Portál:Informační věda a knihovnictví/Vybraný informační zdroj/Archiv/2012
13[editovat zdroj]
Datum zveřejnění v rubrice: 14. prosinec 2012
Dobrý král Václav (anglicky Good King Wenceslas) je oblíbená anglická koleda zpívaná při příležitosti svátku sv. Štěpána (26. prosinec). Koleda byla poprvé vydaná v roce 1853, hudba vychází z jarní koledy Tempus adest floridum ze 13. století a autorem textu je John Mason Neale, který přeložil báseň Václava Aloise Svobody. Koleda vypráví o dobrém panovníkovi Václavovi, vlastně českém knížeti svatém Václavovi, který pomáhá na svátek křesťanského prvomučedníka se svým pážetem chudému poddanému, a když přírodní podmínky zimy a noci pomoc ztěžují, koná i zázraky.
Koleda má několik překladů do češtiny, známější „Dobrý král Václav“ od Pavla Jurkoviče, starší „Náš předobrý král Václav“ od neznámého autora. ...
12[editovat zdroj]
Datum zveřejnění v rubrice: 14. srpen 2012
Hippokratova přísaha je přísaha skládaná lékaři, která obsahuje základní etické principy jejich povolání. Je tradičně připisována Hippokratovi nebo některému z jeho žáků, ale její postoje mohly mít kořeny i v učení Pythagorejců.
Její dnešní text se liší od původního v rámci jednotlivých zemí či dokonce i jednotlivých lékařských škol. V řadě moderních verzí bylo např. vypuštěno odvolávání se na bohy, slib o vyučování lékařství pouze mužům a také části, které lékaři zakazují vyvolat potrat a provádět eutanázii.
Text přísahy[editovat zdroj]
Přísahám a volám Apollóna lékaře a Asklépia a Hygieiu a Panakín a všechny bohy a bohyně za svědky, že budu tuto smlouvu a přísahu dle svých možností a dle svého svědomí dodržovat.Toho, kdo mě naučil umění lékařskému, budu si vážit, jako svých rodičů a budu ho ze svého zajištění podporovat. Když se dostane do nouze, dám mu ze svého, stejně jako i jeho potomkům dám a budou pro mne jako moji bratři. Pokud po znalosti tohoto umění (lékařského) zatouží, budu je vyučovat zdarma a bez smlouvy. Seznámím své syny a syny svého učitele a všechny ustanovené a na lékařský mrav přísahající s předpisy, přednáškami a se všemi ostatními radami. Jinak však s nimi neseznámím nikoho dalšího.
...
Do všech domů, kam vstoupím, budu vstupovat ve prospěch nemocného, zbaven každého vědomého bezpráví a každého zlého činu. Zvláště se vystříhám pohlavního zneužití žen i mužů, svobodných i otroků. Cokoli, co při léčbě i mimo svou praxi ve styku s lidmi uvidím a uslyším, co se nesmí sdělit, to zamlčím a uchovám v tajnosti.
Když tuto přísahu dodržím a neporuším, nechť ve svém životě i ve svém umění skromně dopředu postoupím. Tak získám si vážnost všech lidí po všechny ty časy. Když ale zákazy přestoupím a přísahu poruším, nechť stane se pravý opak. ...
11[editovat zdroj]
Datum zveřejnění v rubrice: 10. srpen 2012
PubMed je volně přístupné rozhraní k databázi MEDLINE, která obsahuje citace a většinou i abstrakta biomedicínských odborných článků v angličtině i národních jazycích. U většiny článků je i odkaz na plný text, ten však již může být zpoplatněn vydavatelem příslušného časopisu. PubMed je provozován United States National Library of Medicine a National Institutes of Health jako část informačního systému Entrez. ...
10[editovat zdroj]
Datum zveřejnění v rubrice: 18. červen 2012
Kronika města Kocourkova je kniha o fiktivním městě Kocourkově, kterou pro děti napsal a ilustroval Ondřej Sekora. Autor v díle popisuje jednak charaktery osob (počínaje chytrými dětmi, kteří se o výprask za zlobení přihlašují tehdy, když na trestacím provazovém kalendáři nejsou uzly), jednak s mnoha podrobnostmi popisuje (podle jeho soudu nejvýznamnější) dějinné události města.
O věrohodnosti Kroniky lze však mít oprávněné pochybnosti. Jak totiž autor sám uvádí, „nikdy jsem tam nebyl a všechno o Kocourkově jsem slyšel od svého tatínka a také jemu to vyprávěl jeho tatínek“ – uvážíme-li tedy, že veškeré vědomosti o Kocourkově Sekora načerpal nejvýše do věku svých sedmi let, a že do hry vstupuje i zkreslení dvojím ústním podáním bez doloženého písemného záznamu, musíme všechny údaje o Kocourkovu brát s rezervou.
Obyvatelstvo Kocourkova[editovat zdroj]
Obyvatelé Kocourkova jsou nejchytřejší lidé na světě. ...
09[editovat zdroj]
Datum zveřejnění v rubrice: 16. květen 2012
Pojďte pane, budeme si hrát (1965) je krátkometrážní animovaný seriál Břetislava Pojara o dvou medvědech.
Seznam dílů[editovat zdroj]
- Potkali se u Kolína
- Jak jeli k vodě
- K princeznám se nečuchá
- Jak jedli vtipnou kaši
- Držte si klobouk
- Jak šli spát
- Co to bouchlo
- Psí kusy
- O pardálu, který voněl
- A neříkej mi Vašíku
- Nazdar kedlubny
Díly 1–6 namluvil Rudolf Deyl mladší, díly 7–11 František Filipovský. ...
08[editovat zdroj]
Datum zveřejnění v rubrice: 2. květen 2012
Máj je lyrickoepická skladba Karla Hynka Máchy vydaná roku 1836. Bývá považována za vrcholné dílo českého literárního romantismu. Mácha v této skladbě zcela vybočil z obrozeneckého programu 1. poloviny 19. století a pojal ji jako osobní zpověď rozervaného romantického člověka plného nejistot a otázek po smyslu života.
...
V době, kdy česká literatura měla plnit především osvětový, výchovný a vlastenecký účel, nebylo toto dílo pochopeno a přijato. Mácha byl obviňován jako nihilista a epigon Byronův.
František Ladislav Čelakovský píše v dopise Josefu Krasoslavu Chmelenskému ze 13. května 1836: „Mně se všecko zdá, že máj letošní mstí se na nás, že tak šibeničnicky bylo o něm zpíváno. Nešťastný básník i s celou svou romantikou! Kozla nám po ní, ježto ovoce a tudy i víno – blaho básníků –, jak slyším, na všecky strany pomrzlo. A také okurky – jsou všecky ty tam! ...
07[editovat zdroj]
Datum zveřejnění v rubrice: 18. duben 2012
Ubavit se k smrti (anglicky: Amusing Ourselves to Death) s podtitulem Veřejná komunikace ve věku zábavy je kniha amerického mediálního teoretika Neila Postmana, která vyšla v roce 1985 v USA, v Česku se dočkala dvou vydání (Mladá fronta - 1999 a 2010) v překladu Ireny Reifové.
Postman se v předmluvě zabývá rozpory mezi Orwellovou a Huxleyho vizí v jejich stěžejních dílech 1984 a Konec civilizace. Podle Postmana v Orwellově 1984 se autor obával, že vláda zakáže knihy a přístup k informacím; obával se, že by vláda mohla skrývat před lidmi pravdu, a tak by se z lidí stala armáda zajatců; obával se, že lidstvo bude ovládáno pomocí nenávisti. Zatímco Huxley v Konci civilizace se obával, že lidé přestanou číst knihy sami od sebe; varoval před zahlcením „bezcennými“ informacemi, což v lidech vyvolá egoismus a pasivitu; varoval před tím, že pravda se utopí v moři bezvýznamností; varoval, že z lidstva se stane kultura trivialit; obával se, že lidstvo bude ovládáno pomocí slasti. Podle Postmanových slov se kniha zabývá tím, že pravdu měl Huxley. ...
06[editovat zdroj]
Datum zveřejnění v rubrice: 28. březen 2012
Tati, tobě přeskočilo (anglicky Papa you are Crazy) je novela od amerického spisovatele Williama Saroyana z roku 1957.
Kniha je napsána tak, jako by ji vyprávěl autorův syn Aram, jenž se však v ději jmenuje Petr. Sestává z řady krátkých kapitol; každá z nich nese jednoslovný název a kromě příběhu většina z nich pojednává o obecných otázkách lidských vztahů a života. Novela má optimistické vyznění. ...
05[editovat zdroj]
Datum zveřejnění v rubrice: 7. březen 2012
Rozhovory od krbu (anglicky: Fireside chats) byla série třiceti pravidelných večerních rozhlasových vysílání amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta v letech 1933 až 1934, v nichž občanům Spojených států vysvětloval svou politiku. Kromě výše uvedeného byl jejich cílem též kontakt s občany a získání jejich důvěry. Počátek těchto Rooseveltových neformálních projevů se datuje k 12. březnu 1933 do dob Velké hospodářské krize. Svojí délkou byly relativně krátké a trvaly od patnácti do čtyřiceti pěti minut. Zvláštní důraz byl kladen na to, aby jim porozuměli i méně vzdělaní Američané, a proto zhruba 8 procent slov použitých v projevu patřilo do 1000 nejpoužívanějších anglických slov. ...
04[editovat zdroj]
Datum zveřejnění v rubrice: 22. únor 2012
Navržení krátké o obnovení škol v Království Českém je kniha Jana Amose Komenského, kde prezentuje své názory na reformu školství v Českých zemích.
Komenský je jednoznačným zastáncem svobodného, rovného a demokratického přístupu ke vzdělání. Všechny děti do 12 let by se měly naučit číst a psát ve svém mateřském jazyce. Školy by měly sloužit nejen jako informační zdroj pro žáky, nýbrž i jako výchovný a formující prostředek, a to v duchu křesťanských mravů a víry.
Komenský vycházel ze své představy o etapách vývoje člověka a jeho výchovy a vzdělávání. K růstu lidského těla, ale i mysli a vědomostí postačuje 24 let. Těchto 24 let rozdělil na 4 etapy po 6 letech, které nazval jako tzv. „sexenia“. Každý rok sexenia odpovídá jedné „classis“, během které je nutno zvládnout určitý úkol – „pensum“. Pensum má být také přiměřeně rozplánováno podle Komenského didaktických zásad – od jednoduchého ke složitému, od známého k neznámému. Každý rok je nutné, aby žák penzum splnil a postoupil tak do další třídy. ...
03[editovat zdroj]
Datum zveřejnění v rubrice: 8. únor 2012
P jako pivo (anglicky B Is for Beer) je zatím poslední román Thomase Robbinse. Jde o knihu o pivě pro děti. Její příběh pojednává o malé holčičce Gracii Perkeové, která se chce dozvědět, proč dospělým chutná pivo, ale sama ho nesmí ochutnat. ...
02[editovat zdroj]
Datum zveřejnění v rubrice: 1. únor 2012
Naše nynější krize je politicky zaměřená práce Masaryka, která poprvé vyšla v roce 1895 (jako Naše nynější krise, starší pravopis). Bezprostředně navazuje na předchozí práci Česká otázka a zaměřuje se hlavně na soupeření v rámci české politické scény.
Otázku české pozice v rámci celé Evropy opět řeší spíše okrajově. Stejně jako v České otázce i zde se staví proti patetickému „hejslovanění“. Odmítá výpady některých mladočechů, podle nichž se realisté, „zkažení západní kulturou“, staví proti české a slovanské myšlence. Jak píše: „Naší odpůrcové posud neučinili opravdovějšího pokusu, aby nám vyložili, co je podle jejich mínění kultura česká a slovanská, co je kultura západní a v čem hledat přednost a výbornost oné a podřízenost a zhoubnost této.“
Skutečně mezinárodním postavením českého národa se ovšem Masaryk v té době ještě nezabývá. Některými formulacemi otázku samostatnosti českého státu explicitně odsouvá na vedlejší kolej. „Nepodceňuji státu a jeho moci, avšak stojím podle svého přesvědčení především o politiku vnitřní… Nevěřím ve všemohoucnost státní a tedy nevěřím ani ve všemohoucnost státu českého… V pouhém státním právu spása naše není. Rozumí se (a řekl jsem to), že nemám ničeho proti státoprávnímu úsilí politickému, tvrdím jen, že primum necessarium je vzdělání a mravnost.“ ...
01[editovat zdroj]
Datum zveřejnění v rubrice: 25. leden 2012
Dášeňka čili život štěněte je kniha pro děti z roku 1933, kterou napsal, ilustroval a fotografiemi doprovodil Karel Čapek. Vypráví o narození a růstu štěňátka – foxteriéra Dášeňky, obsahuje také psí pohádky a bajky.
Děj[editovat zdroj]
Dášeňka čili život štěněte je klasická knížka nejen pro malé čtenáře o malém nezbedném štěněti. Dášeňka je drsnosrstý teriér a "trápí" nejen svou maminku Iris, nýbrž i svého páníčka Karla Čapka. Karel Čapek tentokrát je autorem obrázků i fotografií.
Nejprve se dozvíme, jak Dášeňka roste, jaké jsou její první krůčky a jak objevuje svět - především svými zoubky. V dalších kapitolách si potom přečteme, jak je složité vyfotit malou psí slečnu, která neposedí. Autor však vymyslel a i čtenáři nabídl několik pohádek pro malé pejsky. ...