Dostřel
Dostřel je fyzikální veličina charakterizující (horizontální) vzdálenost, na kterou je určitá zbraň schopna dopravit daný náboj. Udává se v délkových jednotkách, nejčastěji v metrech (základní jednotka SI) a jeho násobcích, případně v anglosaských délkových jednotkách (yardy, míle).
Výpočet [editovat]
Níže je vzorec pro výpočet dostřelu pro případ, kdy místo výstřelu i místo dopadu leží v jedné horizontální rovině (ve fyzikální teorii také označován jako šikmý vrh), při zanedbání odporu vzduchu a případného protivětru:
,
kde
označuje dostřel,
počáteční, neboli úsťovou rychlost střely, tj. rychlost střely poté, co na ni přestaly působit „pohonné“ síly uvolněné výstřelem (u palných zbraní se měří u ústí, proto rychlost úsťová),
úhel mezi směrem výstřelu a podložkou (horizontální rovinou) a
tíhové zrychlení (v našich zeměpisných šířkách přibližně 9,81 m.s-2).
Pro výstřel z nějaké výšky nad zemí (viz obrázek) platí:
kde y0 je výška nad zemí, ze které se vystřelilo.
Reálnost [editovat]
Tyto vzorce jsou pouze ilustrativní, protože v reálných podmínkách působí na projektil výrazné odporové síly. Tyto síly redukují tabulkový dostřel o 40–60 %[zdroj?] v závislosti zejména na rychlosti střely (větší rychlost znamená větší odpor) a aerodynamice projektilu.
Ve vojenské praxi se rozlišuje dostřel maximální, tj. vzdálenost, do které je možno projektil dopravit, a dostřel účinný, který udává vzdálenost, na kterou daná zbraň (a střelivo) dokáže způsobit cíli, ať už jde o živou sílu či obrněné vozidlo, takové poškození, které je vyřadí z dalšího boje. Je tedy logické, že účinný dostřel je vždy menší než dostřel maximální.
,