Třída Sovětskij Sojuz
| Třída Sovětskij Sojuz | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | |
| Typ | bitevní loď |
| Lodě | Sovětskij Sojuz Sovětskaja Ukrajina Sovětskaja Rossija Sovětskaja Bělorossija |
| Zahájení stavby | 1938–1939 |
| Spuštění na vodu | nedokončeny |
| Uvedení do služby | |
| Osud | trupy byly sešrotovány |
| Předchůdce | Imperator Nikolaj I. |
| Následovník | |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 59 150 tn standardní 65 150 tn plný |
| Délka | 271 m |
| Šířka | 38,9 m |
| Ponor | |
| Pohon | 3× turbínové soustrojí 12 kotlů 210 000 shp 3 lodní šrouby |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 28 uzlů |
| Dosah | |
| Posádka | |
| Výzbroj | 9× 406 mm (3×3) 12× 152 mm (6×2) 8× 100 mm (4×2) 32× 37 mm 8× 12,7 mm |
| Pancíř | až 425mm boky 225mm paluba 495mm věže |
| Letadla | 4 hydroplány 2 katapulty |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Sovětskij Sojuz byla třída bitevních lodí sovětského námořnictva, které byly rozestavěny v letech 1938–1939, ale Sovětský svaz je nedokázal nikdy dokončit či jen spustit na vodu. Lodě této třídy byly objednány v rámci třetího sovětského pětiletého plánu na obnovu flotily a měly tvořit jádra čtyř hlavních sovětských flotil. Patřily by k nejmohutnějším bitevním lodím, které kdy byly postaveny – byly by jen o něco menší než japonská Jamato.
Hlavní výzbroj 271 metrů dlouhých lodí mělo tvořit devět 406mm kanónů ve třech třídělových věžích a sekundární výzbroj dalších dvanáct 152mm kanónů v šesti věžích, doplněných osmi 100mm kanóny ve čtyřech postaveních. Lehkou výzbroj mělo tvořit 32 kusů 37mm kanónů a osm 12,7mm kulometů. Lodě měly nést dvojici katapultů a celkem čtyři průzkumné hydroplány.
V roce 1938 byla zahájena stavba první dvojice. Sovětskij Sojuz byl stavěn v Leningradu a Sovětskaja Ukrajina v Nikolajevu. V následujícím roce začala v severském Molotovsku stavba dvojice Sovětskaja Rossija a Sovětskaja Bělorossija. Do doby, kdy v červnu 1941 Německo zahájilo Operaci Barbarossa, nebyla žádná z lodí ani spuštěna na vodu – rozestavěný trup jednotky Sovětskaja Ukrajina byl Němci dokonce ukořistěn. Jejich nesmírně náročná stavba byla přerušena a již nikdy nebyla neobnovena. Nakonec byly všechny sešrotovány.
Odkazy [editovat]
Prameny [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. s. 374. (česky)