Ruský chanát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ruský kaganát
9. století Kyjevská Rus 
geografie
Mapa
Mapa znázorňující varjažská/ruská sídla (v červeném) a rozmístění slovanských kmenů (v šedé barvě) v polovině 9. století. Chazarský vliv označen modře.
hlavní město:
(žádné)
obyvatelstvo
národnostní složení:
Seveřané (Rusové), Slované
státní útvar
vznik:
cca rok 830
zánik:
cca 882-899
Státní útvary a území
Předcházející:
Holmgard Holmgard
Čudové Čudové
Vepsové (Běloozero) Vepsové (Běloozero)
Kriviči (Polock) Kriviči (Polock)
Merové (Rostov) Merové (Rostov)
Muronové Muronové
Nástupnické:
Kyjevská Rus Kyjevská Rus

Ruský chanát (rusky: Русский каганат), přesněji však Ruský kaganát (tzn. od turkického panovnického titulu kagan) je moderní historický termín pro hypotetický státní útvar, který se měl rozkládat na území dnešního Ruska v 9. století a v jehož čele měli stát severští vikingové (tj. varjagové, osadníci původem ze Skandinávie, kteří byli slovanským obyvatelstvem přezdíváni jako Rusové[pozn. 1]). V některých západních a arabských historických zdrojích měl vládce Ruského kaganátu jiný, leč obdobný titul, chán[1] (rusky:каган, хакан), odtud název „Ruský chanát“.

Území[editovat | editovat zdroj]

Existuje několik variant, kde se nacházelo území Ruského kaganátu:

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Kmeny ve východní Evropě v 9. století

Ruský kaganát vznikl pravděpodobně v 9. století a byl přímým předchůdcem staroruského státu. Název Ruský chanát se od tohoto období stal základním historickým termínem, který vznikl v dějinách Ruska v druhé polovině 9. století.

Ucelený pohled na dějiny Ruského kaganátu však neexistuje, a to ze dvou důvodů:

Verze prvních písemných zmínek o Ruskem chanátu[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka o tomto chanátu pochází z roku 839, kdy podle staroruských letopisů ještě neexistovala Kyjevská Rus.

9. století[editovat | editovat zdroj]

  • Bertinské anály (839)
CHAN NÁRODA RUSKÉHO (rusky: хакан народа Рос)

V oficiální franské kronice je záznam textu s názvem Povídání o byzantském poslu. Text hovoří o tom, jak 18. května 839 přišel na dvůr posel Ludvíka I. Pobožného s požadavkem, aby uznal existenci Ruského chanátu[6].

CHAN NORMANŮ (rusky: хаган норманнов)

V odpovědi na poselství byzantského císaře Basileia I. Ludvík II. Vede spor o titulech zahraničních vládců a tvrdí, že Frankové - na rozdíl od Byzantinců - nazývali chanátem pouze stát Avarů, a ne Chazarů nebo Normanů [7] [8].

O čem projednával v ztraceném listu Basileios I. není známo. Normani (doslovný překlad tzv. Severní lidé) se v tomto případě ztotožnili s Rusy na základě antologických a latinských pramenů z toho období [9] [10].

10. století[editovat | editovat zdroj]

  • Arabsko-perští geografové (Ibn Rusty, Chudul Al-Alam)
CHÁN RUSI (rusky: хакан рус)

V souhrnném díle Anonymní zeměpisné zápisky z 9. století se nachází nejstarší možná zmínka o východní Evropě z arabského světa. Na jeho stránkách se Ibn Ruste a Hubl Al-Alam shodují v názoru, že Rusové se od Slovanů liší tím, že žijí na ostrovech a jejich panovník má titul chán [11].

11. století - 12. století (Kyjevská Rus)[editovat | editovat zdroj]

Metropolita Kyjevské Rusi patriarcha Ilarion ve svých traktátech (Slovo o zákonu a milosti a Vyznání víry) nazývá chánem Vladimíra I. jako „Velkého chána naší země“ a jeho syna Jaroslava I. Moudrého zase „Blahověrným chánem Jaroslavem“.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Sami Slované toto označení přijali postupně za své.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kagan - původem turkický titul, který měli vládci turkických kočovných kmenů. Pravděpodobně ho Rusové převzali od Chazarů. Pro Rusy byl symbolem velké snahy o vytvoření státu, aby se mohly vyrovnat Chazarům a zároveň soupeřit s nimi o kontrolu nad slovanskými kmeny. Podle méně známých zdrojů (Peter Golden, Omeľjan Josifovič Pricak) naopak symbolizoval vazalskou závislost Rusů na Chazarech. V historických pramenech z 10. století se titul ve vztahu k vládcem Ruska nepoužíval. Svědčí to o tom, že to v té době ho nebylo zvykem používat. Předpokládá se však, že v tomto období se používal neoficiální, právě pro to, že titul neměl křesťanský původ. Ale obdobného titulu chán se objevuje v řadě staroruských textů z 11. a 13. století. Titul byl totiž přiznán kievským knížatům.
  2. Boris Alexandrovič Rybakov, Lev Nikolajevič Gumilev, Anatolij Petrovič Novoselcev, Alexander Vasilijevič Nazarenko
  3. Georgij Vladimirovič Bernadskij, Valentin Vasiljevič Sedov.
  4. Elena Sergejevna Galkin
  5. Vasilij Vladimirovič Barto, Omeljan Josifovič Pricak, Konstantin Zuckerman
  6. ... že oni, t.j. národ, se nazývají Rusové (Rhos) a král (rex), který měl titul chán (chacanus) je poslal spolu s Teofilem za ním. On (Theofil) prosil ..., aby z milosti císaře a s jeho pomocí se přes jeho zemi bezpečně dostali do své vlasti, protože cesta, kterou do Konstantinopole přijeli ležela na území Barbarů. Sám Theofil si nepřál, aby se vrátili stejnou cestou, aby se jim něco špatného nestalo. Císař si důkladně prostudoval proč k němu Theofil s posly přišel a zjistil, že tito lidé jsou z národa Švédů (Sueones), proto je pokládal spíše za sabotéry (i v jejich, i ve své zemi), než za přátelský národ. Rozhodl se je tedy dlouho zadržet, dokud se nevyjasní jak to vlastně s nimi je - zda k němu přišli s čistými úmysly nebo ne.Annales Bertiniani, rok 839.
  7. My nazýváme chanátu stát Avarů, a ne Chazarů ani Normanů a vládce Bulharů se nenazývá státníkem, ale králem nebo panovníkem. ( 'PŘEKLAD do latiny V BODĚ 4'.)
  8. Chaganum vero nos prelatum Avarum, non Gazanorum aut Nortmannorum nuncupari repperimus, neque principem Vulgarum, sed regem, vel. Dominum Vulgarum. Chronicon Salernitanum.
  9. Joan Jáhen: Benátská kronika, 10. - 11. století.
  10. Liutprand z Cremony - diplomat a posel žijící v letech 949 - 968 v Konstantinopol e.
  11. Viz článek Rusové.