarentu ukořistěna Spojenci. Po válce sešrotována. |
| CB-13 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Dne 23. března 1945 potopena při náletu na Pulu. | |
| CB-14 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Potopena při náletu. | |
| CB-15 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Potopena při náletu. | |
| CB-16 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. V říjnu 1944 ztroskotala a byla zajata Brity. | |
| CB-17 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Potopena při náletu. | |
| CB-18 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Potopena v březnu 1945. | |
| CB-19 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Sešrotována 1947. | |
| CB-20 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Po válce nalezena v Pule a zařazena do jugoslávského námořnictva. Vystavena v technickém muzeu v Záhřebu. | |
| CB-21 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. V dubnu 1945 se potopila po srážce s jiným plavidlem. | |
| CB-22 | Ukořistěna Němci a převedena silám Italské sociální republiky. Dochovala se v Museo della Guerra per la Pace Diego de Henriquez v Terstu.[3] |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Posádku tvořili čtyři muži. Výzbroj tvořily dvě externě lafetovaná 450mm torpéda, nebo dvě miny. Pohonný systém tvořil jeden diesel Isotta-Fraschini o výkonu 80 shp a jeden elektromotor Brown-Boveri o výkonu 50 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 7,5 uzlu na hladině a sedm uzlů pod hladinou.[1] Jejich dosah byl 1000 námořních mil při rychlosti pět uzlů na hladině a šedesát námořních mil při rychlosti tři uzly pod hladinou. Maximální hloubka ponoru byla 55 metrů.[2]
Služba[editovat | editovat zdroj]
Hlavní operační oblastí miniponorek třídy CB se překvapivě stalo Černé moře. Miniponorky CB-1 až CB-6 byly do oblasti přepraveny po železnici a do Jalty dorazily v květnu 1942. Následně dosáhly určitých úspěchů proti sovětskému zásobování obleženého Sevastopolu.[2] Dne 26. června 1942 CB-3 či CB-4 potopila sovětskou ponorku S-32.[4] Naopak CB-5 potopilo sovětské letectvo.[2] Dalším úspěchem bylo potopení sovětské ponorky Šč-203 miniponorkou CB-4 dne 26. srpna 1943.[5]
V září 1943 Itálie kapitulovala. Němci poté v rumunském přístavu Constanța zajali miniponorky CB-1 až CB-4 a CB-6 a předali je rumunskému námořnictvu. V srpnu 1944 je v Constanțě potopily vlastní posádky, aby je neukořistila Rudá armáda.[2] V Itálii se nacházející miniponorky CB-13 až CB-22 rovněž ukořistili Němci, kteří je předali námořnictvu Italské sociální republiky.[1] O jejich případném nasazení nejsou známy podrobnosti. Zejména sloužily k utajené přepravě agentů na již osvobozená území Itálie.[6] Miniponorky CB-8 až CB-12 ukořistili Spojenci v Tarentu.[7] Zvažovali jejich nasazení proti Němci ovládaným italským přístavům, ale nakonec od toho upustili. Sloužily převážně k výcviku a po váce byly sešrotovány.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1922–1946. London: Conway Maritime Press, 1980. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 311. (anglicky)
- ↑ a b c d e f “CB” Midget Submarines [online]. Comandosupremo.com, rev. 2022-01-12 [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sulle rotte del sommergibile tascabile C.B.: dal mare al Carso, dal Veneto di nuovo a Trieste [online]. Uboat.net, rev. 2020-04-16 [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ S-32 [online]. Uboat.net [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ShCh-203 [online]. Uboat.net [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Sommergibili Tascabili e Mezzi d'assalto Classe CB [online]. Marina Militare [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ CB Midget Submarines, Italian, 1941-43 [online]. National Museum of the U.S. Navy [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída CB na Wikimedia Commons
