Státní poznávací značky v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Státní poznávací značky (SPZ) motorových vozidel v České republice v současném provedení jsou vydávány podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích…, účinným od 1. července 2001, a jejich podoba je předepsaná vyhláškou č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, účinné od 1. ledna 2015. Současně na starších vozidlech zůstávají i státní poznávací značky původního československého provedení a obsahu.

Kromě tohoto termínu se používaly nebo používají termíny jako poznávací značka nebo registrační značka (RZ). Termín registrační značka je v zákoně č. 56/2001 Sb. použit i nyní, avšak na základě § 4 odst. 1 písm. c) pouze jako legislativní zkratka: „státní poznávací značka silničního motorového vozidla a přípojného vozidla (dále jen „registrační značka“)“. Obě označení jsou tedy rovnocenná, nejde jimi rozlišovat starý a nový typ značky.

Tabulka se státní poznávací značkou je povinně umístěna na každém silničním motorovém vozidle a jeho přípojném vozidle, nejčastěji ve formě bílé obdélníkové destičky s černými písmeny a čísly. Pro cesty do zahraničí se používají navíc ještě tzv. rozlišovací značky státu neboli mezinárodní poznávací značky (MPZ).

Staré státní poznávací značky

Související informace naleznete také v článku Státní poznávací značky v Československu.
ALA jedna z posledních sérií vydaných v Praze (2001)

Státní poznávací značky vycházející z původního československého provedení, v Česku vydávané do roku 2001, platí vesměs dosud. Za několik desetiletí prošly několika úpravami vzhledu, hlavně velikosti písmen a tabulky.

Na běžných státních poznávacích značkách byla skupina dvou, později až tří písmen a za ní dvě dvojice číslic, skupiny byly oddělené pomlčkami. Později namísto pomlčky za skupinou písmen byl vyhrazen prostor pro nálepky o technických kontrolách a měření emisí. Skupina prvních dvou písmen vždy označovala okres, třetí písmeno byla série. Praha měla jen jedno písmeno A další dvě písmena byla sériová. Každému okresu byla přidělena dvě písmena (např. PU), více obydlené okresy měly do rezervy ještě jednu kombinaci (např. PU a PA), případně celkem tři. Až do roku 1990 kombinace vyhovovaly, ale po nárůstu dopravy v 90. letech 20. století musela velká okresní města sáhnout do těchto rezerv a další okresy, u kterých se s rezervami ani nepočítalo, požadovaly přidělení další kombinace nebo si musely „půjčovat“ SPZ od jiných okresů. Proto nakonec ani nebylo poznat, kde má majitel vozidla bydliště nebo sídlo.

Oranžovou barvou podkladu byla odlišena nákladní vozidla, pracovní stroje a autobusy od osobních automobilů. Značky vojenských vozidel byly tvořeny pouze číslicemi, značky policejních vozidel (Veřejná bezpečnost) byly tvořeny písmenem B a skupinou čísel.

Česká státní poznávací značka pro cizince, zde diplomatická
Česká státní poznávací značka pro cizince, zde diplomatická

Českou zvláštností v období před rokem 2001 byly speciální značky pro cizí státní příslušníky, které měly shodný vzhled jako značky diplomatické (žluté písmo a modrý podklad). Barevně byla odlišena vozidla z půjčoven (červená písmena) a užitková vozidla (žlutý podklad).

Nové státní poznávací značky (od roku 2001)

Česká státní poznávací značka, A = Praha

Oproti předcházejícím SPZ došlo k největší změně v samotném kódu, který nyní označuje jen kraj, kde má majitel vozidla registrovánu adresu (bydliště, sídlo). Do roku 2001 měl svůj dvoupísmenový kód každý okres (vyjma Prahy), ale majitel zde bydlet nebo sídlit vůbec nemusel. Kraje nahradily okresy nejen kvůli změně ve státní správě, ale také kvůli nedostatku kombinací pro jednotlivé okresy. Dnešní značky obsahují podle typu vozidla pět až sedm znaků (číslic a písmen bez diakritiky s výjimkou G, O, Q, W, která by se mohla plést s C, V a číslicí 0, popř. číslicí 6. Kromě toho mohou být v jednotlivých krajích vynechána i jiná písmena, pokud by jejich kombinací došlo sice k náhodnému, ale nevhodnému nebo nežádoucímu výsledku (sprosté slovo, zkratka zakázané organizace apod.). Například ve Středočeském kraji se z pochopitelných důvodů vynechávají řady xSS xxxx, ale kombinace xSA xxxx nebo xSD xxxx jsou povolené.[1] Značky musí vždy obsahovat alespoň jedno písmeno (to nejvíce vlevo je vždy kód kraje) a alespoň jednu číslici.[zdroj?] Písmena a číslice mohou být nakonec různě zpřeházena, třeba 1AD 01A5, 9A2 380Z, 111 AB01 apod.[zdroj?] Všechny různé kombinace umožňují vydat pro celou Českou republiku 20 900 118 400 platných neopakujících se značek. Počátkem roku 2009 se v Praze začaly vydávat značky už se dvěma písmeny (např. 1AA xxxx, 1AB xxxx atd.), jelikož SPZ s jedním písmenem (např. 9A9 xxxx) již byla vyčerpána.[2] Zanedlouho následoval Prahu Středočeský kraj, v létě 2014 Jihomoravský kraj, v listopadu 2015 Moravskoslezský kraj a postupně se tento formát zavede i v ostatních krajích.

Starší značky (z období před vstupem České republiky do EU) mají v levé části volné místo, SPZ vydané po 1. květnu 2004 zde obsahují modrý proužek s dvanácti žlutými hvězdami a zkratkou země (CZ). Mezi označením série a pořadovým číslem je místo vyhrazené pro nálepky technické kontroly (TK, červená, nahoře) a měření emisí (ME, zelená, dole), tyto nálepky se umisťují pouze na zadní značku. Nálepky mají vyznačenou platnost. Od 1. 1. 2015 se používá pouze nálepka pro označení technické kontroly, spodní pole zůstává volné, nebo je překryto bílým štítkem.[3]

První písmeno zleva označuje kraj, ve kterém bylo vozidlo registrováno.

Státní poznávací značky používají ke svému odlišení kromě čísel a písmen také různé barvy znaků. Podle současného zákona se používají:

  • černá písmena na bílé značce — všechna osobní, nákladní vozidla, autobusy, přívěsy a motocykly (až na výjimky)
    • značky AČR – pouze číselné značky: oddělené trojčíslí a čtyřčíslí
  • modrá písmena na bílé značce — pro auta diplomatických a konzulárních úředníků. Tvar je následující – První je na značce trojčíslí identifikující ambasádu, pak vždy dvě písmena CD /diplomatická imunita/, XX /omezena diplomatická imunita/, XS /diplomatický personál/ nebo HC /honorární konsul/ pro celou ČR, ty jsou následovány pořadovým dvojčíslím.
  • zelená čísla na bílé značce — pro vozidla, která zatím nebyla schválena pro provoz na pozemních komunikacích, např. testovací vozy nebo dočasné používání anebo trvale manipulační značky dle platných pravidel. Písmeno je vždy dle registrovaného kraje, následuje čtyřmístné pořadové číslo.
  • zelená čísla na bílé značce — vozidla nesplňující současné podmínky pro provoz (veteráni — písmeno V pro celou ČR). Kód kraje je číselný 01 až 14 před prvním písmenem V. Následuje čtyřmístné pořadové číslo.
  • zelená čísla na bílé značce — vozidla nesplňující současné podmínky pro provoz (závodní — písmeno R pro celou ČR). Kód kraje je číselný 01 až 14 před prvním písmenem R. Následuje čtyřmístné pořadové číslo.
  • zelená čísla na bílé značce — vozidla pro zkušební účely, písmeno F pro celou ČR. Pouze písmeno F následované čtyřmístným pořadovým číslem.
  • černá písmena na žluté značce — pro zvláštní motorová vozidla, většinou pojízdnou techniku (zemědělské, vojenské, stavební aj. stroje). Na značce je nejprve písmeno kraje, následované dvojčíslím série a čtyřmístným pořadovým číslem.
  • černá písmena na bílé značce s červeným okrajem (kostičky s čísly) — vozidla určená na vývoz. Skládá se ze dvou trojmístných skupin znaků, posledním znakem druhého trojčíslí je vždy písmeno E (export). Písmeno rozlišující kraj se nachází mezi ostatními 5 znaky.
  • černá písmena na zelené papírové značce (převozní značka) — jednorázové použití s omezenou platností (převoz vozidla z prodejny domů apod.) Na značce je vyznačeno písmeno kraje následované 6 pořadovými číslicemi.

Od 1. ledna 2015 se nemění registrační značka, pokud je vůz dříve registrován v jiném kraji. To znamená, že v případě, že vůz je znovu přeregistrován na nového vlastníka (provozovatele), který má sídlo nebo adresu trvalého bydliště v jiném kraji, než měl původní majitel, registrační značka zůstává stejná. To platí i v případě změny místa sídla nebo trvalého pobytu stejného majitele do jiného kraje. V případě poškození, ztráty nebo odcizení tabulky registrační značky je přidělena registrační značka s příslušným kódem nového kraje.

Značky na přání

Značka na přání. Místo nepovoleného písmena O je číslice 0.

Od ledna 2016 je možnost zažádat o poznávací značku s vlastním textem. Na SPZ automobilu může být 8 alfanumerických znaků obsahujících alespoň jednu číslici, SPZ motocyklů může obsahovat znaků 7. Značky nemohou obsahovat vulgární a hanlivé výrazy, názvy úřadů a dále písmena G, O, Q a W (ty ostatně nemohou být ani na běžné poznávací značce).[4] Tyto poznávací značky jsou převeditelné, nicméně při jejich zničení či ztrátě není možná výměna.

Kódy krajů

Kódy krajů

Na státních poznávacích značkách vydávaných podle nového zákona (tedy zhruba od roku 2002) označuje první písmeno kraj takto:

Kód Kraj Starý typ Nový typ Zatím nejvyšší řada [5]
A Praha 7AF
B Jihomoravský kraj 2BD
C Jihočeský kraj 8C4
E Pardubický kraj 6E3
H Královéhradecký kraj 7H2
J Kraj Vysočina 6J4
K Karlovarský kraj 4K4
L Liberecký kraj 5L8
M Olomoucký kraj 6M7
P Plzeňský kraj 7P6
S Středočeský kraj 4SP
T Moravskoslezský kraj 1TR
U Ústecký kraj 9U8
Z Zlínský kraj 6Z4

Spory o náhradní značky

Počátkem srpna 2010 Městský soud v Praze rozhodoval o případu řidiče, který na svém vozidle ukradenou původní registrační značku nahradil plastovou. Neoriginální značku odhalila policie a předala případ ke správnímu řízení. Magistrát hlavního města Prahy pak udělil za přestupek proti plynulosti a bezpečnosti dopravy pokutu 7000 korun a zákaz řízení na půl roku. Řidič se odvolal k ministerstvu dopravy, to však rozhodnutí magistrátu v tomto bodě potvrdilo. Řidič se obrátil na soud a ten rozhodl, že jednání žalovaného neporušuje zájem společnosti, a proto nenaplňuje materiální znak přestupku. Stanislav Huml, který v této kauze pro soud zpracoval znalecký posudek, rozsudek přivítal jako precedens a řekl, že by se mělo rozlišovat, když si někdo dá na vůz cizí registrační značku, nebo si tu svou přepíše na papír. Ministerstvo dopravy nepodalo proti rozsudku kasační stížnost.[6][7]

Podobný případ se týkal bývalého ministra dopravy Víta Bárty, který údajně na svém voze Maserati ztratil značku při jízdě po polní cestě, a proto ji nahradil samolepkou. Přestupek odhalil deník Blesk při Bártově cestě z vlastní svatby, krátce po nástupu do funkce ministra.[8] Začátkem listopadu 2010 mu za to Městský úřad v Nymburce udělil trest vzhledem k polehčujícím okolnostem při spodní hranici zákonné sazby, tedy pokutu 5000 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na půl roku. Vít Bárta řekl, že rozhodnutí plně respektuje a neodvolá se proti němu. Bártův spolustraník z Věcí veřejných Stanislav Huml k tomu řekl, že značka nalepená na kapotě nebo neumístěná přesně uprostřed nesnižuje možnost auto identifikovat a problém by nastal jen v případě, že by značka úplně scházela nebo by byla pozměněná. Mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka rozhodnutí o trestu obhajoval a označil nahrazení značky za jednoznačné porušení zákona.[9] Také Aleš Trpišovský, jimž se média zabývala především kvůli vybržďování jiných řidičů v dubnu 2010 i později, dostal v roce 2011 od Městského úřadu v Benešově pokutu 5000 Kč a bylo mu na půl roku odebráno řidičské oprávnění za to, že měl auto označené značkou vytištěnou na fólii; Středočeský kraj v odvolacím řízení sankce potvrdil.[10] Podle TV Prima dostal pokutu pouze 1500 Kč, tedy pod zákonným rozmezím.[11]

§ 7 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, upravuje vydávání registračních značek obecními úřady obcí s rozšířenou působností a v odst. 2 stanoví, že tabulku s registrační značkou je provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla povinen umístit na vozidlo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Podle odst. 4 prováděcí předpis má stanovit druhy registračních značek a způsob jejich vydávání a nakládání s nimi, provedení tabulek s registrační značkou a způsob umístění tabulek s registrační značkou na silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo a postup v případě ztráty nebo zničení registrační značky. Podle § 13 odst. 2 zákona se vlastník vozidla musí odevzdat tabulky s přidělenou registrační značkou v případě jeho dočasného nebo trvalého vyřazení z registru motorových vozidel. V případě zániku nebo odcizení vozidla vlastník tabulky neodevzdává (§ 14 odst. 2). Podle § 38 odst. 1 písm. c) nesmí provozovatel provozovat na pozemní komunikací vozidlo, které není opatřeno registrační značkou nebo registrační značkou jiného státu. Podle § 83 odst. 1 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb. se dopustí fyzická osoba přestupku s pokutou do 50 000 Kč, v blokovém řízení do 5000 Kč, pokud jako provozovatel silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla v rozporu s § 7 odst. 2 neumístí na vozidlo tabulku s registrační značkou, v případě právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby jde o správní delikt podle § 83a odst. 1 písm. b) s pokutou do 50 000 Kč. Postihy pro řidiče stanovil přestupkový zákon, 200/1990 Sb. v § 22 odst. 1 písm. a) bodu 1. a 2., podle nějž se přestupku dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích řídí vozidlo, na němž v rozporu se zvláštním právním předpisem není umístěna tabulka státní poznávací značky (registrační značky) nebo je umístěna jiná tabulka státní poznávací značky (registrační značky), než která byla vozidlu přidělena (pokuta od 5 000 Kč do 10 000 Kč a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku) nebo jehož tabulka státní poznávací značky (registrační značky) je zakryta, nečitelná nebo upravena či umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost (pokuta od 10 000 Kč do 20 000 Kč a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku), tyto přestupky nelze projednat v blokovém řízení, a podle odstavce 12 nelze od uložení sankce upustit. Tato přestupková ustanovení byla z přestupkového zákona přesunuta do § 125c odst. 1 písm. a) body 1, 2 zákna č. 361/2000 Sb.

Vyhláška č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, v § 2 písm. a) definuje pro účely vyhlášky tabulku registrační značky jako desku stanovených rozměrů zpravidla z lehké slitiny (s výjimkou zvláštní registrační značky pro jednorázové použití, která je na tvrdém papíru), na níž je vyznačena registrační značka, případně stanoven nálepky. Registrační značku vyhláška definuje jako zápis písmenných a číselných znaků vyznačených na tabulce registrační značky. § 12 vyhlášky upravuje postup v případě ztráty, zničení, poškození nebo odcizení tabulky registrační značky vozidla. Podle tohoto ustanovení v takovém případě „se podává“ žádost o vydání nové tabulky registrační značky a registrační místo přidělí vozidlu novou registrační značku a vydá novou tabulku registrační značky. Provedení tabulky, zejména barevné a rozměrové, popisuje § 24 vyhlášky. § 28 stanoví způsob umístění značky na vozidle: tedy na místo určené konstrukčním řešením vozidla, spodní hranou dole, přibližně vodorovně, vpředu i vzadu (na vozidlech kategorie L jen vzadu, rovněž zvláštní registrační značka pro jednorázové použití jen vzadu), a to vždy buď uprostřed nebo vlevo, ve stanoveném rozmezí výšky.

Odkazy

Reference

Literatura

  • Petr Marinov: České poznávací značky – historie, dnešek, budoucnost, Kampe, Praha, 2007, ISBN 978-80-902955-7-5, [1]
  • Filip Zelený, Dalibor Feuereisl: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, SAXI, Praha, 2011, ISBN 978-80-904767-2-1, [2]

Externí odkazy

Klub přátel poznávacích značek, o.s.