Přeskočit na obsah

Kaplice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Hrnpol (diskuse | příspěvky)
72 editací
značka: revertováno
m editace uživatele Hrnpol (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je FromCzech
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 198: Řádek 198:
== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
* {{Flagicon|Rakousko}} [[Freistadt]], [[Rakousko]]
* {{Flagicon|Rakousko}} [[Freistadt]], [[Rakousko]]
* {{Flagicon|Uganda}} [[Gulu]], [[Uganda]]


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 11. 9. 2021, 21:43

Tento článek je o městě na Českokrumlovsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Kaplice (rozcestník).
Kaplice
Radnice na východní straně náměstí
Radnice na východní straně náměstí
Znak města KapliceVlajka města Kaplice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKaplice
Obec s rozšířenou působnostíKaplice
(správní obvod)
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°44′19″ s. š., 14°29′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel7 562 (2024)[1]
Rozloha40,85 km²
Nadmořská výška537 m n. m.
PSČ382 41
Počet domů1 212 (2021)[2]
Počet částí obce11
Počet k. ú.6
Počet ZSJ18
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Kaplice
Náměstí 70
382 41 Kaplice
podatelna@mestokaplice.cz
StarostaPavel Talíř (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.mestokaplice.cz
Kaplice
Kaplice
Další údaje
Kód obce545562
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaplice (německy Kaplitz) je město v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji, 15 km jihovýchodně od Českého Krumlova na řece Malši při severozápadním okraji Novohradských hor. Žije zde přibližně 7 600[1] obyvatel. Kaplice je obcí s rozšířenou působností. Je zde sídlo Římskokatolické farnosti Kaplice.

Název

České jméno města je obvykle spojeno s kaplí sv. Marie, která byla postavena na místě dnešního kostela sv. Floriána.

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z listiny z roku 1257 v níž papež Alexandr IV. uděluje mariánskému kostelu v Kaplici právo vydávání odpustků. V roce 1317 vyměnil Bavor III. s bratry Vernerem, Rackem a Přibíkem, rytíři z Vitějovic, pořešínské panství a s ním i tržní městečko Kaplice za jejich majetek ve Vitějovicích. Ti se potom psali "z Pořešína".[3]

Městská práva má Kaplice od roku 1382, již předtím byla zmiňována jako městečko a i později byla vedena jako městys.

V roce 1423 husité upálili v Kaplickém kostele faráře, přivlečeného ze Soběnova. Fara byla vypálena a majetek fary byl rozkraden.[3][4][5]

V roce 1428 obdržel kaplický farář Johann, zvaný Kamenička (Cameniczka) finanční podporu od Johanna Ktila z Velenova (Welaun) na obnovu vypáleného fary.[3][4]

13. srpna 1482 udělil král Vladislav Jagellonský občanům Kaplice tzv. mílové právo.[3] Roku 1529 král Ferdinand I. potvrdil kaplickým měšťanům všechna jejich privilegia.[3] 9. prosince 1653 císař Ferdinand III. potvrdil Kaplici sporná privilegia získaná v předcházejících obdobích (právo vařit pivo, právo míle atd.).[3][4]

8. října 1718 vypukl požár, při kterém během dvou hodin vyhořela podstatná část města.[3][4] V roce 1789 císař Josef II. potvrdil hraběcí buquoyské trhové obci Kaplice její, již za císařovny Marie Terezie potvrzená, privilegia.[3]

Dne 15. července 1872 vypukl další požár, při kterém opět vyhořela velká část města.[6]

V roce 1873 byl založen Hasičský požární sbor.[4][6] V roce 1913 byla dána do provozu obecní elektrárna na řece Malši.[4]

Po rozpadu Rakousko-uherské monarchie a skončení první světové války kapličtí občané německé národnosti odmítli uznat hranici nového československého státu v hranicích dřívějšího Království českého a chtěli se připojt k Hornímu Rakousku. 15. listopadu 1918 byl státními orgány v Praze odvolán ze své funkce kaplický hejtman Schöbrle. Ten odmítal uposlechnout s odůvodněním, že podléhá pod vedení nově vytvořené německo-rakouské župy se sídlem v Linci. V polovině listopadu byl v Kaplici zatčen a do Lince internován pražskou vládou jmenovaný emisar Benno Castelinni a Němci odmítli i nadále být vůči ČSR loajální. Proto byly 3. prosince 1918 do Kaplice poslány roty českobudějovického 1. československého pěšího pluku a v Kaplici byla zřízena vojenská posádka.[7][8][4]

9. července 1936 byla Kaplice povýšena na město. Až do konce druhé světové války zde převažovalo německé obyvatelstvo. V roce 1938 byla Kaplice po podpisu Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu jako součást župy Oberdonau. V roce 1945 byla Kaplice obsazena Rudou armádou.

Do roku 1960 Kaplice byla okresním městem. V roce 1990 bylo území historického jádra města Kaplice prohlášeno městskou památkovou zónou.[9] V roce 1997 žilo přímo ve městě 6466 obyvatel a dalších 638 v přičleněných osadách.

Přírodní poměry

Podnebí

Kaplice leží dle Quittovy klimatické klasifikace v oblasti MT3. Jaro je mírné, normálně dlouhé až delší, léto je krátké, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, podzim je mírný, normálně dlouhý až delší, zima je mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá a normálně dlouhá.

Obecní správa a politika

Členění města

Poznámka

Součástí města Kaplice je bývalá osada, dnes samota Rožnov. Osada Jermaly zanikla.

Hospodářství

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří:

  • Brawe
  • Hauser
  • Engel

Doprava

Již od středověku Kaplice ležela na obchodní stezce do Dolních Rakous, zvané kaplická nebo též cáhlovská. Po ní se přepravovala hlavně sůl.

Železniční stanice Kaplice na trati č. 196 České Budějovice – Summerau je mimo území města, asi 4,5 km severoseverozápadně od centra města, na území obce Střítež, jejíž místní část v okolí nádraží se jmenuje Kaplice-nádraží. Samotná Střítež leží asi 2,5 km západně od nádraží. V blízkosti nádraží (necelý kilometr východně) je Rozpoutí, osada města Kaplice. Nádraží bylo uvedeno do provozu po roce 1871, název Kaplice nese od roku 1877. Asi 3,5 km jihozápadně od města je obec a nádraží Omlenice. Přibližně v téže stopě vedla již koněspřežná dráha Linec - České Budějovice, jejíž český úsek byl zprovozněn v září 1827, nejbližší stanici však měla až v Bujanově.

Kolem západního okraje města vede severojižním směrem mezinárodní silnice E55 (silnice I. třídy č. 3). Z Kaplice odbočují silnice II. třídy č. 158 na jihovýchod do Malont a Pohorské Vsi v Novohradských horách, na východ silnice č. 154 do Nových Hradů, kolem nádraží Kaplice vede západovýchodním směrem silnice II/157 z Českého Krumlova do Trhových Svinů.

Kaplice je místním centrem regionální autobusové dopravy. Od 1. září 2004 zde byl na okružní lince zaveden i provoz městské autobusové dopravy (linka č. 330009). Regionální autobusy zajišťují i spojení s nádražím.

Společnost

Školství

  • Mateřské školy
  • Základní školy
  • Gymnázium, Střední odborná škola ekonomická a SOU
  • Gymnázium, Střední Odborná Škola Ekonomická A Střední Odborné Učiliště

Kultura

  • Kulturní dům
  • Kino

Sport

  • Sportovní stadion
  • Motokrosový areál

Festivaly

  • Oktobrfest

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kaplici.

Galerie

  • Kostely sv. Floriána a sv. Petra a Pavla
    Kostely sv. Floriána a sv. Petra a Pavla
  • Kašna s pranýřem na náměstí
    Kašna s pranýřem na náměstí
  • Dům č. p. 32
    Dům č. p. 32
  • Starý pivovar
    Starý pivovar
  • Farské náměstí
    Farské náměstí
  • Lovecké slavnosti
    Lovecké slavnosti

Přírodní zajímavosti v okolí

Osobnosti

Partnerská města

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  3. ↑ a b c d e f g h SAILER, Herbert. Kaplice. 1. vyd. [s.l.]: Svazek měst a obcí regionu Pomalší, 2017. 
  4. ↑ a b c d e f g KAPLICE - Kalendárium Kaplice 2008 [ Zprávy - 2.1.2008 - Historie ]. www.mestokaplice.cz [online]. [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ TOMEK, VÁCLAV VLADIVOJ. Jan Žižka. Praha: V ráji Dostupné online. ISBN 80-900875-7-4. S. 146. 
  6. ↑ a b KAPLICE - Několik historických postřehů o boji proti požárům na Kaplicku - 1.část [ Zprávy - 3.11.2006 - Historie ]. www.mestokaplice.cz [online]. [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ MÖRTL, OTTO. Kaplicko a Novohradsko : historie, krajina, turistické trasy. České Budějovice: Dona 91 pages s. Dostupné online. ISBN 8085463091, ISBN 9788085463095. OCLC 499187035 
  8. ↑ KAPLICE - Hejtman Sagner a Kaplice 1918 [ Zprávy - 26.11.2008 - Historie ]. www.mestokaplice.cz [online]. [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vyhláška Jihočeského KNV ze dne 19. 11. 1990 o prohlášení památkových zón ve městech a obcích Jihočeského kraje

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Kaplice
Části obce
Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Český Krumlov
Benešov nad Černou • Besednice • Bohdalovice • Brloh • Bujanov • Černá v Pošumaví • Český Krumlov • Dolní Dvořiště • Dolní Třebonín • Frymburk • Holubov • Horní Dvořiště • Horní Planá • Hořice na Šumavě • Chlumec • Chvalšiny • Kájov • Kaplice • Křemže • Lipno nad Vltavou • Loučovice • Malonty • Malšín • Mirkovice • Mojné • Netřebice • Nová Ves • Omlenice • Pohorská Ves • Polná na Šumavě • Přední Výtoň • Přídolí • Přísečná • Rožmberk nad Vltavou • Rožmitál na Šumavě • Soběnov • Srnín • Střítež • Světlík • Velešín • Větřní • Věžovatá Pláně • Vyšší Brod • Zlatá Koruna • Zubčice • Zvíkov • vojenský újezd Boletice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kaplice&oldid=20466805“