Dostřel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trajektorie projektilu - střela vystřelená z bodu y0 má dostřel d.

Dostřel je fyzikální veličina charakterizující (horizontální) vzdálenost, na kterou je určitá zbraň schopna dopravit daný náboj. Udává se v délkových jednotkách, nejčastěji v metrech (základní jednotka SI) a jeho násobcích, případně v anglosaských délkových jednotkách (yardy, míle).

Výpočet[editovat | editovat zdroj]

Níže je vzorec pro výpočet dostřelu pro případ, kdy místo výstřelu i místo dopadu leží v jedné horizontální rovině (ve fyzikální teorii také označován jako šikmý vrh), při zanedbání odporu vzduchu a případného protivětru:

d = \frac{v^2}{g} \sin 2\theta,

kde d označuje dostřel, v počáteční, neboli úsťovou rychlost střely, tj. rychlost střely poté, co na ni přestaly působit „pohonné“ síly uvolněné výstřelem (u palných zbraní se měří u ústí, proto rychlost úsťová), \theta úhel mezi směrem výstřelu a podložkou (horizontální rovinou) a g tíhové zrychlení (v našich zeměpisných šířkách přibližně 9,81 m.s-2).

Pro výstřel z nějaké výšky nad zemí (viz obrázek) platí:

 d = \frac{v \cos \theta}{g} \left( v \sin \theta + \sqrt{(v \sin \theta)^2 + 2gy_0} \right)

kde y0 je výška nad zemí, ze které se vystřelilo.

Reálnost[editovat | editovat zdroj]

Tyto vzorce jsou pouze ilustrativní, protože v reálných podmínkách působí na projektil výrazné odporové síly. Tyto síly redukují tabulkový dostřel o 40–60 %[zdroj?] v závislosti zejména na rychlosti střely (větší rychlost znamená větší odpor) a aerodynamice projektilu.

Ve vojenské praxi se rozlišuje dostřel maximální, tj. vzdálenost, do které je možno projektil dopravit, a dostřel účinný, který udává vzdálenost, na kterou daná zbraň (a střelivo) dokáže způsobit cíli, ať už jde o živou sílu či obrněné vozidlo, takové poškození, které je vyřadí z dalšího boje. Je tedy logické, že účinný dostřel je vždy menší než dostřel maximální.

Související články[editovat | editovat zdroj]