Kostel svatého Václava (Rozbělesy)
| Kostel svatého Václava v Děčíně-Rozbělesích | |
|---|---|
 Průčelí kostela sv. Václava v Rozbělesích (v roce 2015) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| okres | Děčín |
| Obec | Děčín |
| Lokalita | Podmokly |
| Souřadnice | 50°45′47,7″ s. š., 14°12′7,71″ v. d. |
  Kostel svatého Václava v Děčíně-Rozbělesích | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | děčínský |
| Farnost | Děčín-Podmokly |
| Status | filiální kostel (původně farní kostel[1]) |
| Užívání | příležitostné |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1732-1783 |
| Další informace | |
| Adresa | Ústecká ul. Děčín-Rozbělesy |
| Oficiální web | web kostela |
| Kód památky | 18577/5-4101 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava v Děčíně-Rozbělesích je barokní sakrální stavba postavená podle plánů architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera stojící na Ústecké ulici v Děčíně-Rozbělesích. Chrám stojí v průmyslové zóně a je od druhé poloviny 20. století zastíněn okolními továrnami. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Stavba stojí přibližně v místech původního středověkého kostela, který byl v pramenech uváděný od roku 1363. Znovu byl tento původní kostel postaven v roce 1579, a nakonec byl stržen v roce 1731, před započetím stavby současného kostela. Se stavbou, podle Dientzenhoferových plánů, bylo započato roku 1732, ale pro nedostatek peněz se jeho stavba protáhla na padesát let. Dokončen by až roku 1783 podle projektu upraveného místním architektem Janem Václavem Koschem, který při stavbě věže v roce 1799 zde spadl z lešení a zabil se.[3] K větší opravě došlo v roce 1936. Od 50. let 20. století sloužil jako skladiště. I přes dílčí opravy se dodnes nachází tato barokní památka ve velmi vážném stavu. Na počátku 21. století existuje iniciativa o opravu této barokní kulturní památky.
Architektura
Exteriér
Jedná se o podélnou stavbu s osmibokou lodí. Presbytář je obdélný. Kostel má apsidu a dva postranní přístavky. Průčelí je dvouvěžové, členěné pilastry, které jsou zdvojeny na středí, vyhloubené části. V ose kostela je obdéný potál s bočními pilastry a polokruhově ukončené okno s klenákem. Střední část je zakončena segmentovaným štítem s nástavcem s trojúhelníkovým ukončením, nikou a bočními volutovými zdmi. Nad bočními osami průčelí obou věží se zaoblenými nárožími, lizénovým rámci a okny s odsazeným polokruhem jsou cibulové báně. Na bočních fasádách jsou zdvojené a podložené lizény, obdélná okna zakončená odsazeným polokruhem s velkým klenákem a oválná okna v kladí. Kostel kryje mansardová střecha.
Interiér
Presbytář je obdélný. Je sklenut plackou a v závěru paprsčitě. Stěny jsou členěny podloženými pilastry a svazky pilastrů. Loď je osmiboká s bočními vysokými slepými arkádami, které jsou v úhlopříčkách rámované dvěma pilastry s úseky kladí a segmenovanou sponou. Loď je zaklenuta plochou oválnou kupolí. Kruchta kostela je konvexně vyložena do prostoru a je podklenuta plackou. Sakristie má valenou klenbu s navzájem se stýkajícími lunetami.
Vybavení kostela
K vybavení kostela patří hlavní rokokový oltář. Je portálový a nověji upravený. Oltář má barokní obraz sv. Václava mezi anděli a sochy sv. Josefa, Ivana a Boha Otce. Je doplněn i o nový obraz Panny Marie. Dva protějškové boční oltáře pocházejí z konce 18. století, avšak byly nově upraveny. Jeden z nich má obraz Zvěstování Panny Marie, který pochází z doby výstavby kostela, a sochy sv. Josefa a Anny. Druhý, pocházející z 19. století, má obraz Ukřižování a sochy sv. Antonína a zřejmě Kláry. Kazatelna je z 2. poloviny 18. století. Je klasicistní se sochami sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty na meandrových konzolách a se sochou sv. Petra na stříšce. Autorem je řezbář, který vyzdobil i hlavní oltář. Kamenná křtitelnice pochází ze 17. století. K interiéru patří i velký barokní krucifix. Vybavení kostela je na začátku 21. století, z důvodu špatného stavu kostela, v depozitáři.
Odkazy
Reference
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 44-45.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-25]. Identifikátor záznamu 129293 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 46.
Literatura
- Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 13.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 252-253.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Václava, Děčín-Rozbělesy (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Václava v Děčíně-Rozbělesích na Hrady.cz
- Římskokatolická farnost Děčín IV-Podmokly – Rozbělesy, kostel sv. Václava
- Kostel sv. Václava v Děčíně-Rozbělesích
- Po šedesáti letech se v kostele sv. Václava v Děčíně Rozbělesích konala mše svatá
