Michail Kalašnikov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Michail Timofejevič Kalašnikov
Michail Kalašnikov na tiskové konferenci v Kremlu pořádané 10. listopadu 2009
Michail Kalašnikov na tiskové konferenci v Kremlu pořádané 10. listopadu 2009
Narození 10. listopadu 1919
Iževsk
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí 23. prosince 2013 (94 let)
Národnost ruská
Znám(á) jako konstruktér
Soubor:Michail Timofejewitsch Kalaschnikow Izhevsk.jpg
Socha Michaila Kalašnikova stojí před Kalašnikovým muzeem v městě Iževsk
Soubor:Mikhail Kalashnikov.jpg
Kalašnikov (1949)

Michail Timofejevič Kalašnikov (10. listopadu 1919, Iževsk23. prosince 2013) byl ruský konstruktér pěchotních zbraní.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Před válkou[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 10. listopadu 1919 ve vesnici Kurja v Altajské oblasti. Byl sedmnáctým dítětem Timofěje Alexandroviče Kalašnikova a Alexandry Frolovny Kalašnikové. Po ukončení základní školy se vyučil zámečníkem u Sibiřsko-turkestánské dráhy ve stanici Mataj. Po vyučení zde nastoupil jako mechanik. Na podzim roku 1938 nastoupil základní vojenskou službu. Již zde se projevil jeho technický talent tím, že vyrobil počitadlo výstřelů k tankovému kanónu a přizpůsobil pistoli Tokarev TT 30/33 ke střelbě zevnitř tanku. Jelikož začala druhá světová válka, neměl již šanci zavést tyto novinky do praxe. Jako tankista bojoval v 1. tankové armádě maršála Katukova, v říjnu 1941 se zúčastnil bitvy o Brjansk, kde utrpěl vážné zranění ramene po zásahu jeho tanku BT-7. Byl převezen do nemocnice ve městě Jelec, kde z nemocniční knihovny získal první poznatky o konstrukci zbraní.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Po propuštění z nemocnice dostal šestiměsíční dovolenou, kterou využil ke konstrukci svého prvního samopalu. Během zkoušek se zjistilo, že samopal funguje bez problému a tak dostal šanci provést vylepšení zbraně v Moskevském leteckém institutu. Po přezkoumání vylepšeného modelu A. A. Blagonravem, byl na jeho doporučení Kalašnikov převelen do GAU (Glavnovo artilerijskovo upravlenija) – Hlavní dělostřelecký úřad.

Ke konci Velké vlastenecké války, v roce 1944, začal konstruovat automatickou pušku pro nový náboj 7,62x39 mm vzor 43. Po splnění všech podmínek byla zbraň v roce 1949 zavedena do výzbroje jako AK-47. Výroba probíhala v Iževské zbrojovce „Motozavod“. Vyrobeno bylo přibližně 70 miliónů kusů AK-47, z čehož přibližně polovina byla vyrobena v Rusku.

V roce 1971 získal titul doktor technických věd a několik období byl poslancem Nejvyššího sovětu SSSR. Ke stáru byl na penzi v Iževsku, kde mu bylo uděleno čestné občanství. Nadále aktivně spolupracoval s Iževskou zbrojovkou, kde pracuje také jeho syn Viktor. Dále působil jako konzultant firem Rosvooruženije a Rosobornexport.

Dne 17 listopadu 2013 byl hospitalizován na jednotce intenzivní péče v Iževsku, kde o měsíc později zemřel.[1]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Novinky, ČTK. Zemřel konstruktér legendární zbraně Kalašnikov. Novinky.cz [online]. 2013-12-23 [cit. 2013-12-23]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]