Skoky na trampolíně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
WAGC DMT.jpg

Skoky na trampolíně jsou sportovní odvětví, při němž jednotliví závodníci předvádějí ve vzduchu akrobatické prvky. Ty mohou být prováděny v poloze skrčmo, schylmo, toporně v podobě jednoduchých skoků či složitějších kombinací jednoduchých i vícenásobných salt vpřed, vzad a vrutů. Skoky na trampolíně jsou od roku 2000 součástí letních olympijských her.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Údajně prvními průkopníky skákání na trampolíně byli Eskymáci jež k vyhazování používali mroží kůže. Ve středověku zase artisté při své vzdušné akrobacii poskakovali na pružných prknech, s jejichž pomocí se dostávali do úctyhodné výšky.

Trampolínu jako takovou poprvé sestrojil francouzský akrobat du Trampoline, který využil odrazových schopností záchranné sítě pod visutou hrazdou a upravil ji pro samostatná cvičení odvážných a atraktivních skoků.

Novodobá historie skákání na trampolíně začala ve čtyřicátých letech dvacátého století:

  • 1936 - Mistr USA ve skocích do vody George Nissen postavil vlastní trampolínu a nechal ji patentovat. V následujících letech začal vytvářet školu skákání na trampolíně, uskutečnil řadu exhibic a vydal první metodické materiály. Stal se tak průkopníkem novodobého skákání na trampolíně
  • 1947 - první závod ve skocích na trampolíně v Dallasu (Texas, USA)
  • 1964 - první mistrovství světa v soutěžích jednotlivců (Londýn, UK)
  • 1965 - první mistrovství světa v soutěžích synchronních dvojic (Lafayette, Francie)
  • 1969 - první mistrovství Evropy (Paříž, Francie)
  • 1997 - Mezinárodní olympijský výbor schválil zařazení soutěží jednotlivců do programu Olympijských her 2000 v Sydney

Trampolining v ČR[editovat | editovat zdroj]

  • 1960/70 - Do Československa bylo dovezeno několik trampolín značky Nissen a trampolína tak byla doplňkově zařazena do přípravy sportovních gymnastů a především skokanů do vody.
  • 1975 - První Mistrovství České republiky (Litoměřice)

Pravidla[editovat | editovat zdroj]

Základem hodnocení skoků na trampolíně je posuzování obtížnosti a kvality provedení jednotlivých prvků v sestavách. Pravidla přitom mají vést skokany k tomu, aby na závodech zařazovali jen takové prvky, které mají bezpečně zvládnuté z tréninku.

Závodníci předvádějí 10 prvkové sestavy. Sestavy hodnotí 5 rozhodčích provedení + 2 rozhodčí obtížnosti. Nejvyšší a nejnižší známka za provedení se škrtá, zbylí 3 se sečtou a připočítá se koeficient obtížnosti. Výchozí známkou každého rozhodčího provedení je 10, ze které odečítá jednotlivé desetiny za případné chyby.

Závod se skládá z povinné/první sestavy, volné sestavy a finálové sestavy.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]