Třída Izjaslav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Izjaslav
Karl Marx (ex Izjaslav)
Karl Marx (ex Izjaslav)
Obecné informace
UživateléRuské carské námořnictvo
Sovětské námořnictvo
Estonské námořnictvo
Peruánské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě5
Osud2 potopeny
1 vyřazena
2 nedostavěny
Předchůdcetřída Gavril
Nástupcetřída Kerč
Technické údaje třídy Izjaslav[1]
Výtlak1350 t (standardní)
1570 t (plný)
Délka107 m
Šířka9,5 m
Ponor4,1 m
Pohon2 turbíny, 5 kotlů
Rychlost35 uzlů
Dosah1568 nám. mil při 16 uzlech
Posádka150
Výzbroj5× 102mm kanón (5×1)
1× 76mm kanón
9× 457mm torpédomet (3×3)
80 min

Třída Izjaslav byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva z doby první světové války. Celkem byly postaveny tři jednotky, přičemž další dvě zůstaly nedokončeny. Nasazeny byly v první světové válce a v druhé světové válce. Dva byly v boji potopeny. Jeden po první světové válce získalo Estonsko, které jej později prodalo Peru.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Stavba dalších dvou byla přerušena.[1]

Jednotky třídy Izjaslav:[1]

Jméno Založený kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Izjaslav (ex Gromonosec) 1913 1914 1917 Od roku 1922 přejmenován na Karl Marx, dne 12. srpna 1941 potopen.[2]
Avtroil 1913 1915 1917 1918 zajat Brity, předán Estonsku, sloužil jako Lennuk, roku 1933 prodán Peru, sloužil jako Almirante Guise, vyřazen 1947.[2]
Kalinin (ex Prjamislav) 1913 1915 1927 Dne 28. srpna 1941 potopen.[3]
Brjačislav 1913 1915 Nedokončen.[3]
Fedor Stratilat 1914 1917 Nedokončen.[3]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Peruánský torpédoborec Almirante Guise (ex Avtroil)

Torpédoborce byly vyzbrojeny pěti 102mm kanóny, jedním 76mm kanónem, třemi trojhlavňovými 457mm torpédomety a až 80 minami. Pohonný systém měl výkon 32 700 hp. Tvořily jej dvě parní turbíny Brown-Boveri a pět kotlů Normand, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů. Dosah byl 1568 při rychlosti 16 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d IZYASLAV destroyers (1917-1927) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. 232 s. ISBN 80-85983-89-3. S. 176. 
  3. a b c Hrbek, 2002, s. 188.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]