Svante Pääbo
| Svante Pääbo | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 20. dubna 1955 (69 let) Oskarova farnost |
| Alma mater | Uppsalská univerzita |
| Pracoviště | Mnichovská univerzita Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology Okinawa Institute of Science and Technology |
| Obory | paleogenetika, evoluční antropologie, human evolutionary genetics, genetika, evoluční biologie a evoluční genetika |
| Ocenění | Cena Gottfrieda Wilhelma Leibnize (1992) čestný doktor Curyšské univerzity (1994) Max Delbrück Medal (1998) Carusova cena (1999) čestný doktor Helsinské univerzity (2000) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Linda Vigilant |
| Rodiče | Sune Bergström a Karin Pääbo |
| Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svante Pääbo (* 20. dubna 1955 Stockholm) je švédský biolog, věnující se evoluční genetice.
Původně studoval historii a jazyky, později se zaměřil na medicínu a v roce 1986 získal doktorát na Uppsalské univerzitě za práci o adenovirech. Pak studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley a od roku 1990 učil na Mnichovské univerzitě. V roce 1997 byl jedním ze zakladatelů Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, kde vede oddělení genetiky.[1]
Patří k průkopníkům oboru paleogenetiky. Se svým týmem porovnával genomy šimpanze a člověka, podařilo se mu sekvenovat mitochondriální DNA neandertálců, věnuje se také zkoumání nově objevených denisovanů. Je zastáncem teorie, že mezi neandertálci, denisovany a předky moderních lidí docházelo běžně ke vzájemnému křížení.[2] Je autorem knihy Neanderthal Man: In Search of Lost Genomes (2014). Zveřejnil také názor, že průběh nemoci covid-19 je ovlivněn genetickým dědictvím od neandertálců.[3] Zabývá se také studiem vlivu proteinu FOXP2 na schopnost řeči.
V roce 1998 se stal členem společnosti Academia Europaea, v roce 2000 byl přijat do Královská švédská akademie věd a v roce 2016 do londýnské Královské společnosti. Byla mu udělena v roce 1992 Leibnitzova cena, 2005 Cena Louise-Jeanteta, 2009 Kistlerova cena, 2014 Lomonosovova cena, 2016 Průlomová cena ve vědách o životě, 2018 Cena kněžny asturské a 2021 Massryho cena. Jeho Hirschův index je podle Google Scholaru 162.
V roce 2022 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství "za objevy v oblasti genomů vyhynulých homininů a lidské evoluce".[4]
Je nemanželským synem nositele Nobelovy ceny Suneho Bergströma.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Malíček je z příbuzenstva?. EnviWeb [online]. 2010-04-18 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Stopy DNA neandrtálce mohou být i v naší genetické výbavě. ČT24 [online]. Česká televize, 2010-04-30 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Dědictví po neandertálcích je v nynější pandemii tragédie, nebo záchrana?. OSEL.cz [online]. 2022-01-23 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online.
- ↑ KARLÍK, Tomáš. Nobelovu cenu za medicínu dostal Svante Pääbo. Popsal křížení pravěkých předků lidí. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-10-03 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svante Pääbo na Wikimedia Commons - Max Planck Institute
- Švédští biologové
- Švédští genetikové
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství
- Švédští nositelé Nobelovy ceny
- Absolventi Uppsalské univerzity
- Členové Královské švédské akademie věd
- Zahraniční členové Královské společnosti
- Paleogenetikové
- Populační genetikové
- LGBT nositelé Nobelovy ceny
- Švédští LGBT vědci
- Švédové estonského původu
- Institut Maxe Plancka pro evoluční antropologii
- Vědci ze Stockholmu
- Narození v roce 1955
- Narození 20. dubna
- Narození ve Stockholmu