Kostel svatého Františka z Assisi (Staré Město)
| Kostel svatého Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí | |
|---|---|
 Kostel svatého Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | hl. m. Praha |
| městská část | Praha 1 |
| Obec | Staré Město |
| Lokalita | Křižovnické náměstí |
| Souřadnice | 50°5′11″ s. š., 14°24′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | česká římskokatolická |
| Provincie | Čechy |
| Diecéze | arcidiecéze pražská |
| Vikariát | I. pražský |
| Farnost | Římskokatolická farnost u kostela sv. Františka z Assisi Praha-Staré Město |
| Status | klášterní a farní kostel |
| Užívání | pravidelně |
| Současný majitel | Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou |
| Zasvěcení | František z Assisi |
| Datum posvěcení | 1688 |
| Světitel | arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Jean-Baptiste Mathey, Gaudenzio Casanova a Domenico Canevalle |
| Stavební sloh | baroko |
| Typ stavby | jednolodní kostel |
| Výstavba | 1252 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, zdivo, dřevo |
| Další informace | |
| Adresa | Křižovnické náměstí 110 00 Praha 1-Staré Město |
| Kód památky | 38191/1-25 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě v Praze) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Františka z Assisi (neboli sv. Františka Serafínského) se nachází v Praze na Křižovnickém náměstí. Byl postaven v barokním slohu v letech 1679–1685 staviteli Gaudenzio Casanovou a Domenico Canevallem podle plánů Jeana-Baptisty Matheye. Vysvěcen byl v roce 1688 pražským arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna.
Historie
Předchůdce dnešního kostela - kostel sv. Ducha zde po roce 1252 vybudoval spolu se špitálem a konventem křížovníků s červenou hvězdou. V roce 1378 byl při požáru konventu kostel sv. Ducha poškozen, ale po opravách vydržel až do výstavby kostela sv. Františka z Assisi v 17. století.
Popis
Jedná se o centrální stavbu s oltářem na severní straně a s mohutnou kupolí na lodí. Hlavní, jižní fasáda má konkávně prohnutá nároží a je celá obložena kamenem. Na atice a ve výklencích této fasády jsou osazeny sochy z dílny Matěje Václava Jäckla, po stranách schodiště jsou na podstavcích sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Immaculaty od Jana Antonína Quitainera (momentálně sejmuté).
Vnitřek chrámu tvoří kupolí zastřešená oválná loď, proti vchodu pravoúhlé kněžiště a dvojice bočních kaplí, které dohromady tvoří křížové uspořádání. Nástěnné malby v lodi, mj. fresku Posledního soudu na kupoli, zhotovil Václav Vavřinec Reiner, fresky v kněžišti Jan Kryštof Liška. Autory soch jsou opět M. V. Jäckel, Jeremiáš Süssner a Konrád Max Süssner. Hlavní oltář (stigmatizace sv. Františka) a oba boční (sv. Kříže a Nanebevzetí Panny Marie) jsou dílem M. V. Jäckela a J. K. Lišky.
V suterénu, pod hlavním kostelem, je další kostel, který svým uspořádáním včetně orientace navazuje na původní středověký kostel. Jsou zde náhrobky osobností řádu a grotta. Dolní kostel je přístupný z chodby kláštera a je také propojen malým zamřížovaným otvorem v podlaze s horním kostelem.
Nad dveřmi do zákristie visí malý obrázek od malíře El Greca, zřejmě originál.
Související články
- Kostel svatého Františka z Assisi jiné kostely téhož jména
- Kostel svatého Františka z Assisi (Krakov) jiný významný kostel téhož jména
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Františka z Assisi u Křižovníků na Wikimedia Commons - Článek na turistik.cz
- Článek na pis.cz
Literatura
- EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy. Svazek I. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883. Dostupné online. Kapitola Farní chrám sv. Františka Serafinského, s. 328-348.[nedostupný zdroj]
- MORPER, Johann Joseph. Der prager Architekt Jean Baptiste Mathey (Matthaeus Burgundus) : Studien zur Geschichte des prager Barock. München: Callwey, 1927. Dostupné online. Půdorysy, fotografie a popisy pražských kostelů, klášterů a paláců i mimopražských klášterů, kostelů a zámků, jež projektoval Jean Baptiste Mathey.