Maurice Barrès

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maurice Barrès
Maurice Barrès, asi 1885
Maurice Barrès, asi 1885
Narození 19. srpna 1862
Charmes (Vosges), FrancieFrancie Francie
Úmrtí 4. prosince 1923 (ve věku 61 let)
Neuilly-sur-Seine, FrancieFrancie Francie
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Občanství Francie
Povolání spisovatel, politik, autor a romanopisec
Ocenění Cena Alfreda Née
Děti Philippe Barrès
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurice Barrès (19. srpen 1862 Charmes (Vosges), Francie4. prosinec 1923, Neuilly-sur-Seine, Francie) byl francouzský spisovatel, novinář a politik. Zastával nacionalistické a antisemitské názory.

Život[editovat | editovat zdroj]

Maurice Barrès se narodil v měšťanské rodině v Charmes v Lotrinsku. V letech 1877-1880 vystudoval lyceum v Nancy a poté odešel studovat práva do Paříže. Zde se seznámil s řadou tehdejších filosofů a spisovatelů (Ernest Renan, Hippolyte Taine, Leconte de Lisle, Anatole France, Victor Hugo). Také se začal angažovat v politice. V roce 1889 (ve svých dvaceti sedmi letech) byl zvolen poslancem za boulangistickou stranu. Po likvidaci tohoto hnutí v roce 1891 změnil politické názory a stal se pravicovým politikem. Pracoval jako novinář v pravicových listech Le Journal, La Cocarde, La Patrie apod. Zastával protiněmecké a protižidovské nacionalistické názory.

V roce 1906 se stal členem Francouzské akademie. Od roku 1914 byl předsedou „Ligy vlastenců“ („Ligue des patriotes“).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku byl ovlivněn dekadentní dobovou atmosférou a individualismem, převzatým od Stendhala. V roce 1884 začal v tomto duchu vydávat měsíčník Les Taches d'Encre, vyšla pouze 4 čísla. Byl ovlivňován dobovou filosofií, literaturou i politickými událostmi (ztráta Alsaska v roce 1870, Dreyfusova aféra). Vytvářel pak pojetí individualisty, pro kterého mizí hranice mezi dílem a životem, literaturou a politikou, autobiografií a fikcí. Jeho romány jsou spíše autobiografiemi, doplněnými různými úvahami, pamflety a kritikou Třetí republiky než skutečnými romány. Po první světové válce se věnuje různým mystickým vlivům, ovlivněn tezemi Augusta Comteho zkoumá kult mrtvých, zabývá se pohanskými i křesťanskými mystickými místy francouzské krajiny.

Jeho dílo bylo obdivováno i nenáviděno. Přesto ovlivnil řadu spisovatelů často protichůdných názorů, jako například: Louis Aragon, Albert Camus, Jean Cocteau, Michel Déon, Pierre Drieu La Rochelle, André Fraigneau, André Malraux, François Mauriac, Henry de Montherlant a Paul Morand.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • 1888 Le quartier latin
  • 1888 M. Taine en voyage
  • 1888 Huit jours chez M. Renan
  • 1888 Le culte du moi (trilogie Kult jáství)
    • 1888 Sous l’śil des barbares (Před zrakem Barbarů)
    • 1889 Un homme libre (Svobodný člověk)
    • 1891 Le jardin de Bérénice (Bereničina zahrada)
  • 1893 Examen de trois idéologies
  • 1893 L’ennemi des lois (Nepřítel zákonů) - román
  • 1894 Une journée parlementaire
  • Le roman de l’énergie nationale. (trilogie Román národní energie)
    • 1897 Les Déracinés (Vykořenění; Na cizí půdě)
    • 1900 L’appel au soldat (Výzva k vojákovi)
    • 1902 Leurs figures (Jejich tváře)
  • 1902 Amori et dolori sacrum (Zasvěceno lásce a bolesti)
  • 1903 Les amitiés françaises
  • Trilogie Les bastions de l’Est (Valy na východě):
    • 1905 Au service de l’Allemagne (Ve službách Německa) - román
    • 1909 Colette Baudoche (Koletta Baudocheová) - román
    • 1921 Le génie du Rhin (Duch Rýna) – soubor přednášek
  • 1913 La colline inspirée (Oduševnělý vrch)
  • 1917 Les diverses familles spirituelles de la France
  • 1919 L’appel du Rhin
  • 1922 Un jardin sur l’Oronte (Zahrada nad Orontem) – historický román z dob křižáckých válek 13. století
  • 1923 L’enquęte au pays du Levant
  • 1926 Le Mystère en pleine lumière (Mystérium v plném světle, vyšlo posmrtně)

cestopisné eseje[editovat | editovat zdroj]

  • 1893 Du sang, de la volupté et de la mort (Kniha krve, rozkoše a smrti)
  • 1903 La mort de Venise (Smrt Benátek)
  • 1906 Le voyage de Sparte (Cesta do Sparty)
  • 1911 Greco ou le secret de Tolede (Greco, neboli Tajemství Toleda)

politické stati a projevy[editovat | editovat zdroj]

  • 1902 Scènes et doctrines du nationalisme (Výjevy a doktríny nacionalismu)
  • 1914 La grande pitié des églises de France (Slitování s francouzskými kostely)
  • 1915-1920 L’âme française et la guerre, 12 svazků
  • 1920-1924 Chronique de la Grande guerre, (Kronika světové války, 14 svazků)

deníky[editovat | editovat zdroj]

  • 1929-1957 Mes cahiers (Mé zápisky, vydáno posmrtně, 14 svazků)

české překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Otokar Fischer a kol.: Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století, díl II. (1870-1930), Praha, Academia, 1983, str. 300-302
  • Petr Kyloušek: heslo Maurice Barrès in: Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Praha, Libri, 2002, ISBN 80-7277-130-2, str. 108

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

4. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
José-Maria de Heredia
19061923
Maurice Barrès
Nástupce:
Louis Bertrand