Královna Margot (román)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Královna Margot
Královna Margot
Královna Margot
Autor Alexandr Dumas starší
Původní název La Reine Margot
Země Francie
Cyklus Hugenoti
Žánry historický dobrodružný román
Datum vydání 1845
Česky vydáno 1907
Následující dílo Paní z Monsoreau

Královna Margot (1845, La reine Margot) je dobrodružný historický román francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího, který napsal ve spolupráci s Augustem Maquetem. Jde o první část autorovy románové trilogie Hugenoti z období náboženských válek ve Francii v 16. století (další díly tvoří romány Paní z Monsoreau a Králův šašek).

Obsah románu[editovat | editovat zdroj]

Děj románu se obehrává mezi lety 1572-1574 v Paříži, převážně v královském paláci Louvre. Příběh začíná svatbou katoličky Královny Margot a hugenota (protestanta) Jindřicha Navarrského, sňatek má ryze politické důvody. Kateřina Medicejská, Margotina matka, je proti sňatku. Kateřinin syn, král Karel IX. na podnět své matky a vévody de Guise nechává v noci 24. srpna 1572 vyvraždit všechny hugenoty v Paříži (událost vstoupila do dějin jako Bartolomějská noc), svatební hostina je přímo ideální, jelikož v Královském paláci Louvre je díky svatbě mnoho lidí. Jindřich je nucen naoko konvertovat na katolickou víru. Přestože Jindřich svou ženu Markétu (zvanou Margot) nemiluje, tak i přesto se stávají spojenci a spolu s ní plánuje vzbouření hugenotů a útěk.

Kateřina však neustále Jindřicha sleduje a znepříjemňuje mu život. Jindřich se však stává blízkým přítelem krále Karla IX. Kvůli Kateřininým intrikám je zavražděn Markétin milenec Hrabě de La Mole. Pomocí otrávené masti na rty, kterou umíchal na Kateřinin příkaz Florenťan René, umírá Jindřichova milenka Charlotta de Sauve, jed měl ale otrávit právě Jindřicha. Kateřina tedy přichystá na Jindřicha další past, otrávenou knihu o lovu, kterou má Jindřichovy dát Jindřich, vévoda z Anjou, bratr Karla IX., kniha napuštěná jedem se ale dostává do rukou Karla IX., a Reného jed ho začíná postupně trávit.

Na honu Jindřich Navarrský zachrání králův život, zatímco Karlův bratr Jindřich jen přihlíží, tato událost ještě zpevní vzájemné přátelství dvou mužů. Karel zjišťuje, že ho nepřímo otrávila vlastní matka a svého bratra posílá tedy do Polska, Jindřich se tedy stává polským králem. V Polsku ale zůstává necelý rok, po Karlově smrti, se navrací do Francie a Kateřina ho dosazuje na trůn jako krále Jindřicha III. Následníkem trůnu a vévodou z Anjou se stává nejmladší bratr Karla IX. a Jindřicha III. František, vévoda d´Alencon (d´Anjou není jméno, ale titul následníka trůnu).

Jindřich Navarrský je nucen uprchnout z Paříže (ještě uplyne dlouhá doba, než se roku 1589 stane francouzským králem).

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]