Kvilda
| Kvilda | |
|---|---|
 Celkový pohled na Kvildu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vimperk |
| Obec s rozšířenou působností | Vimperk (správní obvod) |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′10″ s. š., 13°34′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 133 (2023)[1] |
| Rozloha | 45,18 km²[2] |
| Nadmořská výška | 1065 m n. m. |
| Počet domů | 142 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Kvilda Kvilda 17 384 93 Kvilda ou |
| Starosta | Václav Vostradovský |
| Oficiální web: kvilda | |
| Úřední web: kvilda | |
  Kvilda | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550337 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kvilda (německy Außergefild) je obec na Šumavě, v okrese Prachatice, 16 km jihozápadně od Vimperka. S nadmořskou výškou 1065 m[4] se podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela[5] jedná o nejvýše položenou obec v České republice.[6][7] Leží 5 km od pramenů Teplé Vltavy, v místech, kde do ní zleva ústí Kvildský potok. Žije zde 133[1] obyvatel.
Historie
Vesnici založili osadníci pravděpodobně v 16. století (poprvé se připomíná roku 1569). Název Kvilda v souvislosti s pojmenováním zdejšího lesního hvozdu je však doložen už v roce 1345. Obyvatelstvo bylo až do roku 1945 téměř výhradně německé.
Uprostřed vesnice stojí novogotický kostel sv.Štěpána, vybudovaný v letech 1892–1894. Podobně jako mnohé šumavské chalupy je kamenné zdivo kostela obloženo šindelem, aby bylo lépe chráněno před nepřízní zdejšího počasí. Šindelem byl rovněž obložen původní dřevěný kostel z roku 1765, zasvěcený Nalezení těla sv. Štěpána. Tento kostel byl však spolu s dalšími 18 domy a místní školou zničen velkým požárem v roce 1889.
Zároveň s původním kostelem byl na přilehlém prostranství zřízen hřbitov. V roce 1978 byl z rozhodnutí tehdejších úřadů tento historický hřbitov zcela zlikvidován. Kovové kříže a další části hrobů byly prodány do sběrných surovin, náhrobní kameny byly odvezeny do nepřístupného pohraničního pásma v prostoru Hraběcí Huti. Až na jaře roku 2004 byly tyto náhrobky přivezeny zpět do Kvildy a opět složeny v areálu bývalého hřbitova.[8]
V roce 1994 byla v Kvildě definitivně ukončena existence dvoutřídní základní školy.[9]
Dnes je Kvilda především celoročním turistickým centrem s řadou penzionů i soukromých chalup sloužících zimní i letní rekreaci. V centru obce se nachází informační středisko NP Šumava.
Okolní obce a chráněná území
Katastrální výměra Kvildy činí 45,17 km². Na západě katastr obce sousedí s katastrem obce Modrava, na severozápadě je sousední obcí Horská Kvilda, na východě Nové Hutě a Borová Lada a na jihu je sousedním územím Národní park Bavorský les.
V kvildském katastru, který celý náleží do Národního parku Šumava, je vyhlášeno celkem 6 maloplošných zvláště chráněných území (vesměs kategorie přírodní památka); poblíž silnice mezi Kvildou a Horskou Kvildou leží Jezerní slať a dále jsou to: Kvilda-Pod políčky, Olšinka, Pramen Vltavy, Tetřevská slať a Vltavské stráně.
Nejvýše položeným bodem území obce je vrchol Černé hory (1 316 m), z šumavských třináctistovek leží na kvildském katastru ještě Stráž. Naopak nejníže položeným bodem obce je hladina Teplé Vltavy pod Františkovem s 947 m.
Kvildské tisícovky
Kvilda leží uprostřed šumavských plání. Okolí Kvildy lemuje kruh hor. Součástí obce je severozápadně situovaná hora Lapka (1171 m) na jejímž (k obci přivráceném) svahu je lyžařská sjezdovka. Západ Kvildy střeží vrch Tetřev (1260 m) (místními obyvateli je využíván k předpovídání počasí: "je-li jeho hlava v mrací, srážky Kvildu neminou"). Na jihu se zdvihají dvě příhraniční třináctistovky: Černá hora (1315 m) (v jejím vrchovišti pramení řeka Vltava) a Stráž (1307 m). Jihovýchodu dominuje mohutný Stolový hřbet s párem dvanáctistovek: Stolovou horou (1256 m) a Vysokým stolcem (1251 m), na který plynule navazuje o sto metrů nižší Stanová hora (1159 m). Kruh na severovýchodě uzavírá dvojice jedenáctistovek: vrch Orel (1182 m) a Hůrka (1158 m).[10][11][12]
Místní části
- Bučina
- Františkov
- Hraběcí Huť
- Kvilda
- Vydří Most
Muzeum
V prvním poschodí budovy obecního úřadu, v prostorách někdejší školy v centru Kvildy, je umístěno malé místní muzeum, oficiálně pojmenované Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny. Muzeum je přístupno ve stanovených hodinách celoročně.[13]
Součástí expozice jsou jak dobové předměty, tak i velmi bohatá písemná a obrazová dokumentace, zahrnující historické katastrální mapy, pohlednice, fotografie a kopie dalších dokumentů, jako je například listina ze 14. století nebo mapa Zlaté stezky z roku 1736.
Vystavené exponáty byly zapůjčeny z různých zdrojů – z regionálních muzeí v Kašperských Horách, Sušici, Vimperku či Netolicích, z okresních archívů v Prachaticích a Klatovech, z vlastivědné sbírky v bavorské obci Mauth a od soukromých osob. Výtvarné řešení expozice a instalace muzea realizovala výtvarnice Zuzana Jonová.
Infocentrum Národního parku Šumava
Hlavním tématem expozice kvildského informačního střediska Národního parku Šumava je horský les a život v něm. V prvním poschodí budovy se nachází přednáškový sál a knihovna, v níž je návštěvníkům k dispozici veřejný internet. Prostory jsou bezbariérové. V prostorách infocentra jsou nabízeny propagační a informační materiály. V době letní a zimní zvýšené návštěvnosti středisko pořádá speciální programy pro veřejnost, včetně vycházek do okolí.[14]
Zajímavosti
_5.jpg)
Rekordy šumavské obce
Šumavská Kvilda se může pochlubit několika českými 'nej'. Jsou jimi nejvýše položená obec[5], nejstudenější místo v republice[15], nejdelší pramenící řeka v republice a unikátní strop společenského sálu, který byl zařazen i mezi rekordy světové.[16] Do roku 2013 měla Kvilda také nejvyšší živý vánoční strom. K tomuto účelu slouží 26,5 m[5] vysoký smrk rostoucí u kostela svatého Štěpána, k jeho výzdobě se používá více než 4 000 světelných LED diod a řetězy o celkové délce více než 400 m.[17] Ovšem v roce 2013 byl tento rekord připsán smrku v Mladkově.[18]
Kvildské lidové podmalby na skle
Koncem 18. století vznikla na Kvildě jedna z nejznámějších dílen na výrobu lidových podmaleb na skle. Zakladateli byli tři malíři původem z Raimundsreutu – bratři Johann a Bernhard Peterhanslovi a Kaspar Hilgart z Kreuzbergu. Postupně se tvorba na Kvildě začala odlišovat od Raimundsreutských obrázků. Pro kvildské práce jsou typickým rozlišovacím znakem hnědo-červené kontury tělových partií zobrazovaných postav.[19]
Král Šumavy
V roce 1959 režisér Karel Kachyňa se svým štábem natočil v reálném prostředí pohraniční obce Kvilda a jejího širšího okolí film Král Šumavy, v němž je v rámci dobově poplatné ideologie vylíčena zdejší situace krátce po skončení druhé světové války.[20] Nejdramatičtější scény filmu, odehrávající se u bývalého mlýna a v prostoru močálu však byly natočeny u říčky Křemelné v zaniklé osadě Šerlův dvůr v okrese Klatovy.[21]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka; ŘEZNÍČEK, Přemysl. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Místopis, s. 63.
- ↑ a b c redakce. Kvilda: Nejvýše ležící obec je také ta nejchladnější. prachaticky.denik.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Agentura Dobrý den. Nejvýše položená obec [online]. 2011. Dostupné online.
- ↑ ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Obecním úřadem Kvilda. Základní údaje [online]. Dostupné online.
- ↑ ŠumavaNet.CZ. Kostel sv. Štěpána a hřbitov [online]. Dostupné online.
- ↑ FRÖHLICHOVÁ, Leona. Dveře se zabouchly, školy musely skončit. denik.cz [online]. 29-05-2013. Dostupné online.
- ↑ Veřejně přístupný informační panel o Kvildě a okolí umístěný v parčíku na náměstí Kvildy před kostelem a turistickým informačním centrem.
- ↑ Turistická mapa KČT "Šumava Povydří" (číslo 65).
- ↑ Vycházka zavede v pátek turisty na tři kvildské tisícovky [online]. www region plzeň [cit. 2017-07-27]. Pátek 12. srpna 2011 od 09:00 hodin. Dostupné online.
- ↑ ŠumavaNet.CZ. Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny [online]. Dostupné online.
- ↑ Národní park Šumava. IS Kvilda [online]. Dostupné online.
- ↑ Agentura Dobrý den Pelhřimov. Certifikát Nejstudenější místo v katastru obce [online]. 2011-12-09. Certifikát Dostupné online].
- ↑ ENGLOVÁ, Jitka; NYČ, David. Šumavská Kvilda v Guinnessově knize rekordů, má dva světové unikáty. rozhlas.cz [online]. 2013-09-20. Dostupné online.
- ↑ PECHOUŠEK, Pavel. Kvilda už má připravený nejvyšší vánoční strom v České republice. Možná i na světě!. npsumava.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ (tz, miš). Rekordní smrk roste v Mladkově. denik.cz [online]. 2013-12-03. Dostupné online.
- ↑ KAFKA, Luboš. Lidové obrázky na skle z jižních a západních Čech. [s.l.]: Muzeum Šumavy v Sušici, 1998. 38 s.
- ↑ filmová místa.cz. Král Šumavy [online]. Dostupné online.
- ↑ CSFD.cz. Král Šumavy [online]. Česko-slovenská filmová databáze Dostupné online].
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kvilda na Wikimedia Commons - Kvilda v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Informační středisko NP Šumava
