Třída Kronštadt
| Třída Kronštadt | |
|---|---|
 Rozestavěný Kronštadt na leteckém snímku | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | .svg){kind=small} Sovětské námořnictvo |
| Typ | bitevní křižník |
| Lodě | Kronštadt Sevastopol |
| Zahájení stavby | 1939 |
| Spuštění na vodu | nedokončeny |
| Osud | trupy byly sešrotovány |
| Předchůdce | třída Borodino |
| Nástupce | Projekt 82 (Stalingrad) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 35 240tn standardní 38 360 tn plný |
| Délka | 248 m |
| Šířka | 31 m |
| Pohon | 3 turbínová soustrojí 12 kotlů 210 000 shp |
| Rychlost | 33 uzlů |
| Výzbroj | 9× 305 mm (3×3) nebo 6× 380 mm (3×2) 8× 152 mm (4×2) 4× 100 mm (2×2) 7× 37 mm |
| Pancíř | 230–270mm boky 90mm paluba |
Třída Kronštadt byla třída bitevních křižníků sovětského námořnictva, jejichž kýl byl založen v roce 1939, ale Sovětský svaz je nikdy nedokončil. Třída se skládala z jednotek Kronštadt a Sevastopol. Lodě této třídy byly objednány v rámci třetího sovětského pětiletého plánu na obnovu flotily a měly být protiváhou německých bitevních křižníků třídy Scharnhorst.
Hlavní výzbroj obou lodí mělo tvořit devět 305mm kanónů ve třech třídělových věžích a sekundární výzbroj dalších osm 152mm kanónů ve čtyřech dvoudělových věžích. Ty měly doplňoval čtyři 100mm kanóny a lehká výzbroj sedmi 37mm kanónů. Pohonný systém byl převzat z rovněž nerealizované třídy Sovětskij Sojuz.
V roce 1940 se Sovětskému svazu naskytla možnost odkoupit, od tehdejšího sovětského spojence Třetí říše, šestici dvoudělových věží firmy Krupp s 380mm kanóny – obdobné nesla třída Bismarck. Pro tuto silnější výzbroj měly být modifikovány právě obě rozestavěné lodě třídy Kronštadt. Jejich dodání nakonec neumožnila válka.
Kýl obou lodí byl založen v roce 1939. Kronštadt byl stavěn v Leningradu a Sevastopol v Nikolajevu. V době německého útoku na Sovětský svaz nebyly obě lodě ještě ani spuštěny na vodu. Jejich stavba byla zastavena a oba trupy sešrotovány.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.