Mangrovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Mangrovník)
Skočit na: Navigace, Hledání
Mangrovy na Queenslandu

Mangrovy (též mangrove) jsou azonální společenstva ohrožených a chráněných stromů vyskytující se v brakických vodách (tedy v deltách řek, kde se sladká voda mísí se slanou). Dále je pro ně typická pravidelná kulminace výšky vodní hladiny a výskyt v tropických oblastech. Z rostlinstva se zde vyskytují dřeviny s opěrnými a dýchacími kořeny. Je zde častá viviparie. Setkáváme se zde s hospodářsky využitelnými rody jako Rhizophora - dřevo, Avicennia - ovoce. V poslední době jsou tato rostlinná společenstva ohrožována hlavně nadměrnou těžbou cenných dřev a dále hromaděním PET lahví a jiných odpadů, které jsou splachovány při pravidelných záplavách z krajiny. Významným problémem může být i usazování kalů a sedimentů, jako následek městských odpadů (tam kde chybí čistírny odpadních vod), a splachy - především dusíkatých a fosforečných látek z polí.[zdroj?]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

rozšíření mangrovů
Mangrove Avicennia marina na pláži Cairns, Austrálie

Mangrovy se vyskytují hlavně v tropických oblastech a dále pak i v subtropech. Nejčastěji je to na východním pobřeží Střední Ameriky, na pobřeží tropické Afriky a jihovýchodní Asie po Novou GuineuNový Zéland. Nacházejí se na pobřeží jižního Japonska.

Rostlinstvo[editovat | editovat zdroj]

Označení stromů jako mangrovníky je pouze ekologické členění, taxonomicky jsou tyto specializované dřeviny děleny na kořenovníky (Rhizophora), kolíkovníky (Avicennia), kuželovníky (Sonneratia), kolenovníky (Bruguiera) a kyjovníky (Laguncularia).

Kořeny[editovat | editovat zdroj]

Stromy mají kořeny z velké části čnící nad bahnitou půdu a jsou četně fyziologicky adaptovány k růstu v trvale anaerobních, mokrých a navíc brakickýchslaných podmínkách. Zde dokáží přežít díky své schopnosti filtrování a využití dýchacích kořenů – pneumatofory. Na kořenech žijí ústřice a jiní mlži, lezci a jiní živočichové. Pro rybáře představuje toto prostředí vhodné místo k lovu ryb, které zde pečují o výtěr; občas se tam nějaká zaplete a rybáři je pak snadno seberou.

Listy[editovat | editovat zdroj]

Listy jsou zelené a k potravě je využívají např. krabi mangrovoví. Lidé je využívají třeba na čaj nebo k léčení rán a křečí.

Kůra[editovat | editovat zdroj]

Kůra obsahuje barvivo, kterým si obyvatelé těchto hájů barvili kůži.

Hospodářsky významné druhy rostlin[editovat | editovat zdroj]

V mangrovech roste řada hospodářsky významných druhů rostlin. Jedná se hlavně o dřeviny (druhy Avicennia, Bruquiera, Rhizophora). Jejich nadměrná těžba však může vést k narušení ekosystému. Dalšími plodinami jsou rody poskytující ovoce (Avicennia, Sonneratia, Heritiera), krmivo, třísloviny (Ceriops tagal) či vosk (Exoecaria agallocha).

Krab Ucides cordatus cordatus (L.), požírá list kořenovníku obecného. Ajuruteua Peninsula, Bragança, Pará, Severní Brazílie

Zvířectvo[editovat | editovat zdroj]

Ponořené kořeny mangrove poskytují spletitý prostor pro houbovce, ústřice, sasanky, korály, hvězdice a množství druhů ryb (parejnoci, tolstolobik bílý, piloun, barakuda). Také nad hladinou lze nalézt ryby, jedná se o lezce z rodu hlaváčovitých. Tyto prostory s oblibou vyhledávají obojživelníci, želvy (kareta obrovská, kareta pravá, kožnatka africká), ještěři (krokodýl mořský, krokodýl americký, varan papuánský), hadi vodnáři (např. vodnářka krabožravá), ale také chřestýš diamantový nebo užovky. Silně zastoupenou skupinou jsou korýši, krabi (Perisesarma, Uca) raci (rak poustevníček) a krevety. Koruny stromů obývají savci (mirikinovití, chápan středoamerický) či hmyz. Významný podíl má i ptactvo, a to nejen mokřadní. Ptáci zde hnízdí a na zemi i ve vodě shání potravu, např. (volavčík člunozobý, volavka obrovská, vodouš velký, tabon oranžovonohý, pisila čáponohá, slípka zelenonohá, jespák, nesyt, kolpík, fregatka). Území mangrovů se při shonu za potravou stává cílem návštěv kapustňáků, dugongů, tapírů, prasat, koček rybářských nebo tygrů.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]