Pokratice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pokratice
Pokratická ulice s restaurací U kapličky

Pokratická ulice s restaurací U kapličky

charakter sídla: část obce
PSČ: 412 01
součást obce: Litoměřice
okres: Litoměřice
historická země: Česko
katastrální území: Pokratice (3,89 km²)
nadmořská výška: 205 m
Pokratice
Red pog.png
Pokratice
Pokratice, Česko
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Pokratice (něm. Pokratitz) (205 m n. m.) je bývalá vesnice ležící na jižním svahu Českého středohoří severně od města Litoměřice, dnes je součástí tohoto města (severozápadní část).

Pokratice je také název katastrálního území o rozloze 3,89 km2.[1] V katastrálním území Pokratice leží i Mentaurov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve 14. století ves patřila rodu Kamýků z Pokratic. Jindřich z rodu Kamýku z Pokratic postavil hrad Kamýk, který roku 1319 dostal jako léno od krále Jana. V té době zde stával kostel a tvrz. Vesnice byla známa svými vinicemi, kterým se na vápencových svazích velmi dařilo. Roku 1461 Vilém z Konic a Kamýku prodal Pokratice s tvrzí a dvorem Martinovi ze Třtice. Poté se vrátila do vlastnictví Zikmunda Kamýka z Pokratic. V roce 1593 zdědila tvrz Pokratickou i s jeho podílem ve vsi dcera Eva, která byla provdána za Flavína z Rotenfeldu. V 16. století zde stály dvě tvrze, Henikovská a Hurtovská, jež obě získal v roce 1595 synovec Flavína z Rotenfeldu Jan Kechl z Hollensteina. Po bitvě na Bílé hoře byl Václav Kamýk z Pokratic roku 1626 odsouzen a jeho statek zvaný Henichovský v Pokraticích za 4457 kop odhadnutý a prodaný císařem konventu kláštera dominikánského sv. Maří Magdaleny v Menším Městě Pražském. Ostatní grunty za 2410 kop se ujala obec Litoměřice. 20. srpna 1796 se zde narodil známý loupežník Václav Babinský lidově zvaný Venca z Pokratic. V horní části vsi byla v roce 1815 postavena empírová kaplička, která se dochovala do dnešních dnů. Podle písemných zmínek z roku 1890 zde stálo 174 domů, v nichž žilo 861 obyvatel. Ve vesnici stálo několik mlýnů při Pokratickém potoce a také několik pil. V roce 1905 byla postavena další kaplička na rohu Březinovy cesty v secesním slohu (zanikla v 80. letech 20. století). Počátkem 20. století zde byla uvedena do provozu základní škola o dvou třídách, později se rozrostla na pět tříd, od roku 1981 sloužila jako budova Lidové školy umění (dnes budova nese název Lékařský dům s několika menšími ambulantními zdravotnickými zařízeními a v sousedství se nachází lékárna). Po povodních z rozvodněného Pokratického potoka v roce 1929 bylo v následujících letech vybudováno zděné koryto potoka. S výstavbou sídliště v 80. letech 20. století došlo k zatrubnění pravostranného přítoku z tzv. Hervertovy rokle. Po druhé světové válce došlo k odsunu obyvatel německé národnosti, kteří zde žili v naprosté většině. Následoval příchod obyvatel z vnitrozemí a v době komunistické moci v zemi došlo k značné devastaci obce. V 80. letech 20. století velká část vesnice ustoupila sídlištní výstavbě. Pokratice jsou součástí města Litoměřice od 50. let 20. století.

Empírová kaplička v Pokraticích z roku 1815

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dnes z původních Pokratic zůstaly stát hlavně domy po levé straně silnice směrem z Litoměřic na Sebuzín (Pokratická ulice) a pár domů nad sídlišti, pravou části bývalé vesnice zabírá sídliště Pokratice I. a II z druhé poloviny 80. let 20. století. V dolní části bývalé obce stojí sídliště Družba pocházející ze 70. let 20. století. Z původní vesnice v sídlišti Pokratice zůstala stát pouze malá kaplička se zvoničkou na bývalé návsi, dnes se nachází na otočce autobusů litoměřické MHD při křížení ulic U kapličky a Pokratická. Uprostřed sídliště se v areálu zdejší základní školy dochovala dřevěná roubená chalupa. V minulosti nedaleko odtud zde stávala kovárna, která prý byla rodištěm zdejšího nejznámějšího rodáka lupiče Václava Babinského. Po roce 1989 vzrůstá výstavba rodinných domů a dnes již tato část města zástavbou splývá s obcí Miřejovice.




Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Mezi nejdůležitější zdejší sportoviště patří Pokratická sokolovna patřící dnes Asociaci sportu pro všechny. Mezi nejúspěšnější zdejší sportovní discipliny patří skoky na trampolíně.
  • V provozu je i fotbalové hřiště.
  • Sportovnímu vyžití slouží i tělocvična zdejší nové základní školy.
  • Na pozemcích bývalého kravína někdejšího Státního statku Litoměřice vyrostl nový areál pro BMX cyklistiku.
Bývalá základní škola v Pokraticích dnes slouží jako Lékařský dům

Obchod[editovat | editovat zdroj]

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

  • 2 lékárny (jedna v sousedství Lékařského domu, druhá mezi sokolovnou a nákupním střediskem Družba)
  • dětské zdravotní středisko U kapličky
  • lékařský dům v bývalé budově místní školy

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Severně od Litoměřic na okraji Pokratic se nachází národní přírodní památka Bílé stráně. V údolí pod Bílými stráněmi protéká Pokratický potok, podél něhož je vedena červená turistická značka. Jedná se o místo hojně navštěvované obyvateli města. Nedaleko se nachází také Mostná hora s rozhlednou (východním směrem) a čedičový skalní suk Kočka. Po silnici k obci Hlinná leží vrch Velké Hradiště a Malé Hradiště z jejich vrcholu se otevírá pohled do širokého okolí, hlavně na nedaleké Litoměřice a dolní Polabí a Poohří s horou Říp jihovýchodně a hradem Házmburk jižně. Dalšími okolními vrchy jsou Bídnice (západně) a Radobýl (jihozápadně), pod nimi pak se nalézá bývalá podzemní továrna Richard.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2012-03-23]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Pokratice ve Wikimedia Commons