Třída Storoževoj (1905)
| Třída Storoževoj | |
|---|---|
 Silnyj | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Ruské carské námořnictvo Sovětské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 8 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Bditělnyj |
| Nástupce | třída Ukraina |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 350 t[1] |
| Délka | 63,96 m |
| Šířka | 6,39 m |
| Ponor | 2,59 m |
| Pohon | 2 parní stroje, 4 kotle |
| Rychlost | 27 uzlů |
| Dosah | 800–900 nám. mil při 15 uzlech[2] |
| Posádka | 67 |
| Výzbroj | 2× 75mm kanón (2×1) 6× 7,6mm kulomet (6×1)[2] 2× 457mm torpédomet (2×1) 12 min |
Třída Storoževoj (jinak též třída Dějatělnyj) byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Všechny byly zařazeny do Baltského loďstva.[3] Torpédoborce byly nasazeny za první světové války, jeden byl ve válce potopen a zbývající ve 20. letech dosloužily v řadách sovětského námořnictva.[2]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Konstrukce byla podobná starší třídě Bojkij. Stavbu provedly v letech 1904–1907 loděnice Něvskij v Petrohradu.[1]
Jednotky třídy Storoževoj:[1]
| Jméno | Založený kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Storoževoj | 1904 | 1906 | 1906 | Roku 1918 byl převeden na Kaspické moře. Vyřazen 1925.[3] |
| Silnyj | 1904 | 1906 | 1906 | Vyřazen 1922.[3] |
| Strojnyj | 1904 | 1907 | 1907 | Dne 28. srpna 1917 ztroskotal v Irbenském průlivu.[3] |
| Razjaščij | 1904 | 1906 | 1907 | Vyřazen 1922.[3] |
| Raztoropnyj | 1905 | 1906 | 1907 | Roku 1918 byl převeden na Kaspické moře. Vyřazen 1922.[3] |
| Dějatělnyj | 1905 | 1907 | 1907 | Roku 1918 byl převeden na Kaspické moře. Vyřazen 1923.[3] |
| Dělnyj | 1905 | 1907 | 1907 | Roku 1918 byl převeden na Kaspické moře. Vyřazen 1925.[3] |
| Dostojnyj | 1905 | 1907 | 1907 | Vyřazen 1922.[3] |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Torpédoborce nesly dva 75mm kanóny, šest 7,62mm kulometů a dva 457mm torpédomety. Během služby byly vybaveny pro nesení 14 min. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Normand a dva parní stroje o výkonu 5800 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 27 uzlů.[1] Dosah byl 800–900 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London: Arms and Armour, 1990. ISBN 0-85368-912-1. S. 134.
- ↑ a b c d STOROZHEVOY destroyers (1907-1908) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. 172 s. ISBN 80-85983-89-3. S. 173.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Storoževoj na Wikimedia Commons
