Rtyně v Podkrkonoší
| Rtyně v Podkrkonoší | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Úpice |
| Obec s rozšířenou působností | Trutnov (správní obvod) |
| Okres | Trutnov |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°30′19″ s. š., 16°4′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 932 (2023)[1] |
| Rozloha | 13,89 km²[2] |
| Katastrální území | Rtyně v Podkrkonoší |
| Nadmořská výška | 405 m n. m. |
| PSČ | 542 33 |
| Počet domů | 905 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Hronovská 431 542 33 Rtyně v Podkrkonoší mesto@mestortyne.cz |
| Starosta | Stanislav Řezníček |
| Oficiální web: www | |
  Rtyně v Podkrkonoší | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 579637 |
| Kód části obce | 143146 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rtyně v Podkrkonoší je město v okrese Trutnov. Leží v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách pod Jestřebími horami. Obec leží na Rtyňce v povodí Úpy ve Rtyňské brázdě. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.
Dominantu města tvoří stará zvonice z roku 1544 u kostela svatého Jana Křtitele. Několikasetleté hornické tradici je věnována expozice Městského muzea. Ze Rtyně a z nedalekých Malých Svatoňovic vycházejí naučné stezky po hornických dílech v Jestřebích horách.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Německý překlad názvu Rtyně byl Hertin.
Rtyně byla dějištěm selského povstání v roce 1775, jež vedl rtyňský rychtář Antonín Nývlt.
Významný vliv na rozvoj města měla těžba černého uhlí. Při severozápadní hranici obce je areál Dolu Zdeněk Nejedlý I s haldou dominující spolu s Čertovým kopcem celé rtyňské kotlině. Důlních děl je ovšem na území Rtyně víc.
Symboly obce[editovat | editovat zdroj]
Na Rtyňském znaku je stará zvonice s mlátkem a kladivem na modrozeleném pozadí, je to reference na zdejší uhelné doly.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Rtyně leží při silnici I/14 mezi Trutnovem a Náchodem. Ve Rtyni jsou dvě vlakové zastávky (Rtyně v Podkrkonoší a Rtyně v Podkrkonoší zastávka), které leží na trati Jaroměř–Trutnov.
Sport[editovat | editovat zdroj]
V Rtyně sídlí florbalový klub FBC Orel Rtyně v Podkrkonoší, jehož mužský A tým hraje divizi mužů (4. nejvyšší soutěž).[4]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
_-_kostel_sv._Jana_K%C5%99titele_a_zvonice.JPG)
- Stará rychta č. p. 1, zděná, z roku 1748[5]
- Lidová architektura – dům č. p. 53 je nejstarší dochovaná roubenka v Čechách postavená patrně v letech 1547 až 1548;[6] č. p. 24 (počátek 19. století), č. p. 125 (1841)[5]
- Kostel svatého Jana Křtitele (1679)[5]
- Dřevěná zvonice, štenýřová, dole osmiboká (1592). Jde o typově mimořádně hodnotný příklad pozdně gotického stavitelství, mající na území Čech obdobu pouze ve zvonici kostela sv. Filipa a Jakuba v Mnichovicích (okres Benešov).[7]
- Vodní mlýn
- Socha krále Davida (1730), z dílny Matyáše Bernarda Brauna, před vchodem na hřbitov[5]
- Socha sv. Jana Nepomuckého (1862)[5]
- Kříž s reliéfem P. Marie na podstavci (1797)[5]
- Kříž (1794), u lesa Krákorka[5]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- David Antonín Nývlt (1696-1772), správce náchodského zámku
- Antonín Nývlt (1721-1782), rychtář
- Antonín Hejna (1795-1844), rychtář
- Karel Koleta (1887-1948), hudební skladatel
- Čeněk Koleta (1876-1967), kapelník
- Antonín Nývlt (1885-1952), hudební skladatel
- Sigismund Bouška (1867–1942), farář, spisovatel[8]
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Halštrov, Německo
Jelcz-Laskowice, Polsko
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Divize - skupina C. www.ceskyflorbal.cz [online]. Český florbal [cit. 2023-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3. Praha: Academia, 1980. Kapitola Rtyně v Podkrkonoší /Trutnov/, s. 262.
- ↑ MUŽÍKOVÁ, Jiřina. Ve Rtyni v Podkrkonoší donedávna netušili, že v ní stojí nejstarší česká roubenka. Rozhlas.cz [online]. 2016-03-17 [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.
- ↑ KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. Praha: Libri, 1995. ISBN 80-901579-7-1. S. 199.
- ↑ Rtyňští rodáci a významné osobnosti. farnost.rtyne.sweb.cz [online]. [cit. 2010-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-27.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Rtyně v Podkrkonoší na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rtyně v Podkrkonoší na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Rtyně v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Rtyně v Podkrkonoší v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky Města Rtyně v Podkrkonoší
- Pohled na rtyňské náměstí na Rtyne.net
- FBC Orel Rtyně v Podkrkonoší
