Třída Sovětskij Sojuz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Sovětskij Sojuz
Obecné informace
Uživatelé Vlajka SN Sovětské námořnictvo
Typ bitevní loď
Lodě Sovětskij Sojuz
Sovětskaja Ukrajina
Sovětskaja Rossija
Sovětskaja Bělorossija
Zahájení stavby 1938–1939
Spuštění na vodu nedokončeny
Uvedení do služby
Osud trupy byly sešrotovány
Předchůdce Imperator Nikolaj I.
Následovník
Technické údaje
Výtlak 59 150 tn standardní
65 150 tn plný
Délka 271 m
Šířka 38,9 m
Ponor
Pohon 3× turbínové soustrojí
12 kotlů
210 000 shp
3 lodní šrouby
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 28 uzlů
Dosah
Posádka
Výzbroj 9× 406 mm (3×3)
12× 152 mm (6×2)
8× 100 mm (4×2)
32× 37 mm
8× 12,7 mm
Pancíř až 425mm boky
225mm paluba
495mm věže
Letadla 4 hydroplány
2 katapulty
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Sovětskij Sojuz byla třída bitevních lodí sovětského námořnictva, které byly rozestavěny v letech 1938–1939, ale Sovětský svaz je nedokázal nikdy dokončit či jen spustit na vodu. Lodě této třídy byly objednány v rámci třetího sovětského pětiletého plánu na obnovu flotily a měly tvořit jádra čtyř hlavních sovětských flotil. Patřily by k nejmohutnějším bitevním lodím, které kdy byly postaveny – byly by jen o něco menší než japonská Jamato.

Hlavní výzbroj 271 metrů dlouhých lodí mělo tvořit devět 406mm kanónů ve třech třídělových věžích a sekundární výzbroj dalších dvanáct 152mm kanónů v šesti věžích, doplněných osmi 100mm kanóny ve čtyřech postaveních. Lehkou výzbroj mělo tvořit 32 kusů 37mm kanónů a osm 12,7mm kulometů. Lodě měly nést dvojici katapultů a celkem čtyři průzkumné hydroplány.

V roce 1938 byla zahájena stavba první dvojice. Sovětskij Sojuz byl stavěn v LeningraduSovětskaja UkrajinaNikolajevu. V následujícím roce začala v severském Molotovsku stavba dvojice Sovětskaja RossijaSovětskaja Bělorossija. Do doby, kdy v červnu 1941 Německo zahájilo Operaci Barbarossa, nebyla žádná z lodí ani spuštěna na vodu – rozestavěný trup jednotky Sovětskaja Ukrajina byl Němci dokonce ukořistěn. Jejich nesmírně náročná stavba byla přerušena a již nikdy nebyla neobnovena. Nakonec byly všechny sešrotovány.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky)