SKS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o samonabíjecí karabině. Další významy jsou uvedeny v článku SKS (rozcestník).
SKS
SKS-45
Typ samonabíjecí puška
Místo původu SSSR SSSR
Historie služby
Ve službě SSSR SSSR a mnoho dalších
Historie výroby
Konstruktér S. G. Simonov
Navrženo 1944
Základní údaje
Hmotnost 3,85 kg
Délka 1020 mm
Délka hlavně 521 mm
Typ náboje 7,62 x 39 mm
Ráže 7,62 mm
Úsťová rychlost 735 m/s
Maximální dostřel 1000 m
Zásobování municí nábojová schránka na 10 nábojů

Samonabíjecí Karabina Simonov 45 (rusky Самозарядный карабин системы Симонова) je samonabíjecí karabina sovětské výroby vyráběná v letech těsně po druhé světové válce a rozšířená dosud v rozvojových zemích celého světa.

Historie a použití[editovat | editovat zdroj]

Jugoslávská SKS M59/66
SKS může být rychle nabíjena díky použití jednorázových pásků na 10 nábojů

Karabinu sestrojil S. G. Simonov, k jejímu zavedení do armády došlo s prvními automaty Kalašnikov, což byl i důvod k jejímu rychlému vyřazení z výzbroje sovětské armády (Kalašnikov byl celkově výhodnější). Ponechána byla pouze k ceremoniálním účelům.

Jednoduchá, odolná a výkonná karabina SKS se rozšířila po celém území sovětské sféry vlivu a v mnoha rozvojových zemích. Používána byla v Africe, na Středním východě i v jihovýchodní Asii.

Karabina SKS 45 byla vyráběna v Jugoslávii pod označením M59 nebo varianta M59/66, která je osazena nástavcem a mířidly pro střelbu granátů. Další zemí kde se modifikace SKS 45 uplatnila je Čína, zde byla karabina zavedena pod označením Typ 56. Čína produkovala i různé další odvozené varianty, u kterých došlo k mnoha vylepšením a konstrukčním změnám. Odlišně bylo řešeno uzamčení, závěr otočný podél své osy. Dále byl změněn mechanizmus odběru plynu a zvýšila se kapacita schránky. Karabina byla uzpůsobena i pro střelbu dávkou.


Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Zbraň pracuje na principu odběru prachových plynů, má uzamykání hlavně pomocí vykývnutí závorníku. Pevná nábojová schránka je plněna deseti náboji pomocí nábojového pásku. Umožňuje pouze střelbu jednotlivými ranami. Je to první zbraň určená pro sovětský náboj střední výkonnosti 7,62 x 39 mm, který byl později používán ve zbraních systému Kalašnikov.

Další takticko-technická data[editovat | editovat zdroj]

  • Vývrt hlavně 4drážkový pravotočivý
  • Hmotnost 3,86 kg
  • Účinný dostřel 500 m

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu